Po rozbahněném poli chodí skupina dělníků a odebírá vzorky půdy, opodál pracují jejich kolegové s těžkou technikou a dělají poslední z hlubinných vrtů.
U přilehlé silnice je zaparkovaný stroj se speciálním vibračním zařízením, které je schopné určit geologické podloží celé lokality nedaleko Jaderné elektrárny Temelín, kde se plánuje areál s malým modulárním reaktorem.
Přestože Jihočeský kraj i skupina ČEZ nepočítají s tím, že by jeho výstavba začala před rokem 2030, přípravné práce v lokalitě jsou již v plném proudu.
„Abychom vše co nejvíce uspíšili, chceme zájemcům o výstavbu představit konkrétní podmínky, aby je od práce nic nezdržovalo. O vhodnosti vytipované lokality jsme přesvědčeni, i tak je nutné před takto významnou akcí znát přesné geologické podmínky a další faktory, které mohou projekt ovlivnit,“ uvedl člen představenstva ČEZ a ředitel divize nová energetika Tomáš Pleskač.
Nyní skončila terénní část geologického průzkumu, který má za cíl odpovědět na otázky, jaké je na místě složení hornin a nakolik je podloží celistvé.
Odpovědi hledali odborníci pomocí měření elektrických odporů a sledováním rychlosti šíření seizmických vln od speciálního vibračního zdroje. Svá zjištění pak ověřovali testovacími vrty.
„Na vytyčené ploše o velikosti přibližně tisíc krát pět set metrů jsme udělali čtyři vrty do hloubky 30 metrů. Už nyní tak můžeme říct, že podloží je monotónní a tvořené zejména pararulou, není zde ani žádná významná tektonická oblast. Bližší výsledky měření spolu s jejich interpretací a modelem podloží pak budou k dispozici v únoru příštího roku,“ sdělil ředitel divize geologie a geofyziky společnosti Inset Oldřich Levý.
Počítají s centrem pro inženýry a vývojáře
S Pleskačovými slovy souhlasí i jihočeský hejtman Martin Kuba, který připomněl, že podobné projekty se připravují napříč Evropou. Jedinou možností Česka je podle něj připravit půdu pro výstavbu s dostatečným předstihem, abychom s ostatními státy dokázali držet krok.
Kuba dodal, že vybudování modulárního reaktoru nebude jen cestou k získání energie a tepla. Česko se díky stavbě může stát průkopníkem a cenným spolupracovníkem pro sousední země.
„Měli bychom mít ambice, aby temelínská elektrárna byla prvním takovým místem v Evropě. Zároveň zde vyroste centrum, kde se budou potkávat vývojáři s inženýry a kde český průmysl zapojíme do dodavatelských řetězců,“ přiblížil význam projektu hejtman Kuba.
Jednou ze zemí, která by pak české služby ráda využila, je podle Kuby Polsko, které má s malými modulárními reaktory velké plány, ale chybí mu tradice jaderné energetiky. Česko by tak pro naše sousedy mohlo školit či zprostředkovat techniky, inženýry a jiné odborníky, kteří by s jejich výstavbou mohli pomoci.
