Nechte polovinu šumavského parku svému osudu, navrhují ekologové

  12:17aktualizováno  12:17
Ekologičtí aktivisté přišli s nejradikálnějším návrhem na uspořádání šumavského parku od jeho založení v roce 1991. První zónu, kde by se příroda ponechala svému osudu, chtějí na 52 procentech rozlohy.

Ekologové navrhují, aby polovina z rozlohy šumavského parku patřila do I.zóny, kam by nesměli turisté ani těžaři s pilami. Na snímku je Chalupská slať a Vydří potok. | foto: Slavomír Kubeš, MAFRA

Pro šumavské starosty noční můra, pro ekologické aktivisty dlouhodobé přání, které teď vůbec poprvé vyslovili veřejně. Studii navrhující zahrnout do nejcennější zóny 52 procent rozlohy parku, nyní publikovali v mezinárodním časopise European Journal of Environmental Sciences.

Rašeliniště, horské smrčiny, podmáčené a rašelinné lesy, kaňony řek, původní bučiny, louky s nejvzácnějšími druhy rostlin i živočichů a hlavní oblasti, kde žije a rozmnožuje se tetřev hlušec.

To jsou místa, která by měla patřit podle ekologických aktivistů a vědců z Jihočeské univerzity a Univerzity Karlovy do první zóny. Nevysazovaly by se tam nové stromy, nekácelo a lidé by tam mohli procházet jen po značených stezkách. Překvapivě autoři nové studie připouští, že v polovině této zóny by se turisté mohli pohybovat zcela volně.

"Vědecky podloženou studii by správa neměla rozporovat"

"Návrh vznikal nad odbornými podklady správy parku. Jde o korektně vědecky podloženou studii, kterou by správa parku neměla rozporovat," hájí návrh profesor ekologie z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Pavel Kindlmann. První zóna by měla 35,3 tisíce hektarů z celkových 68 tisíc hektarů parku.

Návrh se velmi zamlouvá Hnutí DUHA. Jaromír Kyzour, označovaný hnutím za experta na ochranu lesů, tvrdí, že není žádný důvod, proč by na polovině národního parku nemohla být divočina.

"Původní přírodní biotopy tvoří polovinu parku. Chráněná příroda bude pro turisty silný magnet, který šumavským obcím přinese peníze i práci," komentoval Kyzour.

Oponenti: Opět by se rozjela kůrovcová kalamita

Šumavští starostové si však nad studií klepou prstem na čelo. A to i přesto, že navrhuje, aby pozemky v okolí obcí - i kdyby šlo o cenná místa se vzácnou květenou - byly vyřazeny automaticky z první zóny.

"Tak vysoké procento prvních zón ekologičtí aktivisté a vědci nikdy nepožadovali. Ještě při projednávání chystaného zákona o Šumavě hovořili o více než 30 procentech rozlohy, a najednou chtějí 52 procent. To by znamenalo jediné, že by se znovu rozjela kůrovcová kalamita," tvrdí starosta Modravy a předseda Svazu šumavských obcí Antonín Schubert, původní profesí lesník.

Podobný názor má i ředitel šumavského parku Jiří Mánek.

"Jestli někdo dnes přichází s návrhem zvětšování bezzásahové zóny o další smrkové porosty, tak by zapříčinil jenom další kůrovcovou kalamitu. Překvapuje mě, že ti, kteří se nazývají ekology a odborníky takto skrytě, ale v očích lesníka spíše okatě, chtějí na Šumavě vyvolat další obrovské těžby kůrovcového dřeva. Tím by jen pomohli těžebním společnostem vyexpedovat ze Šumavy veškeré lesní bohatství," ohradil se proti návrhu Mánek.

Šumava má právě za sebou kůrovcovou kalamitu po orkánu Kyrill v lednu 2007. Lýkožrout smrkový napadl téměř 1,5 milionu kubíků dřeva.

První zóna šumavského parku se už přitom mohla rozšířit. A to ze současných 13 procent rozlohy na 26 procent. Počítal s tím návrh nového zákona o šumavském národním parku, který připravoval bývalý ministr životního prostředí Tomáš Chalupa (ODS). Poslanecká sněmovna jej však nestihla projednat.

Starostové jsou přesvědčeni, že nová studie má jediný cíl: přesvědčit nové poslance, aby uvažovali o vyšším procentu pro první zónu. Nový ministr životního prostředí totiž už nemusí být z ODS a zastávat stejné názory jako současný ředitel parku Jiří Mánek, který je také členem Občanské demokratické strany.

Do Evropského parlamentu v ČR kandidovalo 39 uskupení. Vyhrálo hnutí ANO (6 mandátů) před ODS (4), Piráty a koalicí TOP 09+STAN (po 3). Do parlamentu se dostaly i SPD, KDU-ČSL (po 2) a KSČM (1).

Dita Charanzová, Martina Dlabajová, Alexandr Vondra, Marcel Kolaja, Luděk Niedermayer, Hynek Blaško, Tomáš Zdechovský

Nejčtenější

Oblíbený zmrzlinový stánek v Hluboké shořel. Je to pomsta, říká majitel

Dřevěný zmrzlinový stánek v Hluboké nad Vltavou skončil v plamenech. Majiteli...

Oheň zničil v noci na dnešek zmrzlinový stánek v Hluboké nad Vltavou. I když se nikomu nic nestalo, škody přesáhly...

Legendární motocyklový závodník Staša zemřel, bylo mu 75 let

Bohumil Staša, dvacetinásobný šampion Československa a výborný konstruktér...

Bohumil Staša, legendární motocyklový závodník, v 75 letech zemřel. Dvacetkrát triumfoval na domácím šampionátu, na...

Vísku Budeč stíhají pohromy, po rybníku a lese přišla i o kulturní dům

Kulturní dům v Budči začal hořet v sobotu 11. května před osmou hodinou ráno....

Vesnice Budeč se vzpamatovává z třetí těžké rány v krátké době. Požár tam vážně poničil kulturní dům. Hašení navíc...

Čelní střet u Kamenného Újezdu nepřežil ani spolujezdec, zemřel v nemocnici

Řidič BMW přejel do protisměru a střetl se s Volkswagenem Tiguan. (15. května...

Nehoda, která se stala minulý týden na Českobudějovicku, si vyžádala druhý lidský život. V nemocnici zemřel...

Při nárazu auta do stromu zahynul na Písecku dvacetiletý řidič

U Mirovic řidič narazil do stromu, utrpěl smrtelná zranění. (26. 5. 2019)

Smrtelná dopravní nehoda se stala v neděli brzy ráno na Písecku. Mladý řidič osobního auta tam narazil do stromu a...

Další z rubriky

Část obyvatel a návštěvníků třeboňských lázní odmítá wellness v parku

Lázně Aurora v Třeboni čeká velká rekonstrukce.

Město Třeboň plánuje venkovní wellness u Lázní Aurora. Záměr ale vzbudil rozruch. Podle opozice je v rozporu s...

VIDEO: Do deště se kozím hraběnkám nechce, ale vetřelce by utloukly

Jan Bareš chová v Okrouhlé Radouni 80 anglonubijských koz.

Anglonubijské kozy se v Česku začaly chovat teprve před dvanácti lety. Jejich znaky jsou vyklenutý nos, svislé dlouhé...

Kůrovcového dřeva je spousta a pily ho už neberou. Putuje až do Koreje

Vytěžené dřevo v lesích na Dačicku, které napadl kůrovec.

Kvůli kácení kůrovcem napadených smrků jsou dřevozpracující podniky na jihu Čech zahlcené. Jejich významní odběratelé...

Najdete na iDNES.cz