Novými přírodními nádržemi se Povodí Vltavy chystá řešit rostoucí deficit pitné vody. Přehrada na řece Malši u obce Chlum severně od Kaplice už má projektovou studii. Nádrž má mít rozlohu 167 hektarů, tedy o něco méně než Římovská, která zásobuje pitnou vodou více než 400 tisíc Jihočechů.
„Absolvovali jsme už několik pracovních schůzek. Po nás jako po dotčených obcích chce Povodí Vltavy souhlas s projektem. Potřebu pitné vody chápeme, ale požadujeme přesnější scénář, abychom s tím mohli počítat při územním rozvoji,“ uvedl starosta Soběnova Josef Čabela.
Podle studie tato přehrada zaplaví katastry několika obcí, jako je například Chlum, Malče, Soběnov, Netřebice či Svatý Jan nad Malší, a na nich rekreační i obytné objekty.
„Bude jich víc než stovka. Týká se to i mého domu. Obyvatelé shánějí informace, ale my jsme žádný podrobný materiál, který můžeme předložit ke schválení zastupitelům, zatím nedostali. Jenom plánek a požadavek, abychom ho schválili,“ řekl starosta Kaplice Pavel Talíř.
Starostové dotčených obcí proto požadují od Povodí Vltavy kompletní studii, která vysvětluje nejen důvody tak velké stavby, ale i její harmonogram a rozsah kvůli stavebním uzávěrám. Podle Talíře k nim má dorazit během příštího týdne.
Povodí Vltavy připomíná, že se o stavbě vodní nádrže u Chlumu uvažovalo už v 80. letech minulého století, tedy hned po zprovoznění Vodního díla Římov v roce 1977. Původně zde stát počítal s přehradou o kapacitě až 65 milionů kubíků vody. Pracovně byl projekt pojmenován jako Představná nádrž, tedy vodojem před Římovskou přehradou.
„V novém generelu vodních nádrží je její kapacita výrazně menší, aby to bylo šetrné k současné zástavbě,“ prohlásil mluvčí Povodí Vltavy Hugo Roldán.
Podnik přitom označuje nádrž Chlum na Malši za strategickou stavbu velké priority, která posílí kapacitu Římovské nádrže. Studii projektu už dostal také Jihočeský vodárenský svaz (JVS), který rozvádí pitnou vodu z Římova do jihočeských obcí potrubím dlouhým 550 kilometrů.
„Nechali jsme si udělat studii spotřeby vody v kraji, ale projekty typu nové vodní nádrže jsou věcí Povodí Vltavy,“ sdělil ředitel JVS Antonín Princ.
Podle této studie zadržuje Římovská nádrž plnou kapacitu vody, to je 34,5 milionu kubíků, což na současnou spotřebu stačí. Podle plánů rozvoje měst a obcí by však mohla za 30 let narůst její spotřeba až dvojnásobně. Počítá se i s tím, že podél budované dálnice D3 budou vodu odebírat nové firmy.
Plánovalo se 19 přehrad
Podobné plány přitom zveřejnilo Povodí Vltavy s ministerstvem zemědělství v roce 2009. Všechny vycházejí z původních studií z doby socialismu. Jihočeský kraj dokonce před deseti lety obdržel seznam lokalit, kde by měly vyrůst nové přehrady pro pitnou vodu. Dostaly se do takzvané územní rezervy. Jen v jižních Čechách jich vytipovalo povodí a ministerstvo zemědělství 19, v celé zemi pak na dvě stovky.
Na jihu měly stát na Vltavě, Malši, Blanici, Lužnici i Nežárce. Konkrétně třeba v Ličově u Benešova nad Černou, v Rájově a Rožmberku, v Březí na Budějovicku či v Bechyni a u Veselí nad Lužnicí. Plánovalo se zatopení více než sedmi tisíc hektarů ploch. Z devatenácti vytipovaných lokalit určených k zařazení do územní rezervy jich Jihočeský kraj odmítl sedm. Mimo jiné třeba nádrž ve Zlaté Koruně, která by ohrozila klášter nebo vodáctví na Vltavě.
Podle prognóz hydrometeorologů spěje Česko do situace, kdy vodní toky budou mít prioritně význam jako zdroje pitné vody. To se může dotknout i projektů splavnosti Vltavy pro výletní plavbu. Kolem přehrad na pitnou vodu je totiž rekreace omezená.
