Ačkoliv jsou oba sliby jsou pro Šumavu zásadní, podle starostů i obyvatel bude složité zejména ten první z nich splnit.
Ministr prohlásil, že chce usilovat o změnu zákona o veřejných zakázkách. Podle něj vypisuje správa šumavského parku právě i tendry na kácení dříví či vysazování stromů v šumavských lesích. Jediným kritériem je cena.
"Na tu se místní živnostník nemůže v konkurenci velkých firem dostat. Musí si přitom vydělat i na zimu, kdy práce není tolik. Lidé pak dojíždějí do vnitrozemí nebo do zahraničí. Proto bych uvítala změnu zákona," řekla starostka Borových Lad Jana Hrazánková.
Z Rudy se za 10 let odstěhovalo 20 procent obyvatel
Jen pro představu: z obyvatel Modravy, kde v minulosti většina obyvatel pracovala v lese, už dnes pro šumavský park na živnostenský list nepracuje nikdo. A podobné je to i na Kvildě a v dalších obcích.
"Na tento problém jsme poukazovali už několikrát a připomínali bavorskou stranu, kde lidé práci mohou získat. Pro obce je to zásadní, rozvoj stagnuje, lidé nemají na živobytí a po pár letech už pro park nepracuje téměř nikdo," potvrzuje starosta Kvildy Václav Vostradovský.
Podle starosty Železné Rudy Michala Šnebergra se kvůli nedostatku práce z pohraničí odstěhovalo už značné množství lidí. "Za posledních 10 let nám ubylo 20 procent obyvatel," vypočetl Šnebergr.
Ministr Richard Brabec chce proto připravit novelu zákona o veřejných zakázkách, která by místní "upřednostňovala" ve výběrových řízeních. "Například v Německu mají místní firmy přednost. My jsme se dostali do situace, kdy výběrová řízení jsou pouze diktátem ceny, a to není správná cesta. Chtěl bych, aby regionální aspekt byl v novele zohledněn. Jak konkrétně, teď nevím, protože nejsem právník," prohlásil ministr.
Stráský před lety neuspěl
Ačkoliv pomoc místním firmám se zdá jako logické řešení, jak pro obyvatele Šumavy zajistit práci, právně to bude velmi složité. Náměstek ministra životního prostředí Vladimír Dolejský však tvrdí, že řešení zná. Podle něj stačí ohlídat dvě věci: aby firmy nenabízely nereálně nízké ceny a zakázky rozdrobit na menší.
"Musí se nabízet takové objemy zakázek, které budou pro živnostníky akceptovatelné a ohlídat nereálné ceny, které diskvalifikují poctivé dodavatele, co takovou částku nenabízejí. Funguje-li to na jiných místech v republice, pak by to mělo jít i na Šumavě," komentoval Dolejský.
A ohlídání obvyklých cen, pod které by se uchazeči o zakázky neměli dostat, je prý také jednoduché. "Kalkulace reálných cen u lesnických činností nejsou složité a existují," doplnil Dolejský.
O zvýhodnění místních lesníků, dřevorubců či žen zaměstnaných na sázení nových stromků už usiloval bývalý ředitel šumavského parku Jan Stráský. Neuspěl. Jednoduše proto, že zvýhodnění kohokoliv na základě toho, že bydlí v regionu, je protizákonné.
"Jediným řešením by bylo vytvořit společnost s ručením omezeným spadající pod správu parku, která by zaměstnávala přímo místní a v lesích hospodařila," míní předseda Svazu šumavských obcí Antonín Schubert.
Zlato zatím zůstane v zemi
Druhý ministrův slib, že za současné vlády nebudou povoleny průzkumy ani těžba ložisek zlata, udělal radost zejména obcím okolo Kašperských Hor. Právě zde v zemi leží zlato za 130 miliard korun a už roky několik firem usiluje o povolení průzkumů.
"Pokusy o těžbu jsou neustálé. Protestujeme proti tomu, vznikla petice, ale po každém rozhodnutí se mohou firmy odvolat či podat k ministrovi rozklad," popsala situaci starostka Kašperských Hor Bohuslava Bernardová.
Ministr ji ujistil, že on nebude tím, kdo těžbu povolí. "I v programovém prohlášení vlády je, že nebude souhlasit s těžbou ani průzkumem ložisek," řekl jasně Brabec.
