Vzácné závěsné chrámové obrazy, pozlacené sošky i masky ještě před sto lety zdobily buddhistické kláštery v Mongolsku. Na konci 30. let minulého století je ale komunistický režim zdecimoval.
Od té doby jsou sbírky roztroušené po celém světě. Jeden z nejvýznamnějších souborů mongolského buddhistického umění je nyní v Třeboni. Od května si ho mohou prohlédnout návštěvníci v bývalé Kotěrově vodárenské věži.
Sbírku nashromáždil v 70. a 80. letech minulého století třeboňský rodák Milan Klečka, který pracoval jako geolog v Mongolsku. Náprstkovo muzeum, které spadá pod Národní muzeum, od něj nyní koupilo 39 obrazů. Dalších sto děl Klečka muzeu zapůjčil.
Galerii buddhistického umění bude provozovat Město Třeboň. Slavnostní zasvěcující modlitbu zde před pár dny odsloužili dva buddhističtí lámové z Mongolska. Přiletěli na pozvání Asijského kulturního centra, které sídlí naproti věži.
„Význam této sbírky jsme vyhodnotili až v posledních letech. Ve střední Evropě není ve státním muzeu žádný podobný soubor. V Náprstkově muzeu jsou tři tisíce podobných předmětů, ale tento soubor je mimořádný. Za každý obraz zaplatilo muzeum desítky tisíc korun. Dva významné obrazy jsou z 18. století, zbytek je z počátku 20. století,“ líčí Eva Dittertová, ředitelka Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur.
Upozorňuje, že náboženské malby a chrámové textilie vypovídají o Mongolsku v době, kdy byla země pro západní badatele těžko přístupná.
Poslali pozlacené sošky do Ruska, aby je roztavili na kulky
„Buddhismus v Mongolsku dostal velmi krvavý úder v letech 1936 až 1938. Revoluční gardy pod záminkou, že lámové jsou pátá kolona Japonska, zničily 760 klášterů, zůstalo jich jen pět. Pogrom byl krvavější než v Tibetu. Odhaduje se na 30 až 50 tisíc zabitých lámů. Většina památek byla zničená,“ popisuje Milan Klečka.
Za druhé světové války Mongolsko pomáhalo Rudé armádě. „Dokonce poslali tři vlakové soupravy plné zlacených soch jako dar Sovětskému svazu, aby je roztavili na kulky. Naštěstí to Rusové neudělali a většina soch skončila v soukromých sbírkách na Sibiři,“ říká Klečka a ukazuje na jednu takovou pozlacenou sošku ve věži.
Dva malované zlatem na černý podklad jsou velmi cenné. Představený kláštera Lamrin, který do Třeboně přiletěl se svým pomocníkem, tvrdí, že je naživo nikdy neviděl a zná je jen z knih.
Galerii buddhistického umění otevře Třeboň v květnu. Do prázdnin a v září bude otevřeno o víkendech od 10 do 16 hodin. V červenci a v srpnu pak denně kromě pondělí od 10 do 17 hodin. Základní vstupné je 60, snížené 30, rodinné pak 150 korun.
„Třeboň získala novou atrakci. Mohlo by to k nám přitáhnou turisty, kteří vyhledávají tento druh kultury,“ dodává starostka Terezie Jenisová.
Vodárenská věž v lokalitě Na Kopečku vznikla v roce 1909 ve stylu geometrické moderny podle návrhu slavného českého architekta Jana Kotěry. Byla součástí nové vodárenské soustavy.
Vodárna sloužila k zásobování města pitnou vodou až do konce 60. let minulého století. Objekt je od roku 1988 památkově chráněn. Nevyužívanou věž město pronajalo Milanu Klečkovi v roce 2005. V průběhu dalších osmi let budovu zrekonstruoval a vytvořil prostory pro svou sbírku. Od otevření v květnu 2013 byla galerie přístupná jen příležitostně.
