Dvě stejně velké a prosvětlené kopule spojuje chodba. Jedna z místností je ložnicí, druhá pak malou kuchyňkou. Všude svítí světla a teče voda. Byť je prostor malý, bydlet se tu dá.
Z venku architektonický a experimentální domek Samorost zaujme především svým tvarem anebo šindelemi. Ale unikátní je především z jiného důvodu. Tím jsou vlastně houby. Ze spojení podhoubí houby lesklokorky a odpadu, který obsahuje celulózu jako piliny, drcený papír nebo pelety či dokonce kávová sedlina, vznikne mykokompozit. Z ekologického materiálu pevného jako korek se dá vyrábět třeba nábytek či izolace ve stavebnictví. A právě z mykokompozitu je částečně Samorost vyrobený.
„V celulóze houba dokáže růst a tím ten materiál spojí. Je to tedy jakési přírodní ekologické lepidlo a díky tomu my pak umíme vyrobit požadovaný tvar. A to od izolačních desek například po stolek v interiéru. Při výrobě je tedy houba živá. Když máme hotový výrobek, houbu deaktivujeme tím, že výrobek projde teplotou pětašedesáti stupňů Celsia,“ popisuje materiál budoucnosti Jakub Seifert, předseda spolku Mymo. Ten zkoumá využití mycelia (síťová struktura vláken hub) v architektuře i designu.
Samorost, na kterém spolupracovalo i českobudějovické umělecké studio Scoolp, má tedy z mykokompozitu například vyrobený nábytek či dekorativní obklady v kuchyni a ložnici. Přírodní materiál doplňuje i dřevo či kovové klempířské prvky.
„Je to velmi ekologicky udržitelná věc. Vezmeme prakticky už odpad, dejme tomu piliny, a propojíme ho s tou houbou. Tu si také sami pěstujeme. Celkový výrobek je pak také celkově recyklovatelný. Zase ho můžeme zpátky semlít, udělat z něj zdrojovou surovinu pro další mykokompozit či případně ho dát zkompostovat. Kde pak zetleje a udělá tam černozem,“ vysvětluje Seifert.
Na snímku ukázkový ekologický dům představuje manažerka projektu Samorost Monika Kopřivová.
Přírodní materiál z podhoubí může ve stavebnictví v budoucnu nahradit polystyren. „Můžeme postavit dům jako dřevostavbu a namísto polystyrenové či izolace z kamenní vaty, použijeme náš materiál. Polystyren o tloušťce pět centimetrů nahradíme necelými šesti centimetry mykokompozitu. A na rozdíl od polystyrenu domu snižujeme uhlíkovou stopu,“ přidává další výhody. K té například patří i nehořlavost přírodního materiálu.
Pokud vše vyjde podle plánu, chtějí vývojáři spolu s architekty domek Samorost v květnu vystavit i na českobudějovickém náměstí Přemysla Otakara II.
Projekt Samorost by se měl využívat hlavně pro glamping, tedy luxusnější formu kempování. Podobné domky také mohou sloužit jako komunitní centra v parcích městské zástavby či jako útulny v přírodě, v nichž najdou turisté útočiště. Samorost vyšel na několik milionů korun.
„Mám rád výzvy. A když je projekt něčím zajímavý a jiný, tak je rád přijímám. Tím, že je to originál, tak bylo celkem složité vyřešit to, aby byl objekt rozpojitelný na tři díly a pak i spojitelný. Pak tu s tím hodně bojoval klempíř, který musel organické tvary opatřit oplechováním, ať už to bylo u okna či u horních světlíků. To byla poměrně výzva, to samé pak i se dřevěným šindelem,“ líčí českobudějovický sochař Michal Trpák, který se pomocníky z ateliéru Scoolp na výrobě Samorostu také podílel.
