Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
  • Úterý 19. března 2024 Josef

Naším cílem je soběstačnost hendikepovaných, říká šéf firmy o úpravách aut

  9:19
Miroslav Bartoš se svým týmem ve Slapech u Tábora upravuje auta pro tělesně postižené. Na trh uvedl třeba přelomový systém uložení rampy ve vozidle. Zákazníky má v Německu, Francii i Švýcarsku. Před dvěma lety vybudoval vývojové centrum.

Miroslav Bartoš řídí firmu, která předělává auta pro handicapované. | foto: Petr Lundák, MF DNES

Když vypráví o osudech, které při své práci potkal, je v jeho hlase slyšet dojetí. Jednapadesátiletý Miroslav Bartoš upravuje auta pro tělesně postižené.

„Naše základní filozofie je o tom, aby byl člověk soběstačný,“ vysvětluje podnikatel, který před časem převzal cenu Vodafone firma roku 2020 Jihočeského kraje. Jeho tým upravil nespočet vozů. Na ten vůbec první ale Bartoš nikdy nezapomene.

Byl pro vašeho kamaráda.
Je to tak. Prodělal mozkovou mrtvici a ochrnul na pravou půlku těla. Byl ještě mladý, bylo mu tehdy okolo čtyřicítky. Já jsem mu auto předělal tak, aby mohl řídit. To byla úplně první zkušenost. Vůbec jsem netušil, že něco takového existuje. Tehdy, byl to asi rok 1994, navíc internet pořádně nebyl, všechno jsem vyřizoval přes fax nebo dopisy. Zařízení jsem nakonec sehnal v Anglii a tím to pro mě skončilo.

A jak jste se k tomu vrátil?
Díky té jedné zkušenosti jsem získal přehled. Pak jsem i viděl, v jakém stavu ten trh je. Přestavěná auta vypadala strašně primitivně. Firmy navíc byly předražené a s trhem si dělaly, co chtěly. Mě pak napadlo, že bych zaměstnal vozíčkáře, kteří by ruční řízení sami montovali. Také mě už neuspokojoval režim, kdy jsem dojížděl za prací do Prahy a děti viděl málo. Skončil jsem tam a založil firmu. Byla to jedna z mých životních křižovatek.

Byly vaše začátky složité?
Poznal jsem člověka z Brna, který byl aktivní handicapovaný sportovec a jeho kariéra se chýlila ke konci. Nevěděl, co dělat dál, a tohle ho nadchlo. Byl rád, že bude v kontaktu s vozíčkáři. Když jste na vozíku, obrátí se vám život úplně naruby. Řešíte, jak se dostanete na záchod a do vany, jestli můžete jezdit do práce, nebo ne. On to znal a mohl pomáhat zákazníkům a zároveň jim upravovat auta. Pak jsme si pronajali první dílnu a začalo se to rozrůstat.

Jak vypadá situace, kdy vás navštíví tělesně postižený člověk s tím, že potřebuje upravit auto?
V první řadě se ptáme, jestli chce řídit, nebo být převážený. To je zásadní. Když chce řídit, zjistíme, jaký typ postižení má. Bavíme se o tom, co je schopný ovládat, jestli má v rukách sílu, abychom zjistili, jaké by měl mít ruční ovládání. Druhá zásadní otázka je, jestli si sám dokáže naložit vozík. Naše základní filozofie je o tom, aby ten člověk byl soběstačný. Postupně projdeme několik otázek. Ve firmě zaměstnáváme ty, kteří jsou sami na vozíku.

Postupně jste začal vyrábět vlastní produkty, které jste si nechal patentovat. Který byl ten první?
Automatické ovládání spojky. U jakéhokoli auta s mechanickou převodovkou jsme k pedálu přidělali malý motůrek. Naše elektronika snímala polohu pedálů a rychlost auta. Na základě toho systém řídil motůrek, který stahoval spojku. Typickým zákazníkem byli starší lidé, kteří měli cukrovku a amputovali jim levou nohu. Teď se to prodává méně, automaty jsou dostupnější.

Který patent byl ten nejúspěšnější?
Zlomová byla flexi rampa. Rampa u bezbariérových aut do té doby po složení vždy visela za zadními dveřmi, čímž vznikala velká překážka. Já jsem ji tehdy v podstatě sklopil a kufr vrátil do původního stavu, takže vzniklo univerzální auto, které mohlo převážet vozíčkáře. S kamarádem jsme pak vyvinuli postup, který přestavbu zkrátil z 60 hodin na 25. Na trhu jsme nastavili úplně jiné standardy.

