Úterý 17. května 2022, svátek má Aneta
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Úterý 17. května 2022 Aneta

Ptáčky krmit nebudu, zvažuji trénování dětí, tvrdí bývalý šéf nemocnice

  10:26
Miroslav Janovský skončil loni v listopadu na vlastní žádost v čele jindřichohradecké nemocnice. Řídil ji deset let, ale už cítil únavu. Nemocnici výrazně pomohl, zbavil ji ekonomických problémů a také výrazně vylepšil.

Bývalý ředitel nemocnice Jindřichův Hradec Miroslav Janovský | foto: Petr Lundák, MF DNES

Když před deseti lety nastupoval do čela jindřichohradecké nemocnice, byla to pro něj výzva. Zdravotnické zařízení nemělo dobrou pověst a potýkalo se s mnoha problémy.

Pětasedmdesátiletý Miroslav Janovský, který měl dlouholeté pracovní zkušenosti z nemocnice v Písku, se rozhodl, že to změní. A podařilo se, loni v listopadu tak předával post svému nástupci, primáři ARO Vítu Lorencovi, s vědomím, že po sobě zanechává dobře fungující moderní nemocnici.

„Vypadá úplně jinak než v mých začátcích, stejně jako její ekonomické výsledky, protože to byl velký problém. Dnes jsou dobré, a když jsem předával nemocnici, odhadovali jsme, že bude hospodářský výsledek za uplynulý rok kolem 40 až 50 milionů kladného zisku,“ říká Miroslav Janovský.

Z nemocnice jste odešel k 30. listopadu. Jak jste si užil Vánoce a konec roku?
Do Štědrého dne to byl velký frmol. Předával jsem ještě byt v Hradci, než jsem všechno sbalil, byl to chaos. Pak jsem se snažil pořídit dárky k Vánocům, hlavně pro vnoučata. Nevím, jestli to dopadlo dobře, nebo špatně, ale určitě to nebylo podle mých představ, měl jsem málo času. Po Štědrém dni už je to mnohem volnější a snažím se hodně odpočívat. Ale musím říct, že jsem nestačil ještě sáhnout na krabice, které jsem si z Hradce přivezl. Zabírají mi v bytě dvě místnosti, z nichž jsem udělal skladiště.

Po dlouhých letech máte najednou čas jen pro sebe. Nestýská se vám trochu po práci?
Zatím to není nějak výrazné, ale myslím si, že to přijde, a je otázka, co budu eventuálně dělat. Jeden můj kamarád mi vždycky říká: Ty nikdy ptáčky krmit nebudeš. Asi má pravdu, dostal jsem dvě nabídky dát dohromady menší nemocnice, ale ty jsem rychle odmítl. Teď přišel můj syn s návrhem, abych trénoval děti basketbal, což jsem dělal, než jsem odešel do Hradce. Asi mu tedy začnu trochu pomáhat. (Miroslav Janovský je emeritním prezidentem basketbalového klubu Sršni Písek a basketbalu se věnují i jeho synové – pozn. red.). Mám ještě jednu nabídku, přednášet od září na jedné fakultě. A tu zvažuji.

Miroslav Janovský

Deset let byl předsedou představenstva Nemocnice Jindřichův Hradec. Předtím působil dvacet let v písecké nemocnici – pět let jako ředitel, 15 let jako náměstek. Žije v Písku. Je rozvedený, má dva syny a čtyři vnoučata. Má rád sport, hlavně basketbal, rád čte, zajímá se o dění v komunální politice a poslouchá jazz.

Máte spoustu elánu, ani já si vás neumím představit jako důchodce. Proč jste se vlastně rozhodl v Hradci skončit?
Nejsem už mladý kluk a myslím, že únava na mně byla znát. Věděl jsem, že na konci září mi uplyne druhé pětileté období ve funkci, nahlásil jsem proto s předstihem panu hejtmanovi Kubovi, že nechci pokračovat. Ten mě pak požádal, abych v pozici zůstal o něco déle, proto jsem skončil až v listopadu. 

Vraťme se o deset let zpátky. Jak vzpomínáte na nástup do nemocnice v Jindřichově Hradci?
Před deseti lety jsem tam přišel poté, co jsem se sám odvolal z ředitelského postu v Písku a předal jsem nemocnici Jiřímu Holanovi. Rok a půl jsem následně působil v Písku na kratší úvazek a pak mě oslovila tehdejší náměstkyně hejtmana Ivana Stráská s nabídkou, že by potřebovali dát dohromady nemocnici v Hradci. Tehdy tam byly velké ekonomické problémy a neměla úplně dobrou pověst. Vzal jsem si týden na rozmyšlenou, a když jsem nabídku přijal, nabraly věci rychlý spád.

