V přepočtu na objem v lipenské nádrži chybí voda z téměř 50 tisíc olympijských bazénů. „K dnešnímu dni je zásobní prostor vodního díla Lipno naplněn z 50,72 procenta, což znamená 128,33 milionu metrů krychlových. Volný zásobní prostor je 124,66 milionu metrů krychlových,“ uvedla ve středu Jaroslava Vedlová z Povodí Vltavy.
Do nádrže v těchto dnech přitékají v průměru necelé dva krychlové metry vody za sekundu. Do Vltavy však odtéká šest krychlových metrů za sekundu.
Lipnem suchou nohou, ostrov splynul s pevninou. Chybí tři metry vody, hlásí lidé![]() |
„Znamená to, že každým dnem výška hladiny o pár centimetrů klesá,“ popsala hydroložka Kateřina Štěrbová z českobudějovického hydrometeorologického ústavu.
Na části přehrady se u přítoku voda vrátila do původního koryta Vltavy. Voda v nádrži se začíná rozlévat až v úseku před Horní Planou. Místní obyvatelé očekávají, že by se v těchto místech mohlo objevit takzvané Srdce Vltavy, tedy úsek, kde meandrující koryto připomíná srdce.
Kvůli nízké hladině přerušil provoz přívoz z Horní Plané do Bližší Lhoty. Na některých místech přehrady se z vody vynořují obrysy bývalých objektů, které byly při stavbě vodního díla zatopeny.
Kvůli suchu klesla hladina i na dalších nádržích na vltavské kaskádě. Nejvýraznější úbytek je na Orlíku, což je dáno charakterem nádrže, která je úzká. Výška hladiny proto při běžném stavu dosahuje někde až 70 metrů. Přesto se na orlické nádrži na velké části řeka vrátila do původního koryta.
Orlická přehrada začala 4. září kvůli poklesu hladiny snižovat odtok a Povodí Vltavy poprvé v historii využívá zásobu vody ze Slap, aby udrželo potřebný průtok Vltavy v Praze.
Staré jezy, zbytky mostů, nádobí. Podívejte se, co odhalilo sucho na Lipně a Orlíku |
Podle Štěrbové se v nejbližších dnech situace na přehradách nezmění. Předpověď na příštích deset dní nepočítá s výraznými srážkami. „Ale uvidíme, co bude dál. Například když byly povodně v roce 2024, přicházely ve chvíli, kdy panovalo také sucho. Ale nebylo tak extrémní jako nyní,“ uvedla.
Dodala, že srážky při povodních v roce 2002 by zase například sedmkrát naplnily přehradu v Husinci na Prachaticku, kdyby byla prázdná.
„Současná situace proto není nezvratná. Řeky a nádrže se zase mohou začít plnit. Ale pokud bude jen déšť se srážkami do deseti milimetrů, nijak se to neprojeví. Veškerá voda by se vsákla do země a využila by ji vegetace. Ale při větších srážkových úhrnech by se už bilance v řekách změnila,“ řekla Štěrbová.






