Jak vás to na trhu posunulo?
Konkurenci jsme utekli zhruba o tři roky. Ukousli jsme podstatnou část podílu na trhu v Německu, Anglii, Francii nebo třeba Španělsku a zařadili se do první ligy čtyř nebo pěti firem v Evropě. Od té doby nás konkurence hodně sleduje a něco i kopíruje.

Miroslav Bartoš (51 let)

Narodil se v Táboře a vystudoval střední průmyslovku a poté i ČVUT v Praze. Po studiích působil v hlavním městě u českého zastoupení jedné automobilky. Po osmi letech odešel a založil vlastní firmu Api poblíž Tábora a začal se věnovat úpravě aut pro handicapované. Nejprve dělal jedno auto za měsíc, po pár letech si pronajal halu a později pronikl i na evropský trh. Výrobky už Api prodává i do USA nebo třeba Spojených arabských emirátů. Letos vyhrála soutěž Vodafone firma roku 2020 Jihočeského kraje. Zaměstnává lidi na vozíku.

Co obnáší instalace té rampy do vozidla?
Znamená to, že rozeberete celou zadní část, tedy nádrž, výfuk, sedadla a samozřejmě vyříznete celou podlahu a umístíte tam kompletně novou. Pak se vyměňují jednotlivé části. Je to prakticky kompletní přestavba.

Od roku 2018 máte vlastní vývojové centrum. Jak moc je to pro vaši práci důležité?
Firma se rozrůstala, my potřebovali větší výrobní prostory a zároveň jsme chtěli výrobky testovat. Platí na nás přísné směrnice jako pro automobilky a testy nejsou nic levného, takže si nemůžeme dovolit, aby to neprošlo. Cítili jsme, že by nás to posunulo. Udělali jsme projekt a požádali o evropský grant. Celková investice byla 60 milionů, na což jsme dostali zhruba 20 milionů korun. Vzniklo tak nové oddělení výzkumu a vývoje. Je to uzavřené a smí tam omezený počet lidí, protože tam občas máme prototyp vozů od automobilek, které nesmí nikdo vidět.

Co všechno testujete?
Máme tam třeba trhací stolici. Je to velký stroj, který má šest pístů. My na něm můžeme simulovat zatížení v autě. Typicky se to používá na testy sedadel. Vznikají tam síly, které vznikají v autě při nárazu. Děláme tam toho ale více. Je pro nás ideální, aby auto mělo stejnou hmotnost po přestavbě jako před ní, protože pak se nemění emise. Proto testujeme i životnost různých materiálů.

Kvůli svým patentům vedete i soudní spory s konkurencí.
To jsou patentové spory. Konkurence viděla, že to, s čím jsme přišli, má obrovský prodejní potenciál. Nechtěli vypadnout z trhu a udělali něco podobného. Několik firem to natvrdo okopírovalo a my se bráníme. Je ale šílené, že ten spor vznikl v roce 2012 a ještě to není dořešené. Stojí to dost peněz. Patenty nejsou o domáhání intelektuálního práva, ale o odrazování konkurence, aby vás moc neohrožovala. Jediná cesta je snažit se vyvíjet víc a být lepší.

Dostali jste se i do zahraničí. Kde máte zákazníky?
Je to například Německo, Francie či Švýcarsko. Třeba do Španělska ale nemá smysl dodávat auto kvůli nákladům na přepravu. Proto tam posíláme sadu a lidé si to mohou namontovat. Požadujeme ale, aby firmy, které to dělají, k nám přijely na školení.

Máte firmu v Německu, v emirátech. A partnera máte v Anglii, jak ta spolupráce vznikla?
Je to firma Alfred Bekker. To byla ta první, se kterou jsem byl v kontaktu, když jsem sháněl zařízení pro mého kamaráda. Se zakladatelem jsme se pak spřátelili a spolupracovali na nějakých věcech. Když mu bylo 70, nebyl na tom zdravotně dobře. Přišel za mnou a řekl, že chce, abych měl ve firmě podíl a vedl to s jeho dcerou. V roce 2015 jsem pak koupil firmu v Německu od izraelské firmy. Ta nám slouží k distribuci našich výrobků v Německu. Pak jsme také založili firmu ve Spojených arabských emirátech a máme i distributora v USA.

Během té práce jste se musel setkat s řadou silných životních příběhů. Změnilo vám to pohled na svět?
Uvědomíte si, když vám je špatně a vidíte všechno černě, tak pro to vlastně není důvod. Nejdůležitější je totiž to, že jste zdravý a stejně tak vaše rodina. Když jste pracovitý, můžete normálně žít. Tito lidé ale mají úplně jiný osud než my, jejich životní podmínky jsou mnohonásobně těžší. My máme opravdu velké štěstí, že jsme zdraví.

