Místo toho teď Jihočeský kraj, dříve i město České Budějovice, dál platí desítky milionů korun za provoz letiště, jehož zisky jsou oproti původním představám malé.
Letecký byznys se dostal i kvůli covidu do obrovské krize. V Budějovicích ale brzdí potenciální rozvoj ještě jiná zásadní věc. Stále chybí potřebná certifikace pro plnohodnotný provoz. V tomto ohledu nastal částečný průlom.
Jihočeský hejtman Martin Kuba se dostal do dozorčí rady Řízení letového provozu (ŘLP), kde je i hejtman Karlovarského kraje Petr Kulhánek. To by mohlo mít dopad na fungování tohoto státního podniku, který zásadně pomáhá s provozem letišť v Pardubicích či právě ve Varech. V Budějovicích ale zatím ne – a i kvůli tomu zatím nemá potřebná povolení.
Hejtman otevřel téma možnosti změn ve fungování ŘLP. Jako modelový příklad má posloužit právě budějovické letiště. ŘLP podle Kuby dlouhodobě upozorňuje, že je pro něj současný provoz neúnosný, stará se o čtyři další letiště. Takže by se to dalo udělat tak, že by podnik zajistil třeba část provozu a ostatní by si dělala letiště sama. Tím by se rozložily i náklady mezi stát a jednotlivé kraje. Místo 250 milionů korun by tak najednou stát mohl platit zhruba polovinu. Zároveň by to bylo výhodné i pro kraje.
„Jde o to, najít spravedlivý systém. Na dalších letištích ŘLP funguje a zrovna v Budějovicích nikoli,“ uvedl Kuba. V červenci může být jasněji, o tématu se bude jednat. Dokud nebude mít jihočeský areál řízení a akreditace, nemůže se naplno rozlétat.
MF DNES oslovila i ŘLP, které však zatím na dotazy nereagovalo. Mluvčí Letiště České Budějovice Martina Vodičková upřesnila, že vedení společnosti se snaží získat potřebné certifikace tak, aby areál mohl fungovat naplno i pro obchodní leteckou dopravu. To znamená, že budou možné například i charterové lety na dovolenou, což běžné obyvatele Jihočeského kraje zajímá nejvíce.
„Pracujeme na tom, abychom takový provoz mohli zahájit někdy v roce 2023 či 2024. Vede k tomu velmi složitá cesta, protože na to potřebujeme mít špičkové odborníky. Usilujeme o to sami a v tom jsme ojedinělí,“ uvedla mluvčí.
Kromě ŘLP na podobných letištích totiž nikdo takové služby nezajišťuje, o to složitější je vše dotáhnout do konce. Je tedy zřejmé, že pokud by se povedlo nastavit nový model, o nějž nyní Jihočeský kraj usiluje, vše by to mohlo urychlit.
Ve chvíli, kdy bude areál takto fungovat, otevírá se i cesta pro to, aby hejtmanství našlo pro letiště provozovatele. Dříve o to projevila zájem například společnost Accolade, která takto působí i v Brně. „Naším zájmem je přivést investora, který prostor kolem letiště využije pro spojení s cargo dopravou a vytvoří prostředí, aby odsud mohli Jihočeši létat na dovolenou. Myslím, že za dva tři roky by to mělo být možné,“ řekl hejtman.
Nahrává tomu i fakt, že se povedlo vyjasnit věci kolem některých pozemků a změnit územní plány. Problematické zůstává pásmo, kde je někde možné postavit budovy vysoké jen asi tři metry, ale pro developera je lokalita atraktivní až ve chvíli, kdy tam může mít objekt o výšce 12 metrů. Kuba preferuje, aby zastupitelé pronajali pozemky jako celek s právem stavby na 50 let.
Letiště v Plané předloni zaznamenalo 11 327 pohybů, vzletů a přistání, za dobu provozu dosud nejvíc. Od poloviny roku 2020 tam mohou létat letadla do rozpětí křídel do 36 metrů.
