"Situace je velice vážná. Postup nového vedení Národního parku Šumava povede k likvidaci parku jako velkoplošného území s nejvyšším stupněm ochrany,“ říká Hana Šantrůčková, předsedkyně České společnosti pro ekologii.
Instiuce podepsané pod výzvouČeská společnost pro ekologii Česká botanická společnost Česká společnost ornitologická Česká limnologická společnost Česká zoologická společnost Biolog. centrum AV ČR Komise pro životní prostředí AV ČR Přírodovědecká fakulta JČU České Budějovice |
Poukázala tak na snahy nového ředitele Národního parku Šumava Jana Stráského, který po léta trvajících dohadech kolem budoucnosti Šumavy přišel s jednoznačnou vizí řešit problém kůrovce kácením, a to i v přísně chráněných zónách.
Nedávno dokončil plán intenzivního kácení a předložil jej ke schválení ministru životního prostředí (více čtěte zde).
Prohlášení odborníků proti kácení podpořila řada předních českých vědců a odborníků z oblasti lesnictví, botaniky, zoologie, ekologie a mnoha dalších oborů, včetně předních vědeckých společností a Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
"Již první krok pana Stráského na pozici ředitele, zrušení vědecké sekce Rady Národního parku Šumava, dal jasně najevo, že se nové vedení chystá postupovat v rozporu s vědeckými poznatky a postupy vhodnými pro národní park. Zveřejněný plán je ale ještě horší, než jsme čekali," řekl Libor Grubhoffer, děkan Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity.
Kalamitní stav je podle vědců obcházením zákona
Obsahem prohlášení vědců a odborníků je především nesouhlas s vyhlášením kalamitního stavu, o který nyní žádá Jan Stráský ministerstvo životního prostředí. Souhlas ministerstva by umožnil v NP Šumava nedodržovat zákon o ochraně přírody a krajiny.
Zástupci vědecké obce apelují na ministra životního prostředí Tomáše Chalupu a varují především před plánovanou těžbou dřeva i v dosud bezzásahových oblastech, aplikací biocidů v chráněných lokalitách a prolomením hranice bezzásahovosti.
Snímek přirozené obnovy lesa v okolí Roklanské hájenky, který je podle odborníků důkazem, že les se z kůrovcové kalamity dokáže vzpamatovat sám i bez rozsáhlého kácení
"Plánovaná opatření jsou v příkrém rozporu s podstatou národního parku. Navrhované postupy jsou neodborné a budou neefektivní. Jediným výsledkem bude poškození národního parku a masivní těžba dřeva i v bezzásahovém území, což je evidentně v něčím ekonomickém zájmu," uvedl Josef Fanta, odborník na lesní hospodářství a emeritní profesor univerzity ve Wageningen.
Vědci se také ohradili proti dezinformační kampani, která využívá strašení veřejnosti kůrovcem k podpoře navýšení těžby. Kůrovec je podle nich zcela přirozenou součástí ekosystému šumavských horských smrčin.
"Velkoplošný rozpad stromového patra neznamená katastrofu a zánik lesa, ale přirozenou fázi jeho života, ke které na Šumavě dochází již tisíce let. Po této fázi následuje přirozené zmlazení a obnovení lesa," řekl Fanta. Že tuto schopnost má i současný šumavský les dokazují podle něho mnohé studie z poslední doby.
