VIDEO: Vodní zámek Červená Lhota je na suchu. Rybník odbahňují bagry

  16:54aktualizováno  16:54
Tak jako nyní zámek Červená Lhota na Jindřichohradecku jen tak neuvidíte. Památka, kterou obvykle obklopuje voda, je v posledních týdnech na suchu. Jindy romantický výhled na novorenesanční skvost a zamrzlou hladinu zámeckého rybníka teď kazí hučící bagry na jeho dně.

Lžíce dvou bagrů umístěných proti sobě shrabují systematicky nános bahna ze dna rybníka. Jejich řidiči jsou dokonale sehraní, hučící stroje s opakujícími se pohyby vypadají jako roboti.

O kus dál předvádějí stejný pracovní koncert další dva bagristé. Ze svahu nad rybníkem k nim přijíždějí robustní nákladní auta a po naložení vytěženého sedimentu, který do vodní nádrže nepatří, supí zpátky za obzor.

Tento nevšední výjev může vidět každý, kdo dorazí k zámku Červená Lhota. Novorenesanční národní kulturní památka je proslulá jako vodní zámek stojící na skále obklopené rybníkem.

Kastelán zámku Tomáš Horyna vysvětluje, že rybník bude bez vody minimálně do jara. „Chtěli bychom ho začít napouštět v červnu, v červenci až srpnu by mohl být plný. Záleží však na tom, jak silný bude přítok,“ říká.

Památkáři museli přistoupit k vypuštění zámeckého rybníka hned na konci loňské sezony kvůli odbahnění. Naposledy tam odstraňovaly bagry sediment v roce 1986, tehdy se však nedostaly až na jílové dno. A výrazně se na zanesení rybníka podepsaly povodně v roce 2002.

„Rok od roku bylo jasné, že rybník postupně mizí, že je tu tolik sedimentu, že tam už není prostor pro vodu a bude z toho bahniště a mokřad. Kdybychom ho neodbahnili, tak v průběhu dalších deseti až patnácti let je zámek v rákosí,“ říká kastelán.

Rákosí už mělo k zámku nakročeno. Ve zužující se mělké části rybníka vylézalo před začátkem odbahnění „břicho“ zarostlé neprostupnou vysokou trávou s doutníky. V nejhlubším místě zhruba tříhektarové umělé vodní nádrže má být kolem pěti metrů vody a v nejmělčím zhruba metr. Jenže nyní tam bylo v průměru na výšku asi 1,7 metru bahna.

Na rybníku kolem zámku Červená Lhota na Jindřichohradecku pokračují práce na...

Nejlépe se ho daří likvidovat při mrazivém počasí. Když křupe zem pod nohama a bagristé nakládají na korby náklaďáků promrzlou usazeninu, nejedou auta poloprázdná a neteče z nich cestou voda.

Sediment končí na pronajatém poli Zemědělského družstva Agra v Deštné. A je třeba pracovat rychle, aby na jaře mohli zemědělci pole znovu využít.

„Střídá se tu osm až deset nákladních aut denně, od pondělí do soboty. Myslím, že je reálné stihnout termín odbahnění do konce února, teď má třeboňská firma Hydrokov hotovo zhruba ze tří čtvrtin,“ popisuje Horyna.

Má však i pojistku ve formě mezideponie, na níž by skončil případný zbytek sedimentu vytěžený později. A na pole by pak zamířil až po sklizni.

Aby se bagry a náklaďáky v bahně neutopily, museli si řemeslníci udělat cesty, po kterých jezdí. Je to důmyslná dopravní síť – jedna komunikace vznikla podél skály směrem ke stavidlům. To je cesta, po které se odbahňuje část za zámkem, mezi zámkem a hrází.

Špatná dostupnost

Páteřní komunikace, která vede rybníkem, je kolmá na louku Bělidlo. A pak je tu další komunikace položená z panelů, které po sobě pracovníci zase sbírají. Nyní už je pohyb po dně lepší, protože na jílovém podkladu se mohou stroje pohybovat bez problémů.

„Zámecký rybník je opravdu velmi špatně dostupný. Je tady v hlubokém údolí, kam se vůbec ze strany obce Červené Lhoty nedá zajet. Není tu vjezd do vody, všude je nábřeží a opevněné opěrné zdi. Jediná možnost je z druhé strany přes louku takzvaného Bělidla,“ ukazuje kastelán.

Fotogalerie

Blíž k rybníku vede jedna z cest po jižním svahu zámeckého parku. Ačkoli je třeba dávat pozor na zledovatělý sníh pod nohama a ve vzduchu je cítit mráz, holé keře azalek i stálezelené rododendrony už se hlásí k jaru nepřehlédnutelnými pupeny.

„Není normální, že začátkem února už mají takové pupeny, za poslední roky to je však běžné. Rododendrony tu sázel kastelán Vrkoč v 60. letech, bylo to zvláštní, protože to dělal na přání posledních šlechticů, kteří už tu nebyli,“ líčí Horyna.

Jeho předchůdce Anton Vrkoč byl někdejším komorníkem na Červené Lhotě a pracoval s plány prvorepublikového zahradního architekta Josefa Kumpána na výsadby v parku.

