Nájemní smlouva pouze na jeden až tři měsíce, splátkový kalendář nebo vymáhání nezaplaceného nájmu terénním pracovníkem. To jsou metody, které používají jihočeské radnice jako bič na neplatiče nájemného v obecních bytech.
Radní zjistili, že je lepší komunikovat s dlužníky včas a vyřešit problém dřív, než je budou muset vystěhovat na ulici. Aktivním přístupem se městům daří držet pohledávky za nájmy v dosavadní výši, nebo je dokonce mírně snižovat.
Inspirací může být například přístup táborské radnice, která ke konci letošního března evidovala celkový dluh na nájemném 29 milionů korun. Jenže 21 milionů z toho pochází od lidí, kteří už v obecních bytech nežijí. Proto je šance na vymožení těchto peněz mizivá.
„Základ je získat od těch lidí peníze dřív, než na ně pošleme exekutory. Proto máme dva terénní pracovníky, kteří se od nich snaží vymáhat dlužné částky od začátku,“ uvedla táborská místostarostka Olga Bastlová. Oba terénní pracovníci vymohou za měsíc zhruba 850 tisíc korun, na každého z nich tak připadá zhruba 400 tisíc.
„Přitom radnici stojí náklady na jednoho okolo 35 tisíc korun hrubého,“ srovnává Bastlová. A upřesňuje, že oproti letošnímu únoru došlo v březnu ke snížení pohledávek města za nájemné v bytech o 170 tisíc korun. „Není to žádná závratná částka, nicméně klesající trend je pozitivní,“ libuje si místostarostka.
Ve Větřní dluží nájemníci 14,4 milionu
Překvapivé je, že ve Větřní na Českokrumlovsku, kde žije přes 4 200 obyvatel, se vyšplhaly dluhy za nájem v obecních bytech na 14,4 milionu korun. A to je o čtyři miliony víc než v Českých Budějovicích s 93 tisíci obyvateli.
„Jsou v tom dlouhodobé pohledávky s úroky i penále, které už zřejmě nikdy neuvidíme. Ale v poslední době se nám daří, aby se dluhy nezvyšovaly. Výhodnější je domluvit se na splácení. I když s některými neplatiči to nedokážeme a nakonec je musíme vystěhovat,“ říká místostarosta Větřní Pavel Štindl.
A protože řada místních, zejména Romů, si stěžuje, že chtějí pracovat, ale nikdo jim práci nedá, situaci by mohlo podle Štindla zlepšit zřízení sociálně dotovaných míst. „Aby lidé získali peníze jako mzdu, za kterou by si mohli pronajmout byt a nečekali jen na dávky na bydlení. Odfiltrovali by se ti, kteří chtějí pracovat, od těch, kteří nechtějí,“ vysvětluje.
Českobudějovická Správa domů eviduje celkový dluh na bydlení ve výši 10,5 milionu korun a tato částka stagnuje. Během roku stihne zhruba 800 neplatičů udělat další „sekyru“ ve výši jednoho milionu, ale Správa domů vybere stejnou částku na starých dluzích.
„Problémových neplatičů, kteří mají velké dluhy, je 150. Okolo dvaceti jich musíme každoročně vystěhovat na ulici. Ale potřebovali bychom větší pravomoce a zrychlení celého procesu, který s těmito rodinami trvá rok i rok a půl,“ sdělil šéf Správy domů Ladislav Volf.
Stejně jako v krajském městě i ve Vimperku se osvědčují u dlužníků nájemného nájemní smlouvy na kratší dobu a splátkové kalendáře.
„Celkovou pohledávku na nájemném máme kolem šesti milionů korun. Nové dluhy se snižují, protože lidem, kteří měli v minulosti problémy s placením nájmu, dáváme smlouvy třeba na tři měsíce, či půl roku, podle toho, jaké s nimi máme zkušenosti,“ potvrdila vimperská starostka Jaroslava Martanová.
Lidé v obecních bytech už podle ní začínají být obezřetnější a sami přijdou na radnici i s tím, že chtějí směnit větší byt za menší, protože se bojí, že by ho neuplatili.
