Mnoho obyvatel Šumavy mělo k novele výhrady už před jejím postupem do Sněmovny. Třeba proto, že poslanci v minulosti zamítli senátní návrh samostatného zákona pro Šumavu, který podporovali někteří starostové.
„Šumava je specifická a zaslouží si vlastní zákon. Nejen proto máme k této novele výhrady. Vadí nám především, že se mění pozice obcí při schvalování důležitých změn. Úředníci se nově nemají snažit s obcemi dohodnout na společném řešení, stačí s nimi změny projednat. S tím nemůžeme souhlasit,“ říká opoziční poslanec Jan Zahradník z ODS, který je jediným Jihočechem v poslaneckém výboru pro životní prostředí.
Co současný návrh novely zákona měníNárodní parky mají nově vznikat přímo zákonem o ochraně přírody a krajiny Výrazně se promění zonace parků - nově budou rozdělené na zóny přírodní, přírodě blízké, zóny soustředěné péče o přírodu a zóny kulturní krajiny. Všechny zóny mají být přístupné návštěvníkům, jejich vstup bude možné omezit pouze vyhlašováním klidových území, a to třeba jen na dobu několika měsíců. Dlouhodobým cílem národních parků je zachování nebo obnova přirozených ekosystémů na převažující části jejich území. Novela jde do druhého čtení ve Sněmovně na přelomu března a dubna. |
Zahradník uvedl, že první jednání o dalším postupu bylo naplánované na čtvrtek. U jednoho stolu se sešli zákonodárci, zástupci šumavských obcí i ekologičtí aktivisté a celou novelu projdou po jednotlivých paragrafech.
„Já sám při dalším jednání Sněmovny navrhnu, aby se novela vrátila zpět do prvního čtení. Nevím ale, jakou budeme mít proti koalici šanci. Pokud neuspějeme, zkusíme alespoň eliminovat body, které nám vadí nejvíc,“ popisuje své záměry poslanec.
Výhrady má k novele i šéf Svazu šumavských obcí a starosta Modravy Antonín Schubert. Vadí mu třeba, že úředníci budou moci díky různým opatřením jakoukoli část parků uzavřít.
„Je to v přímém rozporu s tím, co tvrdí ministr životního prostředí Brabec, tedy, že chce národní parky lidem co nejvíc otevřít. Zákon je nekompaktní a podle našeho názoru i protiústavní,“ tvrdí Schubert.
Vylepšení požaduje i Hnutí Duha
Také podle Jaromíra Bláhy z Hnutí Duha je nutné návrh v následujících týdnech pomocí připomínek výrazně vylepšit. A to i přesto, že obsahuje i důležité upřesnění vlastní funkce národních parků.
„Návrh říká, že cílem je ochrana přírody a ponechání území přírodním procesům. Ale chybí harmonogram, který by určil, kdy budou území přírodě ponechaná,“ podotýká.
Tato lhůta se podle něj musí pro každý národní park lišit, protože podmínky na Šumavě, Podyjí, Krkonoších i v Českosaském Švýcarsku jsou různé. „Každopádně to musí být doba dohledná, třeba do 30 let. Na rozdíl od jiných parků není na Šumavě na co čekat,“ říká Bláha.
Ochránci přírody i starostové chtějí apelovat na poslance, aby se do návrhu snažili zapracovat body, které jim tam zatím chybí.
„Velmi zajímavé a znepokojivé je třeba to, že novelou se vůbec nebude zabývat zemědělský výbor. Díky němu by se mohla otevřít i debata o Šumavě jako zásobárně vody. Právě otázka vody pro nás na prahu klimatické změny začíná být klíčová,“ poznamenává Schubert.
Postup novely do druhého kola čtení příjemně překvapil ředitele Správy Národního parku Šumava Pavla Hubeného. Na její přípravě se sám podílel a říká, že území parku podle ní bude v budoucnu přístupné podobně jako jiná místa na jihu Čech.
„Moderně definuje to, k čemu jsou národní parky určené. Rozlišuje i prostor pro normální život lidí a lidské aktivity i místa, která budou patřit jen přírodě. Mám pocit, že právě z absence jasného postavení osídlených míst plynuly dříve některé obavy představitelů obcí,“ myslí si Hubený.