Byl mezi hradeckou a píseckou nemocnicí velký rozdíl?
Velikostí jsou přibližně stejné, v Písku je nepatrně větší. Úroveň řízení ale byla v Hradci jiná, i když podle mého názoru poskytovala lepší zdravotní péči, než měla pověst. Dát ji dohromady pro mě byla výzva. Nejsnazší a nejrychlejší by pro mě bylo udělat z ní čtyřprimariátový špitál, ale za pomoci kraje jsem nakonec zvolil cestu jejího rozvoje. Dnes vypadá úplně jinak než v mých začátcích, stejně jako její ekonomické výsledky, protože to byl velký problém. Teď jsou dobré, když jsem předával nemocnici, odhadovali jsme, že bude hospodářský výsledek za uplynulý rok kolem 40 až 50 milionů kladného zisku.

Za vašeho působení prošel celý areál velkou rekonstrukcí a modernizací i po stavební stránce...
Investovalo se hodně, přispíval i Jihočeský kraj. Ale nemocnice sama pokrývala zhruba 40 procent nákladů, nebylo to tak, že by nám kraj dával všechny peníze, museli jsme si na to také vydělat. Zrekonstruovali jsme všechny budovy, postavili dva nové pavilony a jeden zbourali. Podařilo se nám propojit nový pavilon dětského oddělení s pavilonem akutní péče, kde jsou operační sály. Dřív se museli dětští pacienti vozit přes areál sanitkou nebo podzemními chodbami, všechno bylo hrozně daleko. Obnovovali jsme i přístrojové vybavení, které se stále zlepšuje. Nemocnice je dnes přístrojově velice solidně vybavená a v rámci nové výzvy z programu React-EU bude letos investovat dál do přístrojů a menší stavby téměř 150 milionů.

Máte zpětnou vazbu od pacientů? Vnímají, jak se péče ve všech směrech posunula?
Jsem přesvědčený, že se podařilo výrazně zlepšit kvalitu péče. Osobně mě těší, že jsme jako první v kraji zřídili urgentní příjem. To je obrovský přínos pro dostupnost a kvalitu péče pro pacienty. Samozřejmě to ale musí posoudit nejlépe sami pacienti a zaměstnanci. Nicméně stížnosti přicházející během roku by se daly spočítat na prstech jedné ruky. Pochval je výrazně víc, kromě ústních jich přichází zhruba kolem 40 ročně písemně. Je to bezesporu hlavně zásluhou personálu. Vše ale souvisí se vším, zaměstnancům je třeba vytvořit dobré pracovní podmínky.

Poslední dva roky ve funkci jste si opravdu „užil“. Pandemie covidu zasáhla všechny nemocnice, hradecká ale v určitém období patřila k nejzatíženějším co do počtu pacientů ve vážném stavu. Nápor jste dokázali skvěle zvládnout. Jak jste tu dobu vnímal?
Období posledních dvou let bylo pro zaměstnance nemocnice hodně náročné. Když se objevil covid a byl nedostatek ochranných pomůcek, nebylo to jednoduché, stejně jako zajištění personálu ke covidovým pacientům. ARO jsme zaplnili velmi rychle, udělali jsme covidovou jednotku i z následné intenzivní péče a kromě toho byla na covidová převedena i další tři oddělení. V jednu chvíli jsme měli sto pacientů a ventilovali jsme 22 lidí naráz. Překvapil mě postoj řady zdravotních sester. Ochotně šly do „skafandrů“ na covidové stanice a nedělaly z toho tragédii. Bylo to náročné a zdravotníkům i sanitářům patří velký dík za jejich nasazení. Snažili jsme se je podpořit aspoň určitými benefity.

Pandemie covidu asi každému člověku trochu změnila priority, ukázala, co je a není důležité. Vnímal jste něco podobného i z pohledu zdravotnictví?
Při pandemii se najednou objevil i význam některých oddělení, který si předtím možná ani zdravotničtí pracovníci tolik neuvědomovali, jako je třeba mikrobiologická laboratoř. A s ní i důležitost zajištění jejího vybavení. V souvislosti s omikronem přibude určitě ještě víc testování PCR testy. Uvidíme, jakým způsobem se to vyvine, ale věřím, že zvládneme poslední nápor trvající tak měsíc a půl a pak bude epidemie ustupovat.

