K veselí a reji masopustních masek odedávna patřilo jídlo. Samozřejmě to bylo vepřové maso, neboť doba od Tří králů do Popeleční středy se po dlouhé roky nazývala masopustem a patřily k ní i zabijačky a tudíž vepřové hody.
"Čtvrtek před závěrečným masopustním veselím byl zván 'tučným' a naši předkové věřili tomu, že ten, kdo v tento den sní vepřové maso, bude chráněn proti úrazům a po celý rok bude plný síly a energie," vysvětluje Stupka.
K masopustu ale patří i smažené sladkosti povětšinou obalované v cukru. "Udělal jsem průzkum v Jihočeském kraji a okolí s cílem zjistit, zda se náš region v tomto něčím odlišuje od jiných míst. Zjistil jsem, že koblihy, boží milosti a k tomu zabijačková výslužka, slanina, klobásky a kořalka, jsou zásadní atributy fašanku téměř všude," říká Stupka.
Někde se dříve tradičně vařila také hustá polévka se zelím, klobásou doplněná kroupami či bramborami. K masopustu patří i uzené maso někde podávané s kočičákem, tedy s bramborovou kaší smíchanou s kysaným zelím a smaženou cibulkou. Drobné pohoštění dříve v podobě švarkových pagáčků a zelňáků dnes nahrazují obložené chlebíčky.
Co se týká sladkého pečiva lze říci, že v Čechách se smažily častěji koblihy a na Moravě pak boží milosti zvané též 'kraple' či 'kraplíky'. Někde se pekly také trdelníky. "Mnohde se ještě dodnes smaží místo koblih masopustní šišky s rozinkami a mandlemi a jinde zase chystají 'zmrzlíky' tedy smažené pečivo z nudlového těsta obalované v cukru a skořici," podotýká Stupka.
Malý masopustní receptářGERŠTL Z KRUP ŠEVCOVSKÉ MASO KLASICKÉ KOBLIHY MODERNÍ KOBLÍŽKY BOŽÍ MILOSTI MASOPUSTNÍ KRAPLE MASOPUSTNÍ KOTOUČE TVAROHOVÉ ŠIŠKY PRO MAŠKARY
|