Řada místností středověkého hradu má novou podlahu a za sklem svítících vitrín vynikají unikátní exponáty. Už nyní by Muzeum středního Pootaví, které v historickém sídle Bavorů ze Strakonic sídlí, mohlo bez obav přivítat první návštěvníky.
„Bohužel nám tu ale chybí dodělat část expozic, ještě musíme chvíli počkat,“ vysvětluje při prohlídce připravovaných výstav muzea jeho ředitelka Ivana Říhová.
Po třech a půl letech rekonstrukce se lidem otevře až 1. dubna, což je o devět měsíců později, než se původně plánovalo. Návštěvníci uvidí pětici hlavních expozic, které jsou s historií regionu i samotných Strakonic velmi úzce spjaté. Chybět nebude například textilní výroba, loutkářská tradice nebo výroba zbraní.
„Největší důraz jsme ale pochopitelně kladli na dudáctví, které máme už nyní kompletně připravené,“ hlásí Říhová.
Nová expozice věnovaná tradičnímu hudebnímu řemeslu na Strakonicku je nyní rozdělená do tří místností. K vidění v nich bude přibližně stovka exponátů jak z Čech, tak ze zahraničí. Zájemci budou mít také možnost si pomocí sluchátek poslechnout celou řadu nahrávek s dudami.
„První místnost jsme věnovali historickým dudám, to znamená, že jsou to většinou rekonstrukce nástrojů dle dobových vyobrazení. Jsou tam ale i originální kusy z přelomu 18. a 19. století, například takzvané bzíkalky, což byly české dechové dudy,“ popisuje expozici etnografka muzea Irena Novotná s tím, že k vidění tu jsou také unikátní čtyřhlasé dudy, kterým se říká moldánky.
Větší místnost představuje zahraniční nástroje, a odkazuje tak k mezinárodnímu dudáckému festivalu, který se ve Strakonicích koná každé dva roky už od roku 1967. Součástí expozice jsou exempláře například z Balkánu, Velké Británie, ale také z kavkazských zemí nebo z Austrálie.
„V poslední části vystavujeme české dudy, hlavně ty z jihozápadních Čech. Část výstavy věnujeme také představitelům současných tvůrců dud,“ doplňuje Novotná podrobnosti.
Nové logo i webové stránky
Muzeum představuje v několika místnostech slávu strakonického podniku ČZ, zejména pak vyhlášené motocykly. V expozici je k vidění hned několik historických strojů, na nichž přední čeští jezdci získávali na domácích i zahraničních závodech cenná vítězství.
Vedle nich stojí také klasické modely jako ČZ 175 nebo skútr ČZ 175/501 přezdívaný „prase“, který firma vyráběla na přelomu 50. a 60. let.
Současně s prezentací novinek uvnitř výstavních místností ukázalo vedení muzea také své nové logo, jež odkazuje na gotickou věž Rumpál, která je ikonickou součástí hradu.
„Řada obloučků představuje nosníky ochozu Rumpálu, celkově je logo vyvedené v červené barvě,“ popisuje vedoucí oddělení odborných pracovníků muzea Robert Malota. Jednotný styl také nově platí pro grafickou značku nedalekého Hoslovického mlýna. Vedle toho používá muzeum také nové webové stránky.
Veškeré úpravy a rekonstrukce začaly už v létě roku 2017 a měly původně stát okolo 120 milionů korun. Devadesát procent z celkové částky měla pokrýt podpora z Evropské unie a desetinu Jihočeský kraj.
„Nakonec ale celá akce stála přibližně o dvacet milionů více. I kvůli koronaviru jsme museli část prací odsouvat a negativně se u nás projevuje i zdražování materiálů, s nímž jsme původně nepočítali,“ říká ředitelka muzea Říhová.
Stavební zásah potřebovaly nejvíc rozvody elektřiny, vody i kanalizace a špatná byla i statika v celém muzeu. „Bohužel se ukázalo i napadení některých dřevěných částí dřevomorkou a dalšími houbami. Téměř všechna záhlaví původních trámů byla uhnilá, krov se musel na mnoha místech nastavovat. Bylo také nutné odstranit veškeré novotvary, sádrokartonové příčky nebo palubkové stropy,“ jmenuje Říhová.
Zcela nové je v některých částech budovy podlahové topení, díky němuž může být muzeum konečně v provozu po celý rok. Novou podobu dostaly také skladovací prostory, které nyní budou sloužit jako sály pro přednášky, výstavy nebo vzdělávací programy. Rekonstrukce se dočkaly také toalety a nová je i relaxační zóna. Každá z expozic navíc nabízí dětský koutek.
Stále však zbývá doladit některé detaily, jež se týkají především jednotlivých výstav.
„Musíme doplnit podklady do dotykových obrazovek a také nám chybí doinstalovat část sbírkových předmětů do vitrín i prostoru. Na konci února bychom pak měli mít hotové i lištové nasvícení bodovými světly,“ doplňuje Říhová. „Jedna etapa muzea tím skončí a my od dubna budeme psát tu další. Už se moc těším, až přivítáme první návštěvníky,“ neskrývá nadšení.
