Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Městská policie Karlovy Vary

Teplá zima prospívá divočákům. Začal platit jejich celoroční odstřel

  • 121
Ministerstvo zemědělství povolilo od 1. ledna 2016 celoroční odstřel divočáků. Václav Zumr, předseda českobudějovického okresního mysliveckého spolku, popisuje novou vyhlášku a říká, že veterinární správa hlídá ve vybraných lokalitách hodnoty radioaktivity v těle divočáků.

Mnoho lovců, zajícova smrt, praví staré pořekadlo. Tentokrát to ale neplatí o zajících, kterých je poskrovnu, ale o divokých prasatech. Ministerstvo zemědělství povolilo od nového roku celoroční odstřel divočáků. Důvodem je jejich přemnožení a z toho vzniklé až miliardové škody na zemědělských pozemcích.

„Za přemnožením některé lesní zvěře jsou teplé zimy. Bachyně metají, tedy rodí selata v zimě, a díky klimatickým podmínkám přežívají i slabší kusy. Podobně je to u jelenů, daňků nebo muflonů,“ říká předseda českobudějovického okresního mysliveckého spolku Václav Zumr, který je i referentem na odboru životního prostředí Jihočeského kraje.

Co změnila vyhláška?
Od ledna upravuje dobu lovu s tím, že zvěř spárkatá včetně kolouchů a muflončat se může lovit o tři měsíce v roce déle. Nejpodstatnější je, že černá zvěř se může střílet celý rok.

Proč takové opatření?
Je to z důvodu škod na zemědělských pozemcích a na lesních kulturách. Je víc i mláďat kvůli teplým zimám. S počtem kusů zvěře škody narůstají. Nejvíc je jich od černé zvěře.

Na čem a kde v Jihočeském kraji škodí nejvíc?
Zemědělcům na plodinách. Všude tam, kde se pěstuje kukuřice a obiloviny. Na Šumavě, kde jsou převážně pastviny, jsou škody menší. Černá zvěř pole rozryje a rozválí, srnčí spíš ničí stromy.

Říká se, že divoká prasata jsou radioaktivní. Kdo to v kraji kontroluje?
U nás na jihu Čech dělá veterinární správa monitoring zvěře speciálně zaměřený na lokality Novohradska a část Šumavy. Kusy, které mají v sobě radioaktivitu vyšší než 600 becquerelů, se konfiskují a jdou do kafilérie. Ve vybraných honitbách se testují všechny kusy. Jinak se musí každý kus dávat na vyšetření na svalovce.

Kde je divočáků zasažených radioaktivitou nejvíce?
Dlouhodobě právě na Novohradsku. Do těla se jim záření dostává s potravou, hlavně z hub, ale celkově není kusů, které překračují povolené normy, zase tolik. Jejich množství nedosahuje ani procento.

Jak si členové mysliveckých spolků dnes stojí? Neubývá vás podobně jako včelařů nebo zahrádkářů?
Je to jako u jiných spolků. Mladí sice přibývají, ale starších zase ubývá a ta obměna není tak velká, jak bychom potřebovali. Myslivectví je náročný koníček, každý adept musí projít ročním kurzem a složit zkoušky. Jde nejen o lov, ale hlavně o péči o zvěř. Lov je až to poslední, taková třešnička na dortu.

Jiná sorta jsou zřejmě bohatí lovci.
Ti si odstřel mohou koupit.

Za jakou cenu?
Většinou jsou ceny v eurech. Sele divočáka kolem 120 eur, kňour 700 až 800, jeleni jdou do tisíců. Je to o trofejích. Odstřely prodávají uživatelé honiteb. Společenství vlastníků nebo nájemců pozemků. Ti také mají na starost stavy zvěře. Povolený odstřel proto nemusí všude platit, záleží na nich. Také na jejich etice a mysliveckém svědomí, pokud někdo dokáže zastřelit třeba březí bachyni.

Vy byste dokázal takové zvíře zastřelit?
Určitě ne.