Přímo na náměstí Přemysla Otakara II. má svou kancelář. V posledních letech odtud pozoroval kromě demonstrací a koncertů také umístění kluziště okolo Samsonovy kašny nebo pokus se stromy v květináčích.
„Pokud to budou hezké rostliny, o které se bude někdo starat, může to uspokojit příznivce zeleně a zároveň to nenaruší podobu náměstí,“ myslí si Petr Pavelec, ředitel Územní památkové správy Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích.
Stromy už na náměstí v minulosti byly. Měly by se tam podle vás vrátit?
Jde o věc, která je a vždy bude velmi subjektivní. Mně osobně se vždy líbil koncept architekta Pavla Janáka z 30. let minulého století. To byla také poslední významná rekonstrukce náměstí. Ten stav trvá dodnes a vnímám to jako modernisticky řešené náměstí. Proto bych neměnil. Stromy okolo kašny stály před touto rekonstrukcí a vlastně tam byly umístěné jen několik desítek let. Významně potlačily dominantu prostoru, kterou je Samsonova kašna.
Jako určitý kompromis mohou sloužit stromy v květináčích, které se veřejnosti líbily.
Ano, i mně se to líbilo. V některých městech jde o běžnou věc, že se na veřejná místa umisťuje zeleň v květináčích na určité období. Když uvidíme hezké rostliny, o které se bude někdo starat, mohou uspokojit příznivce zeleně a zároveň nenaruší podobu náměstí. Hlavně se o ně někdo musí starat.
Může při umisťování nové zeleně radnice narazit na bariéry z pohledu památkové péče?
Myslím si, že ne a vlastně už je o tom rozhodnuto. Památková péče se k tomu mobilnímu zařízení, jež jsme před časem viděli, nevyjádřila negativně. Ta „zkouška“, kterou máme za sebou, je plnohodnotná a dá se s ní pracovat.
Když zůstaneme u významných změn z pohledu podoby náměstí, tak je další takovou umístění kluziště kolem Samsonovy kašny v době adventu. Jak toto řešení vnímáte vy?
Můžu o tom mluvit jako občan, protože pod mě rozhodování v této věci z pohledu památkové péče nespadá. Mám nicméně kancelář na náměstí a dívám se na to místo denně. Zažil jsem si celou éru vývoje vánočních trhů a výsledek z posledních tří let se mi líbí. Je to zajímavý nápad a oživení. Souvisí s tím ale to, že by takovému rozhodnutí měla odpovídat i péče o ten prostor ve chvíli, kdy trhy skončí. Někdo musí jít a zkontrolovat, jestli nedošlo k poškození.
Seriál o náměstí Přemysla Otakara II.Náměstí Přemysla Otakara II. v Českých Budějovicích patří k největším ve střední Evropě, ale slouží spíše jako „kruhový objezd“. Jeho potenciál je nevyužitý. Budoucností se už více zabývají i radní. MF DNES přináší cyklus rozhovorů s osobnostmi, které jsou s náměstím pevně spjaté. |
Kdo by ty případné nesrovnalosti či škody měl hlídat?
Samozřejmě majitel, kterým je město. To má na starosti správu majetku. Do jeho činnosti spadá monitoring a průběžná údržba.
Mohou nesrovnalosti v povrchu způsobit i projíždějící auta?
Ta jezdí po silnici a ve středu náměstí se pohybují spíš výjimečně. Pokud jsou na vozovce, je to věc běžné údržby silnice. Nemyslím si, že by se tento vliv měl projevit na samotné ploše náměstí, ale na toto nejsem odborník.
Když jsme u dopravy, jak vnímáte diskusi o jejím vytlačení z náměstí Přemysla Otakara II.?
Je to komplexní otázka a je třeba si ji pokládat obzvlášť v této době, kdy tam téměř nikoho nevidíte. Pokud vyloučíte dopravu, musíte mít představu, co se tam bude odehrávat. Ve chvíli, kdy tam lidé nebudou jezdit a parkovat, tak bude to místo velmi prázdné. Předzahrádkami si nejsem jistý. Když se na ně dívám v létě, tak většinou nepřetékají lidmi. Nezdá se mi, že by jejich rozšíření do plochy náměstí, což by bylo obslužně složité, fungovalo. Z mého pohledu hrozí centru vylidňování. Proto to není jednoduchá a jednorozměrná úvaha.
