Dokáže hodiny mluvit o vizích, jak vytěžit co nejvíc z krajiny kolem naší největší umělé vodní nádrže Lipno. Rukopis Miloše Kratochvíla nesou takové projekty, jako jsou sjezdovky, apartmánová sídliště, adrenalinové dráhy a přístaviště.
„Lipensko bylo dlouho zanedbané. Ještě jako ředitel vodárenské společnosti jsem vypracoval místní generel čištění odpadních vod, který je aktuální dodnes. Oblast má pořád nedostatečně využitý potenciál,“ nastiňuje muž v modrém tričku s logem Lipno.
Opakujete, že Lipensko bylo dlouho zanedbávané a turismus mu přinese prosperitu. Nejde tu hlavně o byznys soukromých firem? Pokud si vzpomínám, bývaly zde pracovní příležitosti rozmanitější. Dřevovýroba, sklárny, zemědělství, mlékárny, pivovary, papírny, pily…
Všechny tyto podniky po roce devadesát zmizely. Stát nechal místní na holičkách. Zůstaly státní lesy a národní park, společnosti, které živí pár lidí. Pracovat k nim jezdí brigádníci ze zahraničí. Stát daroval tento potenciál novodobým zlatokopům, jejichž podnikání je závislé na čerpání dotací. Zemědělskou půdu využívají nájemci, kteří si louky nechají jednou za rok posekat.
Po roce 1990 objíždělo venkov Občanské fórum a plánovalo jeho rozvoj. Pozdější ministryně pro místní rozvoj Vlasta Štěpová horovala pro zemědělskou turistiku, malé rodinné farmy s penziony. Místo nich máme gigantická letoviska. Proč podle vás tato představa selhala?
Částečně se to daří v rakouské části Šumavy, kde zůstala kontinuita vlastnictví zemědělské půdy. Jak ale tady můžete zakládat rodinnou farmu, když všechna půda patřila státu, který ji prodal? Přišli pozemkoví baroni, kteří si scelili tisíce hektarů, co leží ladem. Takový byl výchozí stav, když jsme my přišli na Lipensko.
Myslíte developeři podobní vám. V té době jste ještě šéfoval 1. JVS, významné vodohospodářské firmě. Proč jste opustil tak perspektivní kariéru?
Tehdy jsem už nechtěl pokračovat ve společnosti, kterou koupila jedna mocná nadnárodní francouzská firma. Navíc Lipensko jsem dobře znal i jako vodohospodář. Potřebovalo kvalitní čističky vod, zlepšit životní prostředí. Navrhovali jsme tady centrální odvádění odpadních vod a centrální zásobování pitnou vodou. Částečně tento souhrn opatření funguje. Máme napojené Lipno s Loučovicemi a Frymburkem.
Na revitalizaci Lipna nad Vltavou začal pracovat v roce 1995 jeho stávající starosta Zdeněk Zídek. Předpokládám, že on je právě jedním z vašich parťáků.
Ano. Především jsme si uvědomili obrovský přírodní potenciál. Vklad byl i v místních lidech, úžasně tvrdých a pracovitých. A do toho jezero, jaké v Čechách nenajdete.
Četl jsem, že prioritou Lipenské nádrže je výroba energie. Až potom jsou zadržování vody a rekreace. Vaše aktivity pořadí otočily?
Prioritou této stavby bylo už před šedesáti lety zadržování vody, ochrana před povodněmi. Až pak výroba elektřiny a rekreace. Právě na rekreaci se myslelo už v 50. letech. Začali jsme tedy se Zdeňkem Zídkem budovat turistický průmysl u vody po vzoru Rakouska a Německa.
Miloš Kratochvíl(66 let) Vystudoval ČVUT, obor vodní stavby, postgraduál má z tvorby a ochrany životního prostředí. Spoluvlastnil 1. JVS, kterou prodal skupině Veolia. Zakládal společnost IGY, jež vybudovala první velké obchodní centrum v Českých Budějovicích. Spoluzakládal developerskou společnost Conduco, kterou řídí jeho syn. Patří do ní Skiareál Lipno, Hotel Element, projekt Luční jez, Solná brána a další firmy. S německými partnery vlastní stezky korunami stromů na Lipně a v Krkonoších, dále na Slovensku, Slovinsku, v Kanadě. Tam také budují lyžařský areál. Je členem výkonného výboru Asociace horských středisek ČR pod vedením olympioničky Kateřiny Neumannové. Úzce spolupracuje s architektem Martinem Krupauerem. Je ženatý, má čtyři děti. Kromě rodiny patří k jeho zálibám lyžování, cyklistika a hudba. Žije v Českých Budějovicích. |
Jaké mají vaše developerské projekty veřejný význam?
Z pohledu daňových odvodů jsou významnější než celé zemědělství, lesnictví a rybníkářství dohromady. Mrzí mě nespravedlnost, že stát při přerozdělování daní zapomíná na malé obce, které jsou v turistické sezoně stejně zatížené jako okresní města. Od státu dostávají peníze jen na trvale bydlící, i když do státní kasy přispívají obrovským nepoměrem. A právě to je pro nás motiv, jak těmto obcím pomoci. Třeba budováním infrastruktury. To znamená nejen silnice a vodovody, ale i kvalitní služby, školy, hřiště, prostě vše, co potřebuje obyvatel i turista. S takovou představou jsme začínali v Lipně nad Vltavou a tak pokračujeme. Nečekáme podporu státu. Držíme se zásady – pomoc hledej na konci své ruky.