Vzpomenete si na nějaké silné setkání, na které nezapomenete?
Zažili jsme krásný příběh jednoho chlapce. Před deseti lety za námi přijela rodina ze Znojma se synem, kterému tehdy bylo asi 12 let. Byl na vozíku a měl svalovou dystrofii. Člověk se narodí zdravý, ale postupně mu odumírají svaly, což skončí srdcem a plícemi. S tímhle osudem ti lidé žijí. Vzpomínám si, že ten kluk byl hrozně vnímavý a zvědavý a cítil jsem z něj velkou sílu. Auto jsme udělali a před dvěma lety se k nám vrátili. Dnes je mu 24, vystudoval univerzitu, živí se jako programátor a sám si pořídil auto za peníze, které si vydělal. Jeho síla je obdivuhodná. Spousta lidí by to vzdala, ale on dokázal obrovskou věc. To pak člověk cítí zadostiučinění, když mu může v tom běžném životě pomoci.

Autor:
  • Nejčtenější

Monokl pod okem i zlomené kosti. Početná skupina napadla v Písku youtubera

18. března 2024  17:42

Tmavě fialová modřina pod okem, výrazný otok tváře a zlomené kosti v obličeji. Takový je stav jedné...

Třinec opět vymazal Budějovice, Litvínov uštědřil debakl nedůrazné Kometě

18. března 2024  16:50,  aktualizováno  20:22

Po vzoru předchozích let vstoupili do play off hokejové extraligy obhájci titulu z Třince, po...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Dlouhé nájezdy a jen beton, zní kritika na podobu nové lávky přes nádraží

17. března 2024  10:33

Oblíbenou lávku vedoucí přes seřaďovací nádraží v Českých Budějovicích, která chodcům a cyklistům...

Zemřel pediatr Miloš Velemínský. Staral se o tisíce předčasně narozených dětí

17. března 2024  21:41

Ve věku 87 let zemřel Miloš Velemínský, jeden z nejvýznamnějších lékařů Jihočeského kraje....

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Zemřela recidivistka Máňa, známá díky filmu. Ve vězení strávila přes 30 let

18. března 2024  13:40

Ve věku 56 let zemřela v Českých Budějovicích patrně nejznámější česká recidivistka Marie Lávičková...

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Neproduktivní a bez dorážek. Ale doma na ně vlítneme, slíbil Pech

18. března 2024  21:08

Se dvěma porážkami a bez vstřeleného gólu odjížděli hokejisté Motoru České Budějovice z Třince po...

Třinec opět vymazal Budějovice, Litvínov uštědřil debakl nedůrazné Kometě

18. března 2024  16:50,  aktualizováno  20:22

Po vzoru předchozích let vstoupili do play off hokejové extraligy obhájci titulu z Třince, po...

Monokl pod okem i zlomené kosti. Početná skupina napadla v Písku youtubera

18. března 2024  17:42

Tmavě fialová modřina pod okem, výrazný otok tváře a zlomené kosti v obličeji. Takový je stav jedné...

Zemřela recidivistka Máňa, známá díky filmu. Ve vězení strávila přes 30 let

18. března 2024  13:40

Ve věku 56 let zemřela v Českých Budějovicích patrně nejznámější česká recidivistka Marie Lávičková...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Nutný výchovný pohlavek, souhlasí Bouček i Havlová s přerušením projevu na Lvu

Moderátor Libor Bouček ostře zareagoval na kauzu ohledně délky proslovu režisérky Darji Kaščejevové na předávání cen...

Švábi, vši a nevychované děti. Výměna manželek skončila už po pěti dnech

Nová Výměna manželek trvala jen pět dní, přesto přinesla spoustu vyhrocených situací. Martina ze Znojma se pokoušela...

Vyzkoušeli jsme podvod z Aliexpressu. Může vás přijít draho, i po letech

Nakoupili jsme na Aliexpressu a pěkně se spálili. Jednu USB paměť, dvě externí SSD a jeden externí HDD. Ve třech...

Chtěli, abych se vyspala s Baldwinem kvůli jeho výkonu, říká Sharon Stone

Herečka Sharon Stone (66) jmenovala producenta, který jí řekl, aby se vyspala s hercem Williamem Baldwinem (61). Měla...

Byla to láska na první pohled, říká hvězda Gilmorek o manželství s modelkou

Milo Ventimiglia (46), představitel Jesse ze seriálu Gilmorova děvčata nebo Jacka Pearsona ze seriálu Tohle jsme my, je...