zavřít
1 / 23
náhledy
Rakouská zátoka v oblasti lipenské přehrady u silnice vedoucí z Frýdavy do Kyselova na Českokrumlovsku podél pravého břehu je na suchu. Nedostatek vody v nádrži tu odhaluje stovky pařezů a kmenů stromů, které tu ještě před napuštěním přehrady tvořily hustý les. Při normálním stavu jsou jeho pozůstatky pod vodou. Nyní sem přijíždějí lidé, aby si neobvyklou scenérii prohlédli či vyfotili.
Autor: Petr Lundák, MF DNES
„Úroveň hladiny vodní nádrže Lipno byla k 18. listopadu asi o 80 cm níže, než na jaké bychom ji udržovali, kdyby byla během letošního roku běžná hydrologická situace. V současné době je nižší z důvodu letošního hydrologického sucha. Zvýšení hladiny tedy záleží na meteorologické situaci a množství srážek,“ říká mluvčí Povodí Vltavy Pavlína Mertl. Na snímku je souš u Mokré, na pozadí je vidět ostrov Tajvan.
Autor: Petr Lundák, MF DNES
Rakouskou zátoku najdete snadno. Z Frýdavy k ní vede pohodlná asfaltka po pravém břehu přehrady. Po zhruba třech kilometrech ve směru na Kyselov před mostkem se před vámi rozprostře.
Autor: Petr Lundák, MF DNES
Tady se výletníci procházejí u Kyselova po obnažených březích přehrady. Po plážích se v nyní lze procházet na kilometry daleko.
Autor: Petr Lundák, MF DNES
Pro mnohé je pohled na obnažené břehy spíše až smutný. „Vltavská kaskáda tak naplňuje svůj hlavní účel, a tím je nadlepšování průtoků v období sucha,“ hlásí nicméně Povodí Vltavy.
Autor: Petr Lundák, MF DNES
Sucho ohrozilo i tisíce škeblí a velevrubů, které najednou uvázly na mělčině. V minulých dnech je řada dobrovolníků vracela zpátky do vody. Jako například lidé z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity či rybářského svazu.
Autor: Petr Lundák, MF DNES
Hladina vody v lipenské přehradě klesala v minulých týdnech až o dva metry oproti běžnému stavu. Nedávné deště situaci částečně vylepšily. Podle údajů byla v úterý hladina v nadmořské výšce 722,65 metrů nad mořem.
Autor: Petr Lundák, MF DNES
Pohled na vrcholek Hůrka nedaleko stejnojmenné osady u Černé v Pošumaví. Vypadá to jako suché, až vyprahlé místo. Při běžném stavu vody je zde přitom taková hloubka, že člověk tedy nestačí.
Autor: Petr Lundák, MF DNES
Při stavbě přehrady Lipno v 50. letech zcela zanikly mimo jiné obce a osady Kyselov, Horní Borková, Hory, Hrdoňov, Hruštice, Lojzova Paseka, Lužní závod, Prámské Dvory, Rybářské Domky či Zadní Výtoň.
Autor: Petr Lundák, MF DNES
Při výstavbě přehrady dřevorubci vykáceli 1670 hektarů lesů a 86 hektarů dalších ploch včetně roztroušené zeleně a různých keřů. Získalo se tím 300 tisíc metrů krychlových dřevní hmoty. Zatopeny byly také obce, osady, cesty a železniční tratě. Celkem přehradě ustopilo 89 obcí a osad.
Autor: Petr Lundák, MF DNES
Pláže u Kyselova na pravém břehu se rozšířily o několik desítek metrů. Lidé se tu díky tomu mohou projít přímo po dně přehrady. Místní převoz, který Kyselov spojuje s Dolní Vltavicí, už v listopadu nejezdí.
Autor: Petr Lundák, MF DNES
Lipenská přehrada je přehradní nádrž vybudovaná na řece Vltavě v Jihočeském kraji v letech 1952–1959. S rozlohou 48,7 km² jde o největší přehradní nádrž a také o největší vodní plochu na území České republiky vůbec. Díky tomu je jí také někdy přezdíváno jihočeské moře. Délka vzdutí dosahuje 42 km, nejširší je u Černé v Pošumaví, kde se rozlévá až na 5 km. Na pravobřežní straně sahá až k hranicím s Rakouskem, proto se oblast nazývá Rakouská zátoka.
