Ještě před několika roky nabízela část ulice Na Trubách v Písku smutný pohled. Silnici nedaleko rybníků pokrývala mrtvá těla obojživelníků, kteří úsekem každoročně migrují k vodě kvůli rozmnožování, ale hynuli pod koly aut.
Letos se je město již čtvrtým rokem snaží chránit pomocí uzavírky komunikace, což by se mělo změnit. Rada města schválila záměr postavit pod silnicí podchody, kudy se mají žáby, ropuchy nebo čolci bezpečně dostat na druhou stranu.
„Vybraná firma postaví tři podchody pod komunikací včetně vstupních a výstupních otvůrků, které obezdí kamenem. V celém úseku zhruba 500 metrů pak vzniknou směrem do lesa 40 centimetrů vysoké zábrany z pozinkovaného plechu, které jsou speciálně ohnuté, aby je obojživelníci nemohli přelézt,“ vyjmenoval některé novinky vedoucí odboru životního prostředí Miloslav Šatra.
Zábrany mají žáby navádět k podchodům pod komunikací. Z opačné strany je ale možné bariéru překonat, takže nebrání návratu z rybníků do zimovišť. Již nyní jsou v horní části silnice instalované pevné bariéry. Důvodem opatření je pravidelná migrace z lesa k vodě, kde se obojživelníci rozmnožují.
V posledních letech se populace zvýšila o 72 procent
„Proto využíváme také dočasnou uzavírku části ulice Na Trubách. Po dokončení chystané druhé etapy instalace trvalých bariér už nebude potřeba silnici zavírat,“ vysvětlil Šatra.
Prací, které by měly trvat od července do října, se ujme firma Green engineering. Celkové náklady vyjdou na bezmála 1,9 milionu korun. Většinu pokryje dotace z Operačního programu Životní prostředí, již se městu podařilo získat.
Pro řidiče to znamená, že už nebude každoročně uzavřená část silnice třetí třídy v ulici Na Trubách v úseku od ulice Lesní k hrázi rybníka Beran. V současné době zde platí uzavírka od 3. dubna a termín jejího ukončení zatím není jasný. Největší migrační tlak je totiž po deštích, kterých během posledních dnů příliš nebylo. Čekat se bude podle Šatry ještě minimálně týden.
„Mezi obojživelníky jsou nejčastěji ropuchy, které většinou migrují přes silnici s menším samečkem na zádech, blatnice, skokani nebo rosničky,“ vyjmenoval vedoucí odboru životního prostředí.
Se záchranou pomáhají také dobrovolníci a studenti z Vyšší odborné školy lesnické a střední lesnické školy Bedřicha Schwarzenberga. V prvním roce společně s městem přenesli přes rizikový úsek 900 obojživelníků. O rok později jich bylo 1 500 a loni už více než 2 300.
„Díky ochranným opatřením se zde podařilo v posledních letech podle monitoringu zvýšit populaci obojživelníků o celých 72 procent. A to je moc dobře,“ dodává Miloslav Šatra.
Za rok už by si měli najít cestu sami a auta nebudou muset čekat, až migrace skončí. „Pravděpodobně jen dojde k omezení rychlosti na 30 až 40 kilometrů v hodině,“ doplnil Šatra.