  • Nejčtenější

Pacientka z Vysočiny má záškrt, nemoc v ČR nebyla zachycena od roku 1995

V České republice se po sedmadvaceti letech objevila raritní forma záškrtu. O nálezu informovaly Státní zdravotní ústav...

Předjíždějící šofér vytlačil jiný kamion do příkopu, natočili to policisté

Řidič nákladního vozidla riskantně předjížděl přes plnou čáru na frekventované silnici mezi Českými Budějovicemi a...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Roztrpčení majitele Budějovic: Sivok dělal minely, trenér odchod nezvládl

Premium V pracovně na Střeleckém ostrově se usadí do křesla, odloží brýle, lokne si kávy a začne vyprávět. A že je o čem. První...

Sivok reaguje na ostrá slova majitele Budějovic: Ať klub prodá. Já mám zájem

Premium Bylo by lepší, kdyby nedával žádná vyjádření a radši se staral, aby klub fungoval a nikomu nic nedlužil. To radí...

Po ledové sprše odvezla podchlazenou holčičku sanitka, dvojici hrozí vězení

Případem těžkého ublížení na zdraví čtyřleté holčičky se zabývá českobudějovický krajský soud. Obžalovaní jsou matka...

Všechno vymyslela Škrlová. Je to hlava manipulace, říká režisér Síbrt

Premium Před patnácti lety Česko šokovala kuřimská kauza. Týrání malých chlapců nejbližšími příbuznými i podivná role „Aničky“....

Češi řeší, čím topit. Proč bychom se neměli zbavovat plynového kotle?

Premium Plynu pro domácnosti by mělo být dosti při přerušení dodávek z Ruska. Nedostatkový plyn sice zdražuje, ale rychlý...

I vysokoškolák může být blbý, říká obávaný lovec z Novy Doktor Vševěd

Premium Na úspěchu televizní soutěže Na lovu má Jiří Martínek velký podíl. Diváci žasnou nad jeho znalostmi. On žasne taky –...

  • Další z rubriky

Téměř stoletý řidič vjel na přejezdu pod „hašišbednu“, zranil se lehce

Na Jindřichohradecku vjel osmadevadesátiletý řidič na přejezdu před soupravu Jindřichohradeckých místních drah. Osobní...

Třeboňští podnikatelé zvelebili budovu, v níž měl Petr Vok knihovnu

Budova sousedící s třeboňským zámkem po letech chátrání ožila. Koupili ji místní podnikatelé a pustili se do...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Utekla před válkou, teď se vrací pomáhat dětem do města, kam padají rakety

Mladá ukrajinská psycholožka Liudmyla Peterová poskytovala v Českých Budějovicích odbornou pomoc dětem, které většinou...

Když mluvím, je mě slyšet na celý bazén, vypráví známá trenérka plavání

Eva Šmausová už přes 50 let trénuje v Českých Budějovicích plavecké talenty. V posledních letech jí vadí přístup...

Nohy v teple a suché prádlo: Otestujte s námi odolný sušák od Viledy
Nohy v teple a suché prádlo: Otestujte s námi odolný sušák od Viledy

Nemáte doma sušičku a trápíte se po každém praní se svým starým sušákem? Získejte jeden od Viledy. Právě na něm snadno usušíte ložní prádlo i...

Vláda má 20 korun z každého litru benzinu, říká šéf sítě levných čerpacích stanic

Premium Nikoho nenechají na pochybách, že tohle je nízkonákladová firma, kde se nehýří. Okázalost tu nemá místo. Spolumajitel...

Bez nebezpečných injekcí do penisu si dnes nic nevyděláte, říká pornoherec

V posledních letech se ve videích pro dospělé objevuje další nerealistický prvek – hodiny trvající erekce. Pornoherec a...

Památka na sověty. Turkmenistán hodlá jednou provždy uhasit Bránu do pekla

Sovětští důlní inženýři podnikli v šedesátých a sedmdesátých letech řadu misí. Jejich expedice do Turkmenistánu v roce...

Eurovizi vyhráli Ukrajinci s písní pro matky, čeští We Are Domi nezaujali

Na šedesátém šestém ročníku mezinárodní pěvecké soutěže Eurovize, který se letos konal v italském Turíně, zvítězil...

Nešvar z devadesátých let se vrací. Turisté na místě zjišťují, že bydlí jinde

Premium Nešvar z devadesátých let se vrací. Turisté si zaplatí zájezd v zahraničí, přijedou do hotelu a teprve na jeho recepci...