Autor: Petr Lundák, MF DNES
Podle údajů Povodí Vltavy od neděle z lipenské přehrady vytéká 1,49 metrů krychlových vody za sekundu. Na snímku je jeden z takzvaných fotopointů na Lipně.
Autor: Petr Lundák, MF DNES
Bronzová socha mladé ženy byla odhalena v roce 2011. Vznikla z popudu starosty Lipna a senátora Tomáše Jirsy, který po svém znovuzvolení do senátu sochu koupil a věnoval ji Lipnu a Frymburku. Lipenskou vílu potkáte na cyklistické stezce mezi Lipnem nad Vltavou a Frymburkem. Jedná se o bronzovou sochu v životní velikosti, která cudně stojí na skalním výběžku u jezera Lipno. A když je vody hodně, například po jarním tání sněhu, sahá jí až na kotníky.
Autor: Petr Lundák, MF DNES
Sucho odhalilo i zbytky staré železniční tratě, která před napuštěním přehrady vedla po pravém břehu řeky Vltavy. Vlaky jezdily z Černé v Pošumaví do Želnavy. Stará trať se od té současné odchylovala právě v těchto místech u Hůrky.
Autor: Petr Lundák, MF DNES
Frymburk při zatopení o svůj kostel nepřišel. Pár kilometrů vzdálenější Dolní Vltavice už takové štěstí neměla. Její farní kostel sv. Linharta z roku 1355 byl v druhé polovině 20. století nejprve zatopen a poté ještě odstřelen. Při nízkém stavu vody totiž jeho věž vyčnívala nad hladinu lipenské nádrže. Zatopení postihlo celé historické jádro obce.
Autor: Petr Lundák, MF DNES
Výstavba lipenské přehrady mezi lety 1952 až 1958 byla unikátní svým rozsahem i použitím nových technologií. V únoru 1958 byla přehrada napuštěna. Stala se tak v časovém sledu po Vraném, Štěchovicích a Slapech čtvrtým stupněm Vltavské kaskády. Dne 15. června 1959 poprvé voda roztočila turbíny vodní elektrárny a rotor o hmotnosti 350 tun začal vyrábět elektřinu.
Autor: Petr Lundák, MF DNES
Toto je původní násep, kudy vedly koleje bývalé železnice. Její zbytky jsou patrné i na ostrově Tajvan a nyní i u břehů přehrady v Bližší Lhotě. Stavbaři trať museli kvůli budování přehrady přemístit na druhý břeh řeky.
Autor: Petr Lundák, MF DNES
Málo vody odhalilo i zbytky lidských obydlí. U Horní Plané lze najít řadu starých lahví či nejrůznějších kovových věcí.
Autor: Petr Lundák, MF DNES
O kus dál v Dolní Vltavici, kde byla téměř celá obec zaplavena, jsme našli zbytky nádobí. Komu asi patřilo? Z původní Dolní Vltavice dnes najdeme na místě jen dva domy a kříž s kamenným podstavcem, který před lety vylovili potápěči
Autor: Petr Lundák, MF DNES
Zbytky stromů, které před zatopením rostly pod Jenišovem. Při troše fantazie může tvar některých těchto odhalených kmenů připomínat dávné příšery a podivné bytosti, které se po mnoha letech zase dostaly nad hladinu.
Autor: Petr Lundák, MF DNES
I když je nyní v Lipně málo vody, přívoz mezi Horní Planou a Bližší Lhotou stále vozí lidi na druhý břeh. Podle převozníka Karla Kukačky však už měli namále a zdálo se, že budou muset provoz zastavit. Lodě sucho ohrožuje a nízká hladina pak může stroje i poškodit. Následně ovšem trochu napršelo a hladina se mírně zvedla.
Autor: Petr Lundák, MF DNES
