Chybí sazenice listnáčů, které by lesníci vysadili tam, kde řádil kůrovec

  15:07aktualizováno  15:07
Lesníci bojující s kůrovcovou kalamitou nemají problém jen s těžbou poškozeného dřeva, ale i opětovným zalesňováním vzniklých pasek. Listnatých stromů, které by lépe vzdorovaly suchu, je po neúrodných letech málo.

Smrky napadené kůrovcem. | foto: Adam Diviš

Ještě před pár lety to býval hustý les. Pak se ale objevily první kůrovcem napadené kmeny a rozestupy mezi stromy se každý rok zvětšovaly. A dnes už je okolo Dačic na okraji Jihočeského kraje víc holin než lesa. Podobně to vypadá i v jiných níže položených oblastech, třeba na Písecku, Třeboňsku nebo Českobudějovicku.

Obnovit les ve stanovené dvouleté lhůtě i na vzniklých pasekách je ale povinností každého majitele. Znamená to tedy hlavně vysadit nové stromky. Jenže se ukazuje, že těch je při kůrovcové kalamitě, která decimuje lesy i jinde v Česku, nedostatek. Kromě toho chybějí i lidé, kteří by je sázeli.

„Proto si myslím, že se budou muset udělovat výjimky. Někdo to do dvou let nestihne. Navíc je ve školkách málo stromků těch druhů, které by mohly suchu odolávat. Všichni si mysleli, že by to mohly být borovice, těm nově vysazeným ale zase užírá kořeny brouk klikoroh, kterého také přibývá. A ty starší ničí lýkohub. Odcházejí tak celé komplexy lesů. A duby a buky ve školkách nestíhají pěstovat,“ popisuje situaci Jaroslav Mátl z odboru životního prostředí Městského úřadu v Dačicích.

Důležitá je genetika

Podobné problémy popisuje i jednatel Lesů města Český Krumlov Miroslav Štoll. Podle něj se kůrovec do okolních lesů rozšířil až před dvěma lety. Letos už ale zasáhl naplno.

„Je pravda, že sadebního materiálu je nedostatek. Tedy kromě smrku. Jenže nikdo ho přece nebude chtít vysazovat, když ví, že se podmínky mění a do budoucna budou pro smrky pořád nevýhodnější,“ říká Štoll s tím, že produkce sazenic listnatých stromů je závislá na tom, jak listnáče vytvářejí semena. To je jen jednou za několik let.

Osivo se sbírá z porostů, které jsou k tomuto účelu uznané. Pro každou oblast se navíc kvůli genetice musí používat jen sazenice z dané oblasti, které jsou zvyklé na přírodní podmínky území, a podléhají tak méně škodlivým vlivům.

Dovážet osivo z jiných států nebo i oblastí Česka není možné. Dalším problémem je pak i to, že u hlavních listnáčů, tedy buku a dubu, velmi rychle klesá klíčivost semen, takže je není možné dlouhodobě skladovat.

„V posledních letech bylo osiva málo, protože buď na jaře přišly mrazy v době květu, což se dělo hlavně u buku, nebo extrémní sucho zabránilo kvalitnímu uzrání plodů. To se zase podepsalo na dubech. Dospělých porostů, z nichž je možné osivo obstarávat, máme dost. Ale potřebujeme, aby měly dostatek plodů,“ vysvětluje mluvčí státního podniku Lesy České republiky Eva Jouklová.

Podle ní nejvíce odumírají právě porosty smrků, které byly vysazeny v dobách, kdy se toho o genetice příliš nevědělo a používalo se často osivo neznámého původu. „Takže vyrostly stromy nedostatečně přizpůsobené místním podmínkám. Extrémy posledních let by nejspíš postihly všechny stromy, ale možná by dopady nemusely být tak dramatické,“ uvažuje mluvčí.

Podle lesníků jsou ale potíže s opětovným zalesňováním poškozených porostů způsobeny i změnou klimatických podmínek. Především se zkracuje období vhodné pro zalesňování. Počasí na jaře rychle přechází od mrazů k vysokým teplotám a suchu. Sazenice se při zmrzlé půdě nedají vyzvedávat a pak v relativně krátké době naraší, a už se nedají sázet.

