Pětice hudebníků s trumpetou nebo trombonem zdolala v čase oběda spořádaně v rouškách a rozestupech necelou stovku kamenných schodů z radničního vchodu až do stínu jejích tří věží. Ze zázemí té prostřední si muži vytáhli stojany na noty a rozestavili je přímo za alegorickými sochami Moudrost a Opatrnost.
Po doznění zvonkohry pak dal trombonista Josef Krejčík svým kolegům znamení a nad náměstím se rozezněly první tóny skladeb Jiřího Ignáce Linka. Chodci na náměstí se zvědavě zastavovali a poslouchali netradiční hudební produkci.
„Tak, a to je všechno,“ řekl nakonec Krejčík s úklonou k posluchačům před radnicí. Ti sice nemohli hráče vidět tak, jako v divadelních sálech, ale odměnili jejich výkon stejně nadšeným potleskem.
Dva trumpetisté a tři trombonisté pak po sobě zase na střeše radnice uklidili a mohli se vydat na oběd. „Škoda, že sem nesvítí sluníčko. Mohlo být tepleji, trošku to studí,“ svěřil se Krejčík.
S dalšími muzikanty z orchestru Jihočeského divadla bude hrát každé úterý a čtvrtek během adventu. Nejdřív tam ale hudebníci absolvovali generálku na národní hymnu, kterou pak nad náměstím zahráli k výročí státního svátku 17. listopadu. Za nepříznivého počasí mají hudebníci hrát z oken zasedací místnosti radních v prvním patře historické budovy.
„Dneska se mi hrálo dobře, protože teplota byla ještě snesitelná. Čekáme, že s postupem času bude hůř. Když je pod nulou, je to horší, nástroje nejen studí, ale i zamrzají,“ podotkl trombonista Jiří Hanzal.
Veřejné vystupování muzikantům divadelního orchestru už citelně chybí. „Samozřejmě doma cvičíme každý den, jsme na to zvyklí. Trénujeme tak celý život, pro nás je to denní rutina, ale na veřejnosti si moc nezahrajeme,“ dodal Hanzal.
Jenže v době koronakrize svázané omezujícími vládními opatřeními nemají hudebníci na vybranou. „Je to hodně jiná sezona, já jsem si to i odležel na začátku října, takže to není dobrá doba. Stýská se nám, že nehrajeme v sále. Ale co máme dělat, nejde to,“ shrnul Krejčík, jenž v divadelním orchestru působí 36 let.