Jeho projekt se nestihl uskutečnit, protože přišla hospodářská krize, pak druhá světová válka a po ní odsun šlechty. Ale Vrkoč s plány pořád pracoval a postupně v zámeckém parku sázel to, co šlechta chtěla.

„A vznikly tyto rododendrony. Je to komplikované, protože potřebují daleko stinnější stanoviště a u nás jsou na jižním svahu. Lidi se často ptají: Proč vám tak málo kvetou? Ony tu vůbec nemají ideální podmínky, ale jsou tu populární,“ říká kastelán s úsměvem.

Práce vyjdou na 25 milionů

Spolu s odbahněním rybníka projde generální rekonstrukcí i výpustní zařízení, k historickému vzhledu se vrátí klenutý propustek, který nahrazovala betonová trubka, a vyroste nová lávka pro pěší v ústí rybníka. Původní krátkou a úzkou lávku nahradí nová, která bude stát na dvou pilířích ve vodě.

„Takže kdybychom v současné době nakrásně chtěli, rybník nezavřeme, protože máme rozebraná stavidla. Jejich technologie byla zastaralá a my se snažíme ji udělat tak, aby to bylo dobře i pro životní prostředí a manipulaci s rybníkem. Zároveň se snažíme respektovat, že rybník je národní kulturní památka, takže volíme zařízení ruční, aby tu zůstal zachován historický ráz,“ objasňuje kastelán s tím, že za veškeré práce vedení zámku zaplatí okolo 25 milionů korun.

Opakovaně musí příznivcům jednoho z nejromantičtějších českých vodních zámků odpovídat, zda středověké památce neškodí, že je dlouhodobě na suchu. A tak jim trpělivě vysvětluje, že ne, protože zámek tu stál výrazně dřív než rybník, a tak je zvyklý být na suchu.

„Když je rybník prázdný, můžeme si udělat představu, jak to vypadalo, než bylo údolí kolem zámku zatopeno. Paradoxně přesně nevíme, kdy rybník vznikl. Víme, že kolem roku 1500 tu nebyl a kolem roku 1550 tu byl. A předpokládáme, že kolem roku 1530, kdy se stali majiteli Kábové z Rybňan, kteří začali dělat změny a investovat do zámecké budovy, přišli i s nápadem zaplavení celého údolí. Ale budova je starší, z půlky 14. století a stála tady na té skále,“ vypráví kastelán Tomáš Horyna, který dovede nadšeně mluvit o celém zámeckém areálu včetně jednotlivých letitých stromů okolo zámku i v jeho parku.

Nejčtenější

Jágrova show. Čtyřmi góly vrátil Kladno do extraligy, Chomutov sestupuje

Jaromír Jágr slaví společně s kladenskými spoluhráči gól v síti Českých...

Pětileté čekání je u konce. Hokejové Kladno slaví v 10. kole baráže triumf v Českých Budějovicích 4:2 a s ním i návrat...

Pardubice slaví udržení po divoké výhře, blízko extralize je i Kladno

Pardubičtí hokejisté (zleva: Petr Sýkora, Tomáš Rolinek, Brian Ihnacak) slaví...

Zachráněno! Hokejisté Pardubic si v 9. kole baráže o Tipsport extraligu zajistili účast v nejvyšší soutěži i pro příští...

Řidička MHD si podle lidí za jízdy lakovala nehty na nohou, volali policii

Ulicí E. Rošického jezdí v Českých Budějovicích jen linka 8. Oůvodně tam přitom...

Kuriózní případ zaznamenali policisté v Českých Budějovicích. Přivolali je cestující z trolejbusu s tím, že si řidička...

Lvy do zoo nedám, to se raději přestěhuji do ciziny, říká chovatelka

S chovem exotických šelem začala Iva Lapková Zelinová před osmi lety, kdy si...

Chovatelce šelem Ivě Lapkové Zelinové z Jindřichohradecka se před několika dny nepodařilo získat dodatečné povolení k...

Manažer budějovických hokejistů: V příliš úzkém kádru chyběl tahoun

Stanislav Bednařík

Do úplného konce aktuální hokejové sezony zbývají Českým Budějovicím odehrát už jen dvě utkání. V neděli doma s...

Další z rubriky

Pobytu na sále se nevzdám, říká nový ředitel budějovické nemocnice

Novým předsedou představenstva Nemocnice České Budějovice se stal Michal Šnorek.

Novým šéfem českobudějovické nemocnice je kardiolog Michal Šnorek. Volba šestatřicetiletého lékaře není překvapením, v...

Dětská pohotovost v Budějovicích na tři dny zavře, nejsou lékaři

Hlavní vchod českobudějovické nemocnice je moderní. Teď čeká rekonstrukce...

Stovky reakcí vyvolalo oznámení nemocnice v Českých Budějovicích, které vylekalo hlavně rodiče. Ti se dozvěděli, že...

V Táboře se politici hádají o centrum pro seniory za tři sta milionů

V Sezimově Ústí postavili za 86 milionů korun dům s pečovatelskou službou.

První odhad byl 170 milionů korun, pak mělo být centrum pro seniory v Táboře za 240 milionů. Jenže tolik mají podle...

Najdete na iDNES.cz