„Muselo by tak být mnohem víc pracovníků, kteří by zvládli zalesnění v kratším čase, což je problém. Částečně se tomu čelí přesunem většího podílu zalesňování do podzimního období, hlavně u listnáčů. Současně jsou vyvinuty a dále se vyvíjejí technologie pěstování sazenic, které umožní zkrátit dobu od vysetí do výsadby o několik let, takže při dostatku osiva je možné rychleji reagovat na větší potřeby. Co neovlivníme, jsou semenné roky - nebudou-li stromy plodit, může to způsobit potíže,“ připouští Jouklová.

Nejdřív bříza, pak dub či jedle

Jaromír Bláha z Hnutí DUHA ale říká, že by se zalesněním nemusel být až tak velký problém, pokud by se chtěli lesníci lépe přizpůsobovat podmínkám. To může ovlivnit i nová vyhláška, která má způsoby zalesňování upravovat.

„Ono ani není vhodné na vzniklé holiny hned dosazovat jedli nebo buk, protože potřebují zastínění. Bez něj vyhovuje prostředí dubům, ale také ne vždy. V souvislosti s dnešní situací proto navrhujeme úpravu vyhlášky tak, aby dovolovala na pasekách růst přípravných dřevin, jako jsou jeřáby nebo břízy. A teprve pod ně by se pak vysazovaly buky nebo jedle, ale až třeba za 20 až 40 let,“ vysvětluje Bláha.

Podle něj musí i školkařský průmysl dostat jasný signál, že bude brzy větší poptávka po jiných stromech než po smrcích. „Měly by se víc podpořit právě meliorační nebo zpevňující dřeviny, hlavně listnáče. A ne podporovat výsadbu smrku na 75 procentech území. To je krátkozraké,“ míní Bláha.

Nejčtenější

Sparta si na úvod poradila s Budějovicemi, pomohl i krásný gól Stancia

Patrik Čavoš z Českých Budějovic (vlevo) a Guélor Kanga ze Sparty bojují o míč...

Fotbalisté Sparty první zápas kalendářního roku 2019 zvládli, druholigového lídra České Budějovice v přípravě na...

Každý den v roce šel na Kleť. V nemoci i vánici

Václav Bauer se loni stal rekordmanem ve výstupech na Kleť za rok.

Denně stoupal na Kleť, jednou i čtrnáctkrát. Václav Bauer se zapsal do historie nadšenců, kteří zdolávají nejvyšší...

Schody mě popravily, přiznal Štybar. V zatáčkách občas nadával

Zdeněk Štybar dojel na mistrovství republiky na čtvrtém místě.

Útok na osmý titul mu nevyšel. Zdeněk Štybar skončil na domácím šampionátu v cyklokrosu mezi poraženými a s obličejem...

Kladno i Vsetín slaví výhru, oba ztrácejí na Jihlavu osm bodů

Momentka z utkání první hokejové ligy mezi Jihlavou a Vsetínem.

Kladenští hokejisté zdolali ve 44. kole první ligy Třebíč 4:2 a udrželi druhou pozici před Vsetínem. Svěřenci Jiřího...

V derby vyloučil Costu, měl konflikt s Barošem. Sudí Jílek ukončil kariéru

Rozčílený sparťan Costa (vlevo) spílá sudímu Janu Jílkovi během derby. Costu se...

Nechtěl být jen videoasistent v přenosovém voze a na hřišti pak řídit „podřadná“ utkání. Proto dlouholetý fotbalový...

Další z rubriky

Lidé se těší, že Severní spojka zklidní dopravu, firmy proti ní bojují

Severní spojka se napojí u kruhového objezdu u Globusu.

Obyvatelé Kněžských Dvorů vyhlížejí Severní spojku, protože podle nich odvede nákladní auta z jejich ulic. Ale firmy z...

Budějovická městská policie dostala víc peněz, nabere patnáct nováčků

Českobudějovičtí strážníci při kontrole bývalých skleníků v ulici K. Světlé,...

Kvůli rozšiřování počtu členů českobudějovické městské policie navýšila radnice výdaje o zhruba 20 milionů korun....

Lékařka vypila v noci půl litru vodky a druhý den řídila. Narazila do stromu

Tragická dopravní nehoda mezi obcemi Velíková a Hrobice na Zlínsku.

V noci vypila půl litru vodky a druhý den po poledni usedla za volant, ale do cíle nedojela. Jindřichohradečtí...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz