Více než 273 milionů korun. Taková je předpokládaná cena za práce v lese, které chce od letošního října do konce září 2019 nabízet dřevařským firmám Správa Národního parku Šumava. V minulém dvouletém období je zajišťovalo celkem 114 firem především z jižních Čech.
Kolik to bude v nadcházejícím období, bude známé v létě. Až do 10 hodin v pondělí 12. června se mohou zájemci hlásit do výběrového řízení. Pokud v něm uspějí, budou moci podepsat rámcovou dohodu, na jejímž základě se pak mohou ucházet o jednotlivé práce v lese.
Ty by měly mít podobnou strukturu jako v minulých dvou letech. I nadále se například počítá s úmyslnými zásahy do lesních porostů, které souvisejí s jejich postupnou přeměnou. Cílem jsou hustější a odolnější lesy.
„Musíme být připraveni také na případné zpracování škod, které způsobí vítr nebo kůrovec,“ popisuje mluvčí správy parku Jan Dvořák. Podle něj jsou podmínky přihlášek stejné jako v předchozích letech. Pro právnické osoby přibyla jen povinnost doložit seznam skutečných majitelů společnosti.
„Přihlásit se může prakticky každý, kdo má zájem ucházet se o zakázky v lesích, které obhospodařujeme. Oproti předchozím letům jsme nedali ani žádný limit pro počet uchazečů,“ říká náměstek ředitele správy parku Jan Kozel. Teoreticky se tak mohou přihlásit i firmy z jiných evropských států. Rozhodujícím faktorem je cena, kterou dokážou nabídnout.
Kvalifikovaných sil ubývá
V minulých letech byla většina firem, které na Šumavě pracovaly, z Jihočeského kraje. Jednalo se o pestrou škálu dodavatelů, od soukromých živnostníků až po velké akciové společnosti.
Na Šumavě samotné ale v posledních letech kvalifikovaných pracovníků, kteří by měli zájem o těžbu v lesích nebo pěstební činnosti, ubývá. „Stejně jako ve státních lesích i my máme se zajištěním dostatku kvalifikovaných lidí občas problémy. Jednou z příčin může být právě i povinnost zadávat práci přes rámcové smlouvy,“ připouští náměstek Kozel.
Hlídat všechny termíny, zvládat stohy papírování a administrativní činnost a zároveň nabízet nejnižší cenu, to totiž není pro každého. Výhodou místních může být vztah k Šumavě, její detailní znalost a také to, že si nemusí započítávat tak vysoké náklady na dopravu.
„V některých případech ale nemohou cenou konkurovat větším subjektům. Povinnost takto postupovat máme od roku 2009 a od té doby nemůžeme ovlivnit, kdo zakázku získá. Snažíme se proto šance alespoň rozprostřít mezi co největší počet firem,“ dodává náměstek.
Začali pracovat více pro firmy
Někteří starostové a další kritici tvrdí, že se už od roku 2009 opatření projevuje negativně. Lidí ze Šumavy, kteří by pracovali v lese, razantně ubylo.
„Problémy sehnat někoho s pilou mám i sám, když chci někomu zadat práci pro obec. Zatímco v Bavorsku je možné zadávat zakázky do ceny 500 eur takzvaně z ruky, a podporovat tak místní a prověřené pracovníky, u nás nic takového možné není. Lidi, kteří v lese pracovali, tak už několik let provází nejistota,“ podotýká kvildský starosta Václav Vostradovský.
Někteří z nich přestali pracovat sami na sebe a pracují pro firmy, které zakázky dokážou sehnat snadněji a jsou schopné zajistit i administrativu zakázek. Další si našli práci v jiných oborech.
„Hned po zavedení opatření se snažili zakázky získávat tak, že šli s cenou co nejníž. Dostali se tak ve svých příjmech na úroveň, jaká byla obvyklá před rokem 1989. To pak vedlo k tomu, že neměli na obnovu techniky a z oboru museli odejít. Takhle skončili mimo jiné i lidé, kteří v lese pracovali s koňmi,“ připomněl Vostradovský.
Tradiční obor tak na Šumavě skomírá. Těžké práci v přírodě, kde se střídá horko a mrazy s vlhkem, zůstává věrných jen málo lidí, kteří navíc pomalu odcházejí do penze. A mladí si většinou vybírají jistější práci ve větším pohodlí.
I proto chybějí kvalifikovaní lesní dělníci i Lesům ČR. Státní podnik letos v dubnu vyhlásil podporu lesnického učňovského školství a chce vzbudit zájem žáků základních škol o práci v tomto oboru.
