Stát se proto rozhodl mysliveckým spolkům vypomoci. Přispěje jim na pořízení chladicích zařízení, aby mohli se zvěřinou lépe obchodovat.
„Za kilo prasete nám výkupna dá dvacet korun. V našem mysliveckém spolku proto převládá názor, že do výkupu nemá cenu zvěřinu za takových podmínek vůbec dávat. Příspěvek na chladicí zařízení by ale nebyl špatný,“ říká dlouholetý jihočeský myslivec ze spolku ve Chvalovicích u Netolic František Havelka.
Myslivecká sdružení, která se mají starat o pronajaté nebo vlastní honitby, mají totiž povinnost hlídat stavy zvěře a pečovat o její pohodu. Většina myslivců tvrdí, že díky rostoucím nákladům se stává pro běžné členy tento koníček luxusem.
Prodražuje ho také stav ovlivněný koronavirem. Ubyli zahraniční lovci a obchod se zvěřinou se prakticky zastavil. Výkupní ceny masa klesají. Podle kritiků tento stav způsobuje jen další přemnožení spárkaté zvěře a tím větší škody v lesích.
Ochranáři a vlastníci lesů proto apelují na poslance, aby odmítli návrh novely zákona o myslivosti, kterou v červnu schválila vláda a teď míří do Sněmovny. Škody v lesích podle nich neřeší.
„Plníme plány odlovů“
Předsedkyně mysliveckého sdružení v Nových Hradech Iveta Marhounová Fleischmannová potvrzuje, že s výkupem zvěřiny jsou problémy. Obchod s masem ochromil nejdříve koronavirus a vzápětí nízké ceny. Zvěřinu si proto myslivci nejčastěji rozdělí mezi sebou.
„Veřejnost si myslí, že záměrně ponecháváme přemnožit spárkatou zvěř, ale tak to není. Musíme přece plnit plán odlovu. Příspěvek na chladicí zařízení, který nabízí ministerstvo zemědělství, může být dobrý pro někoho. Malé spolky si je nepořídí, i samotný provoz je pro ně drahý,“ uvažuje Marhounová Fleischmannová.
Podle ředitele Státní veterinární správy Zbyňka Semeráda odbyt zvěřiny ovlivňují přísná pravidla pro její výkup. Myslivec ji může dodávat i do restaurací, ale ty musí být u Státní veterinární správy registrované. Ministerstvo zemědělství se proto zabývá změnami vyhlášek k veterinárnímu zákonu, které systém zjednoduší.
„Od května platí také novela vyhlášky s cílem umožnit uživatelům honitby prodávat větší množství zvěřiny přímým spotřebitelům,“ uvedl mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.
Žadatelé o příspěvky na mrazáky mohou dostat polovinu pořizovací ceny od ministerstva zemědělství, nejvýše však 40 tisíc korun. Doklady k nákupu a zprovoznění takového zařízení musí ministerstvu poslat do 1. září letošního roku. Důvodem podpory je umožnit majitelům honiteb zvýšit lov zvěře hlavně v letním období, kdy skladování masa může přinést hygienické komplikace.
Regulovat zvěř by měli vlastníci lesů
S oficiálním tvrzením myslivců, že řádně regulují spárkatou zvěř, nesouhlasí spolky a společnosti, které se starají o lesy. Požadují, aby poslanci při schvalování návrhu nového mysliveckého zákona, který jde do sněmovny, zohlednili více péči o les. Například Hnutí Duha organizuje každoročně brigády dobrovolníků, kteří vysazují listnáče a jedle a obnovují mokřady jako hráz proti kůrovci.
„Práce tisíců lidí může přijít nazmar. Ještě dlouho se můžeme dívat na holoseče. Je třeba, aby nám poslanci zajistili v zákoně kontrolu přemnožené zvěře, která malé sazenice decimuje,“ říká Jan Skalík z Hnutí Duha.
Podobně mluví dalších sedm organizací včetně vlastníků lesů. „Požadujeme posílit práva vlastníků pozemků, aby na nich mohli řádně hospodařit. Navržená novela zákona o myslivosti neřeší prevenci škod na vysázených lesních porostech, ale zabývá se hlavně systémem lovu zvěře v honitbách,“ nelíbí se místopředsedovi Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů Richardu Podstatzskému Thonsemu.
