Lipno je plné už jen z poloviny a voda se „ztrácí“ dál. Zatím vydatně neprší a ani předpovědi nejsou příliš optimistické. Vydali jsme se proto s fotoaparátem na různá místa lipenské přehrady, která jsou běžně zatopená. Fotoreportér iDNES.cz našel staré nádraží, vorový kanál i náhrobky.
Autor: Petr Lundák, MF DNES
Na rozvalinách nedaleko stanice přívozu v Bližší Lhotě na pravém břehu stávalo jednak vlakové nádraží, ale třeba i moštárna či lnárna. Kvůli napuštění přehradní nádrže musel být kompletně odkloněn přibližně 12,5 kilometru dlouhý úsek tehdejší tratě České Budějovice – Černý Kříž, konkrétně mezi železničními stanicemi Černá v Pošumaví (tehdy Černá-Hůrka) a Nová Pec (tehdy Želnava).
Autor: Petr Lundák, MF DNES
Najdete tu ještě řadu věcí a předmětů. K čemu sloužil zrovna tento kus dřeva s železnými prvky, to už se však asi nikdy nedozvíme...
Autor: Petr Lundák, MF DNES
Dříve, ještě dlouho před napuštěním lipenské přehrady, jezdily vlaky z Hůrky směrem do Nové Pece na druhé straně řeky. Se stavbou vodního díla (mezi lety 1950 a 1959) se celá trať přesunula na druhý levý břeh tak, jak ji známe dnes. Lidé tehdy měli z vlaku do Horní Plané ze stanice Bližší Lhota ještě poměrně daleko.
Autor: Petr Lundák, MF DNES
My jsme se z Bližší Lhoty přesunuli do Nové Pece. Tam, kde vlastně začíná lipenská přehrada. Stojíme pod silničním mostem, kde se řeka Vltava vrátila téměř do svého původního koryta. Kvůli dlouhodobému suchu chybí v lipenské přehradě více než 124 milionů krychlových metrů vody. Přehrada je na polovině své kapacity.
Autor: Petr Lundák, MF DNES
V přepočtu na objem v lipenské nádrži chybí voda z téměř 50 tisíc olympijských bazénů. „K dnešnímu dni je zásobní prostor vodního díla Lipno naplněn z 50,72 procenta, což znamená 128,33 milionu metrů krychlových. Volný zásobní prostor je 124,66 milionu metrů krychlových,“ uvedla ve středu pro ČTK Jaroslava Vedlová z Povodí Vltavy.
Autor: Petr Lundák, MF DNES
Škeble. Jejich schránek najdete při procházkách po odhalených březích spousty.
Autor: Petr Lundák, MF DNES
Když půjdete po pravém břehu po proudu řeky, tak za pár stovek metrů narazíte na odhalený starý vorařský plavební kanál a o kus dál je vidět i staré vaziště vorů a místo, kam se vozilo dřevo ze šumavských lesů. Odtud ho pak na vorech vozili plavci po řece směrem ku Praze.
Autor: Petr Lundák, MF DNES
Do lipenské nádrže v těchto dnech přitékají v průměru necelé dva krychlové metry vody za sekundu. Do Vltavy však odtéká šest krychlových metrů za sekundu. U Nové Pece už tedy teče zase jen řeka Vltava a místa, která byla ještě nedávno pod vodou, už pomalu zarůstají.
Autor: Petr Lundák, MF DNES
„Znamená to, že každým dnem výška hladiny o pár centimetrů klesá,“ popsala hydroložka Kateřina Štěrbová z českobudějovické pobočky Českého hydrometeorologického ústavu.
Autor: Petr Lundák, MF DNES
Koukáme se ze silničního mostu v Nové Peci směrem k Horní Plané. Tedy tam, kde za běžného stavu už začíná lipenská přehrada.
Autor: Petr Lundák, MF DNES
Místy připomíná okolí Nové Pece spíš kamenná pole, kterými jen tak protékají potůčky vody...
Autor: Petr Lundák, MF DNES
Vltava se za Novou Pecí směrem na Želnavu vrátila do svého meandrujícího koryta. Voda v nádrži se tak začíná rozlévat nyní až v úseku před Horní Planou. Místní obyvatelé očekávají, že by se v těchto místech mohlo objevit takzvané Srdce Vltavy, tedy úsek, kde meandrující koryto připomíná srdce.
Autor: Václav Pancer, ČTK
U osady Hory nedaleko Nové Pece můžeme při procházkách spatřit i bývalá vaziště pro vory a úpravy koryta řeky, které byly s jejich provozem spojené.
Autor: Václav Pancer, ČTK
Na snímku je železniční most na trati České Budějovice - Nová Pec.
Autor: Václav Pancer, ČTK
Přesunuli jsme se zase o kus dál. Konkrétně do Dolní Vltavice. Na místa, kde před zatopením stávala obec, kde v roce 1910 žilo přes 900 obyvatel a stálo tu na 113 domů. Stávala tu škola, obchody, hospody a kostel. Ten byl v druhé polovině 20. století nejprve zatopen a poté ještě odstřelen, neboť při nízkém stavu vody jeho věž vyčnívala nad hladinu lipenské nádrže. Zatopení postihlo celé historické jádro obce.