Takže byste auta zachoval?
Takhle jsem to neřekl. Jde o hledání cesty, jak dopravu redukovat a zároveň přemýšlet o navrácení života. Janákova rekonstrukce byla urbanistický počin, který neřešil společenský život. Několik desetiletí předtím ale město vybudovalo ty široké chodníky před podloubím v reakci na trend tehdejší doby. Obyvatelé byli zvyklí korzovat po této ploše, byl to běžný zvyk. Procházely se tam zástupy lidí. Byl to svým způsobem jedinečný fenomén setkávání lidí. Vybudování místa pro korzování byla reakce na společenský trend. Odstranění dopravy je jednostranný počin, který ale neříká, co se stane, když na náměstí nebude nikdo parkovat.
Jakou roli při úpravě tak významného prostoru hrají památkáři?
Jsou kompetentní v tom, aby řekli, co je hodnotné z hlediska kulturněhistorického, co by nemělo být převrstveno či zničeno necitlivými zásahy. Památkář říká, co má hodnotu, co by mělo být uchováno a podporováno. Nemělo by ale dojít na odtržení od života. Cílem je propojit hodnotné s praktickým a aktuálním životem v centru.
Pokusů o proměnu náměstí bylo v posledních letech poměrně dost. Proč se nic nepodařilo dotáhnout do konce?
Chybí vize. Dám jeden příklad, který je možná triviální, ale je dobré ho mít pořád v paměti. Před 750 lety, když 99 procent lidí neumělo číst ani psát a ve střední Evropě nebyla škola, kde by někdo učil architekturu či urbanismus, přišlo několik lidí a ti zakládali města. Jejich vize byla obrovská a ten koncept českobudějovického náměstí je i dnes plnohodnotný a funkční. V současnosti ale neexistuje ucelená představa, jak tento původní velkorysý koncept naplňovat.
Škodí tomu i politický faktor, kdy jedno vedení radnice střídá po čtyřech letech další?
To je normální stav demokratického systému. Vládnoucí garnitury přicházejí a odcházejí. Když ale někdo má silnou vizi, dokáže ji prosadit tak, že přesvědčí i ty, kteří přicházejí po něm. Musí tomu ale věřit i obyvatelé.
Vrátil byste na náměstí něco z toho, co tam stálo v minulosti?
Na počátku je koncept, který má sloužit ke shromažďování lidí, jejich pohybu a slavnostním událostem. Když Budějovice navštívil Karel IV., protože to bylo královské město, nařídil vyčištění celé plochy. Někdo tam totiž za ty roky vybudoval masné krámy a různé užitkové stavby. Zároveň tam byl nepořádek. Z pozdějších historických obrázků ze 17. století je vidět, že tam byl pranýř a šibenice, což také zmizelo. Objekty, které tam byly, měly vždy charakter, který rád oželím. Významné počiny jako Janákova rekonstrukce či vybudování korza se podařilo zachovat. Tyto věci odpovídaly původní vizi a posilovaly ji. To se mi líbí.
Jedním takovým byla i kašna.
Jestli té ploše něco na začátku chybělo, tak to byl střed. Rozhodnutí radnice spojit funkce užitnou, výtvarnou a urbanistickou byl významný krok.
Jak významnou investicí pro město bylo v té době pořízení Samsonovy kašny?
Stálo to ohromnou spoustu peněz, náklady byly obrovské. Kámen se vezl zdaleka a táhlo ho několik koní a vozů. Mimochodem kvůli té mušli dokonce museli zbourat městskou bránu. Když je ale vize velká, tak tomu nic nezabrání. Nenapadá mě nic, co by bylo dnes srovnatelného.
Zmínil jste tři úspěšné počiny za 750 let. Z tohoto pohledu je před zástupci radnice velká výzva.
Ano. Vždy to ale byli představitelé města, kteří o těchto projektech rozhodovali. Teď tady takové rozhodnutí nemáme a sledujeme spíše hašteření, jestli dopravu zakázat, čímž se podstatně neodpovídá té původní velké vizi, i když je samozřejmě důležité o tom přemýšlet.
