Při schvalování 29 radních s návrhem souhlasilo, čtyři byli proti a osm členů se zdrželo hlasování.
Končí tak několikaměsíční diskuse o podobě nových zón na Šumavě. Park bude rozdělen do čtyř zón namísto současných tří. Rozdělení řeší zasahování v jednotlivých oblastech.
Vznikne tak přírodní plně bezzásahová zóna a zóna přírodně blízká, kde budou mít správci možnost zasahovat proti kůrovci. V třetí zóně soustředěné péče se počítá s aktivními zásahy. Čtvrtá oblast - kulturní krajina - pak kopíruje hlavně zastavěná území národního parku.
Návrh nyní poputuje na ministerstvo životního prostředí.
Rozdělení zón na ŠumavěZóna přírodní (27,7 % plochy NP) - Člověk v ní už v současnosti nezasahuje do přírodních procesů. Zóna přírodě blízká (24,6 %) - Nejde o nedotčenou přírodu. Již byla částečně pozměněna. Dovoluje provádět opatření proti kůrovci nebo brzdit rozpad lesa. Její plochy mohou být postupně přiřazeny k zóně přírodní. Zóna soustředěné péče (46,5 %) - Zahrnuje lesní a zemědělské pozemky. Aktivně se v ní budou chránit jedinečné a ohrožené druhy nebo významné biotopy. Kulturní krajina (1,2 %) - Zastavěné plochy na území parku. Většinou odpovídají obcím a jejich územním plánům. |
„Hlasování bylo jednoznačné. V příštích dnech obdržíme podklady o zonaci, abychom mohli pracovat na znění vyhlášky. Tu pak pošleme do mezirezortního připomínkového řízení. Proces odhadujeme několikaměsíční. Účinnost odhaduji k 1. lednu 2020,“ sdělil náměstek ministra životního prostředí Vladimír Dolejský.
Správa NP Šumava má za sebou půlroční jednání a zahrnování připomínek obcí do návrhu zón.
„Jednání byla náročná. Ani jednání s Jihočeským a Plzeňským krajem nebyla jednoduchá,“ potvrdil ředitel správy parku Pavel Hubený.
„Jsem rád, že návrh zonace byl radou, tedy zástupci šumavských obcí, krajů, zemědělci, zástupci cestovního ruchu, Klubu českých turistů, představiteli vědecké sféry a dalšími, akceptován,“ doplnil ředitel.
Plzeňský kraj nakonec hlasoval pro dohodu, zástupce Jihočeského kraje Jan Zahradník (ODS) naopak ruku zvedl proti návrhu. Kraj správcům vytýkal, že před odsouhlasením zonace nevytvořili strategický dokument, takzvaný plán péče.
