Ať už je dítě založené sportovně, výtvarně, anebo se zajímá o svět zvířat, v nabídce si vybere snad každý. Vedle táborů s tradičním programem lze najít i mnoho zájmově orientovaných, kde se děti mohou seznámit s novými koníčky, nebo se v nich zlepšit.
Mezi takové patří například horolezecké, fotbalové, výtvarné, počítačové, jezdecké, ale rovněž třeba fantasy tábory. Například organizace Fantasion pořádá akce vtahující děti do fiktivních světů, které znají z her a filmů.
„Abychom děti dokázali zabavit, nabízíme jim zajímavé hry, které jsou nejen dynamické a atraktivní, ale zároveň obsahují originální prvky, jež jim mohou připomínat zážitky ze světa digitálních her. Poslední roky se držíme fantasy světa Zaklínače,“ vysvětluje Vít Vršník ze spolku Fantasion.
„Klíčem je také zapojení různých smyslů a přímá fyzická interakce s prostředím, což digitální svět nenabízí. Snažíme se, aby děti zažily reálné dobrodružství, na které budou dlouho vzpomínat – a které jim ukáže, že to, co prožijí na táboře, může být stejně – ne-li víc vzrušující – jako jejich oblíbené hry na obrazovce,“ pokračuje.
Za čtrnáctidenní fantasy tábor zaplatí rodiče 9 890 korun. Fantasion pořádá kromě dětských ještě i pobytové tábory pro dospělé zájemce.
Na Nežárku se děti vracejí opakovaně
Klasičtější táborový program lze najít třeba v areálu u Stráže nad Nežárkou na Jindřichohradecku. Na ploše o dvou hektarech se kromě chatkového zázemí nachází ohniště a antukové i pískové hřiště. Pořadatelé na tomto místě dělají tábory již 17. rokem.
„S postupem času sledujeme jednoznačný nárůst zájemců i zájemkyň. Nevím, jak to mají ostatní, ale na Nežárce pozorujeme každým rokem rychlejší vyprodávání jednotlivých běhů,“ potvrzuje organizátor Jiří Hanzal.
Jednoho turnusu na břehu Nežárky se může zúčastnit až 200 dětí a na výběr je z týdenních i dvoutýdenních variant. „Inzerovat začínáme na konci prosince a začátkem ledna. Většina školáků už o táboře ví a vrací se k nám každoročně. Například minulý rok bylo už na konci dubna plno. V letošním roce je trend podobný, “ upřesňuje.
Cena týdenního turnusu tam činí od 2 990 do 5 490 korun v závislosti na zvoleném termínu. „Cenovou politiku jedeme takovou, že částky, které se nastaví už v podzimním předprodeji, se nijak nemění až do vyprodání běhů,“ komentuje dále Hanzal. Podobný přístup sdílí i další oslovení pořadatelé.
Organizátoři se vesměs shodují, že zájem o tábory v posledních letech spíše roste. Turnusy obvykle trvají sedm nebo čtrnáct dní. U týdenních běhů se ceny obvykle pohybují kolem čtyř až pěti tisíc korun, čtrnáctidenní programy pak zájemce vyjdou většinou nejméně na sedm tisíc, málokdy však přesahují deset tisíc korun. Někteří pořadatelé v ceně nabízejí třeba i dopravu z Prahy na místo konání a zpět.
Zaujmout je čím dál těžší
Podle některých pořadatelů se na dětech podepisuje dnešní dynamická doba plná nových technologií. S tím se mění i požadavky kladené na táborníky, jimž mnohdy chybí dostatečné zaujetí nebo tělesná kondice.
„Tábory pořádáme již 24 let. Nároky na děti se určitě mění. Před několika lety byly děti pohyblivější a mohly se na ně klást větší fyzické nároky. Nyní jsou kvůli internetu a elektronice méně pohyblivé a nezvládnou takovou fyzickou náročnost,“ sdělil Jaroslav Kudláček, organizátor táborů na Lipensku, kde se za celé léto vystřídá zhruba 800 dětí.
„Hry musíme přizpůsobit, ale snažíme se dbát na pravidelný denní pohyb dětí na táboře,“ zdůrazňuje. Stejného názoru je i Vladimír Zedník, který pořádá tábory od roku 1991 v Deštné u Jindřichova Hradce. „Doba se samozřejmě mění a problém nám dělají hlavně mobily, rozmazlené děti, které nemají fyzickou kondici, a nesoudní rodiče,“ jmenuje.
Právě používání mobilních telefonů, které táborníky rozptyluje, se snaží řešit jejich zákazem v době pobytu. Organizuje tábory pro děti do 13 let a problém s nedodržováním zákazu prý mají hlavně nejstarší účastníci.
„Drtivá většina dětí si pak přitom na mobil ani nevzpomene. Těm, co to nedodržují, je vezmeme a vrátíme až na konci turnusu, nebo jim neumožníme mobily nabíjet,“ popisuje praxi.
Vít Vršník si dále všímá toho, že zaujmout dnešní děti natolik, aby se ponořily do příběhového světa a na chvíli zapomněly na vše kolem, je stále větší výzvou. „Děti vyrůstají se stále větším vlivem technologií, kde je vše rychlé, barevné a často okamžitě odměňující. To velmi ovlivňuje jejich očekávání od her a zábavy,“ říká.
ADHD nebo dieta? Jak kde
Oslovení organizátoři se už ale neshodnou na přístupu k zájemcům se speciálními potřebami. Zatímco některým nedělá problém začleňovat například děti s ADHD nebo lehkou formou autismu, jiní se obávají možných rizik. Například toho, že by tím způsobili zátěž táborovým vedoucím, nebo že by problematické chování těchto dětí narušilo komfort ostatních.
Jiří Hanzal pořádající tábory na Nežárce sdělil, že děti vyžadující speciální péči nepřijímají. „Uvědomujeme si, jak velkou péči potřebují. Už takhle jsou naši vedoucí vytížení na maximum a není v našich možnostech poskytnout těm dětem péči, kterou vyžadují. Zodpovědnost je na prvním místě a myslím, že by toto z naší strany zodpovědné nebylo,“ dodává.
Podobně se k problému staví i Jaroslav Kudláček. „Na tábor nepřijímáme děti, které vyžadují individuální zvýšenou péči, například děti s ADHD, autismem a podobně. Nepřijímáme je z důvodu, že jim nemůžeme zajistit dostatečnou péči, kterou vyžadují,“ vysvětluje.
Organizace Fantasion se podle Víta Vršníka snaží o individuální přístup k potřebám dětí. Podle něj je důležité, aby dítě svým chováním nenarušovalo zážitek ostatním. „Máme zkušenosti například s ADHD, lehčí formou autismu nebo potravinovými alergiemi,“ jmenuje.
Nějaké tábory přímo na svých webových stránkách zmiňují, zda je možné vyhovět požadavkům na speciální dietu dítěte, či nikoliv. Často však dieta není překážkou a pořadatelé mají snahu vyhovět požadovanému jídelníčku a vyhnout se alergenům ve stravě.