Vaši oponenti vám vyčítají megalomanství. Lipensko je podle nich už za hranicí turistické kapacity, kvalita přírody i života místních obyvatel se zhoršuje. Vnímáte tyto názory?
Jsme za ně rádi. Hlavně za diskusi s místními. Chceme, aby i oni měli z turismu prospěch. Podle mě je kapacita turismu na Lipensku stále nevyužitá. Když se podíváme na mapu (ukazuje mapu jihočeské Šumavy), vidíme obrovskou rozlohu s poměrně řídkým osídlením, které nikdy nebude jako dřív. Celý Špindlerův Mlýn a Krkonoše by se do této oblasti vešly několikrát. Přitom od našich rekreačních center stačí ujít pár stovek metrů a jste v divočině. A to všechno je v oblasti, kam je z Lince méně kilometrů než z Budějovic a zároveň kousek k památkám, jako je Krumlov nebo Rožmberk. Prostě země krále Miroslava.
V té divočině moc turistů asi není.
Upřímně řečeno, většina turistů chce pohodlí. Musíme počítat i s handicapovanými nebo lenivými lidmi. Třeba lanovku na Kramolín volí 80 procent z nich, i když pěšky je to nahoru něco přes kilometr. Stálá diskuse o tom, jaká má být hustota zdejšího osídlení, je směšná při pohledu na letecký snímek našeho a rakouského a německého příhraničí. Pokud jsou nám dávány za vzor, je jisté, že nikdy takové hustoty nedosáhneme.
Další vaši kritici tvrdí, že služby se i pro místní lidi zdražují nebo že kvalita vody v nádrži se zhoršuje. Silnice se tu začaly v zimě solit, na jezeře jsou povoleny motorové čluny, břehy se devastují.
Všechny stavby podléhají tak přísným povolením a regulaci, jakou v republice nikde nenajdete. Solení silnic je kvůli bezpečnosti. Máme posudky, které ukazují, že vliv na vodu v nádrži je zanedbatelný. Je to jako kostka cukru vhozená do vany. Dřívější zákaz solení byl vlastně zbytečný, někdo nám tady lhal. Motorové čluny podléhají předpisům o výtlačném režimu plavby, takže nesmějí jezdit ve skluzu. Navíc v poměru k jiným lodím jich je málo. A prospívají jezeru tím, že prokysličují vodu.
Nic nebrání tomu, aby si místní lidé zřizovali nebo kupovali apartmány. A to se už děje. Téměř všichni místní si už zařídili ve svém rodinném domě minimálně jeden apartmán.
Mluvíte o prosperitě pro místní, přitom ve vašich službách pracují hlavně sezonní brigádníci. Můj známý mi potvrdil, že jeden den s vnoučaty na lipenských sjezdovkách ho vyjde na čtyři tisíce korun, což je i pro dobře zajištěného návštěvníka střediska hodně. Nenabízíte tak zábavu, na kterou dosáhnou jen majetní lidé?
Neznám dobře, jaké služby váš známý využíval a platil, ale je podle mě možné užít si lipenského areálu i za podstatně méně peněz. Je to jen úhel pohledu. Kolik dneska člověk zaplatí, když jde s rodinou na koncert nebo na hokej? Nabízíme Fox park, hřiště pro výuku lyžování dětí, který je jediný v republice zcela zdarma. Vychováváme lyžaře, kteří se k nám vracejí.
A sezonní zaměstnávání? Zkušenost třeba se současnou pandemií koronaviru ukázala, že vsadit na jediný druh obživy je rizikové. Hodně lidí z Lipenska živí pendlerství, další se stěhují jinam. Lipenské obce se podle posledního sčítání vylidňují.
Kromě Lipna nad Vltavou. Stále víc je možné podnikat ve službách jako ubytování a stravování. Nic nebrání tomu, aby si místní lidé zřizovali nebo kupovali apartmány. A to se už děje. Téměř všichni místní si už zařídili ve svém rodinném domě minimálně jeden apartmán. V ideálním případě se i náš návštěvník rozhodne na Lipensku žít nebo si zde pořídit „druhý domov“.
Na začátku rozhovoru jste zmínil, že jako mladík jste se rád toulal vylidněnou Šumavou a spával pod širákem. Máme oba podobné vzpomínky, a to i na Vltavu bez kolon vodáků. Právě jste se vrátil z dovolené. Můžete prozradit, kde jste si ji užil?
Každoročně odjíždíme se ženou na Korsiku. Je tam velká výhoda, že i když vás dostihne mobil, nemůžete slíbit, že za dva dny přijedete domů. Je to únik z každodenního blázince. Pro mě je to i země dobrá ke studiu. Hory, moře, přírodní potenciál…
Jako na Lipně. Jak tedy vypadá na Korsice developerský a turistický průmysl?
Je založený jen na letní sezoně, navíc dotovaný Francií, žádné místní investice tam nejsou. Přísná je tam přírodní ochrana, všude jsou cedulky. Pro místní je tam tvrdý život. Živí se hlavně drobným zemědělstvím, pěstováním zeleniny, výrobou vína a sýrů. Tak krásnou krajinu jako na Korsice budete těžko hledat.