Autor: Petr Lundák, MF DNES
Letos v září nízký stav hladiny v lipenské nádrži odhalil bývalé náhrobní kameny, které před zatopením nepietně navezli na hromadu za hřbitovní zeď. Pracovníci několika institucí a dobrovolníci ve dvou etapách postupně vyzvedli celkem 12 kamenných reliktů datovaných do 2. poloviny 19. století. Postupně z odhalených pláží mizí i zbytek památky na původní obyvatele Dolní Vltavice - nebo-li Unter Moldau.
Autor: Petr Lundák, MF DNES
Odhalené kamenné břehy vytváří na místech, kde dříve stávala vesnice, zajímavé pohledy.
Autor: Petr Lundák, MF DNES
Dnes je Dolní Vltavice klidná rekreační oblast s jedním větším hotelem a mnoha chatami. Právě sem situoval svůj nový román českobudějovický spisovatel Jan Štifter.
Autor: Petr Lundák, MF DNES
Jedna ze čtenářek při putování po břehu narazila na obnažené náhrobky. Oslovila Jana Štiftera, ten kontaktoval zdejší vodní záchranáře, a tak se rozjela akce, jejímž cílem je uchovat část vltavického kulturního dědictví - vytáhnout náhrobky z vody.
Autor: Petr Lundák, MF DNES
„Porovnáním map a historických fotografií jsme zjistili, že se náhrobky nacházejí za původní hřbitovní zdí, tedy mimo hřbitov. Ten se v těchto místech používal od roku 1899, v 50. letech 20. století byly ostatky zemřelých exhumovány a přeneseny do hromadného hrobu na hřbitově v nedaleké Černé v Pošumaví. A náhrobní kameny byly následně dosti necitlivě shrnuty na hromadu, kterou zalila napouštěná přehrada. Jedná se tedy o jejich sekundární a nutno říci velmi nepietní uložení,“ řekl ředitel Regionálního muzea v Českém Krumlově Martin Nechvíle.
Autor: Klára Sváčková, Museum Fotoateliér Seidel
„Musíme se teď společně setkat se všemi zainteresovanými partnery a znalci místní historie a dojít ke shodě, jaké by mohlo být další využití právě těchto náhrobních kamenů, a hlavně pro ně najít důstojné umístění,“ doplnil Nechvíle v Dolní Vltavici.
Autor: Petr Lundák, MF DNES
Zase jsme se posunuli, tentokrát do nedaleké Horní Plané. I tady na březích lze nalézt spousta „svědků“ dob před přehradou. Rozbité hrnečky, staré a rezavé nářadí, zbytky hrnců a podobně. I kamenné rozvaliny dávají tušit, co kde stávalo.
Autor: Petr Lundák, MF DNES
Kvůli suchu a stále klesající hladině museli v Horní Plané přikročit k nepopulárnímu kroku, a to zastavit provoz zdejšího přívozu. Ten využívají nejen turisté, ale zejména pendleři, kteří si tudy krátí cestu do Rakouska za prací. „Přerušení provozu je komplikace především pro lidi, kteří tuto dopravu využívali pravidelně. Kvůli nedostatku vody jsme přívoz museli vyndat z vody už v roce 2003. Od té doby se to zatím nestalo,“ doplnil Petr Tahotný z městského úřadu.
Autor: Petr Lundák, MF DNES
Jinak převoz vozí lidi mezi Horní Planou (na snímku) a Bližší Lhotou. Tam, kde je nyní odhalené vlakové nádraží. Zbylé dva přívozy ve Frymburku a Dolní Vltavici zatím jezdí.
Autor: Petr Lundák, MF DNES
Na snímku je jedna ze zátok u Bližší Lhoty. K vodě to teď bahnem máte několik desítek metrů chůze.
Autor: Petr Lundák, MF DNES
Kvůli dlouhodobému suchu chybí v lipenské přehradě více než 124 milionů krychlových metrů vody. Přehrada je na polovině své kapacity. Kvůli suchu klesla hladina i na dalších nádržích na vltavské kaskádě. V nejbližší době se situace nezmění, předpověď na příštích deset dní nepočítá s výraznými srážkami.
Autor: Petr Lundák, MF DNES
„Současná situace není nezvratná. Řeky a nádrže se zase mohou začít plnit. Ale pokud bude jen déšť se srážkami do deseti milimetrů, nijak se to neprojeví. Veškerá voda by se vsákla do země a využila by ji vegetace. Ale při větších srážkových úhrnech by se už bilance v řekách změnila,“ řekla hydroložka Štěrbová.
Autor: Petr Lundák, MF DNES
U Bližší Lhoty začíná z vody „vylézat“ i původně pokácený a zatopený les. Podobně jako v Rakovské zátoce u Kyselova.
Autor: Petr Lundák, MF DNES
I když je tu vody opravdu málo, umí být Lipno pořád romantické. Takový pohled najdete v Dolní Vltavici, když se podíváte směrem na Kyselov na druhý břeh a tamní Soví vrch.
Autor: Petr Lundák, MF DNES
Jak jsme na začátku navštívili bývalé nádraží v Bližší Lhotě, tak železnicí také skončíme. Toto je pohled na ostrovy Malý a Velký Tajvan u Černé v Pošumaví. A to na snímku je zbytek železničního náspu, po kterém vedla trať ze stanice Hůrky právě směrem k Bližší Lhotě.
Autor: Petr Lundák, MF DNES
