Tahle Hýlačka už neshoří. S těmito slovy v sobotu otevřeli novou rozhlednu, která nahradila tu původní dřevěnou, kterou na Nový rok 2012 zcela zničil požár. Slavnostní akt si nenechaly ujít stovky lidí z Tábora i turistů z blízkého či vzdálenějšího okolí.
Historie rozhlednyHýlačka byla postavena táborským odborem Klubu českých turistů v roce 1920 podle návrhu Theodora Petříka. Byla vysoká 18 metrů. Její výstavba vyšla na 45 tisíc korun. Peníze na ni poskytli mecenášové a obec Větrovy. Během druhé světové války sloužila Němcům jako letecká pozorovatelna. V roce 1995 byla prohlášena za kulturní památku. Na Nový rok 2012 kompletně shořela. Příčinu požáru se nepodařilo určit. |
Nová kovová rozhledna je s necelými 36 metry skoro dvakrát vyšší než její dřevěná předchůdkyně. Přesně 136 schodů dovede návštěvníka na plošinu ve výšce 25 metrů nad zemí. To je velká výhoda, protože na rozdíl od původní Hýlačky je nyní výhled nad korunami stromů. A stromy, které rozhlednu obklopují, by už vyrůst neměly.
„Mohli jsme postavit repliku, ale nemělo cenu vytvořit rozhlednu, ze které nebude vidět. Rozhodli jsme se pro mnohem vyšší stavbu, a i proto je jiná, ačkoli tvarem na tu původní odkazuje,“ popsal Radek Přílepek, předseda táborské pobočky Klubu českých turistů, který stavbu zorganizoval.
Je tu navíc i odkaz na zkázonosný požár 1. ledna 2012. Podhled vyhlídkové plošiny je totiž z prken modřínů, které byly poničené ohněm.
Nová Hýlačka nabízí mnohem širší panorama
„Za ideálního počasí je vidět celá Šumava, na druhé straně Blaník. Možná budou vidět i Alpy, to zatím nevíme. Od Bechyně vidět jsou, takže možné to je,“ popisoval Přílepek.
Výstup na ocelovou rozhlednu není nic pro slabé povahy, kterým nedělají dobře výšky. Celá konstrukce je velmi vzdušná, takže při výstupu člověk vidí pod sebe i kolem sebe. V druhé polovině už začne pociťovat pohyb celé rozhledny a nahoře je to ještě výraznější. Výkyv je okolo 20 centimetrů.
Zbývá dodělat několik detailů. Jako jsou popsaná panoramata s názvy kopců na obzoru a také velká lavice, aby si nahoře mohli lidé odpočinout a pokochat se výhledem vsedě.
První návštěvníci byli z toho, že se rozhlednu podařilo obnovit za tři a půl roku, nadšení. Mnozí ovšem nostalgicky vzpomínali na tu starou. „Původní Hýlačka se mi líbila víc. Dřevo je dřevo. Chodil jsem sem celý život, takže jsem k ní měl osobní vztah. Ale takhle je také pěkná. A navíc je z ní hezčí výhled,“ zhodnotil Jakub Mazilka z Tábora.
Sbírka vynesla 800 tisíc
Stavba vyšla celkem na necelých osm milionů korun. Jihočeský kraj dal 2,5 milionu a stejnou částku i město Tábor. Veřejná sbírka vynesla 800 tisíc. Zbytek pokryla vyplacená pojistka z původní Hýlačky. Firmy a lidé, kteří přispívali do sbírky, si mohli „zakoupit“ také schody. Na každém takovém je malá plaketka se jménem sponzora. Deset schodů ještě čeká na svého „majitele“.
„Je to situace podobná té, když před 130 lety Češi uspořádali sbírku na obnovu vyhořelého Národního divadla. Jsem moc rád, že lidem nebyla Hýlačka lhostejná,“ řekl před prvním výstupem na obnovenou rozhlednu hejtman Jiří Zimola.
Slavnostního otevření se účastnili i táborští hasiči. Ti byli poslední, kteří viděli starou Hýlačku stát. „Nová rozhledna už tak dobře hořet určitě nebude. Každopádně bych si přál, abychom tu nemuseli nikdy zasahovat, protože naši pomoc může potřebovat člověk, kterému se nahoře něco stane,“ připomněl velitel táborských hasičů Petr Hojsák.
