Naopak sazenice žádaných druhů, hlavně listnáčů, jsou stále dražší.
„Navýšení ceny za sazenice je letos zhruba o sedm až deset procent. Drobný nárůst můžeme očekávat i příští rok,“ potvrzuje Jiří Pexídr, jednatel lesní školky Pexidr, jež stromy pěstuje na dvaceti hektarech u Protivína.
„Na zvýšenou poptávku se připravujeme tak, že jsme naseli dvojnásobek až trojnásobek oproti předchozím rokům,“ říká Pexídr, jenž je zároveň členem předsednictva Sdružení lesních školkařů ČR.
Firmy předpokládají, že na jaře příštího roku bude dočasný nedostatek sazenic.
Situaci způsobuje to, že zákazníci odebírali sazenice už letos na podzim, přestože je původně měli vyzvedávat právě až na jaře.
„Lesníci si plochy připravili přes léto, na podzim pak měli příhodné počasí pro zalesňování. Proto jsme sazenice expedovali už nyní. Počítali jsme s tím a měli nasazeno více. Spíše máme obavy, aby při současných nízkých cenách dřeva měli hospodáři dostatek financí nejen na sazenice, ale i práce spojené s jejich zasazováním,“ uvažuje.
V lesních školkách jsou k mání různé druhy stromů. Borovice tu předtím, než si pro ně někdo přijede, rostou dva roky. Smrk většinou tři až čtyři roky, jedle čtyři až šest let.
Pak jsou tu listnáče. Sazenice dubu roste dva roky, stejně jako lípa. Buk může zůstat ve školce ještě o rok déle. Obecně roste zájem o buk a dub. Někteří lesníci začínají při kalamitě smrky opomíjet.
Na smrku je závislé stavebnictví
Produkce lesních školek se tak zvyšuje hlavně kvůli listnáčům.
„Odběratelé je začnou postupně preferovat. Myslím, že je to ale způsobené spíše různými kampaněmi nebo neznalostí. Když bude v lesích většina listnatých stromů, objeví se škůdce, který požere i je. Do české krajiny smrk zkrátka patří. Je na něm navíc závislé naše stavebnictví, když se nebude sázet, za pár let z toho může být problém,“ upozorňuje Pexídr. Dodává, že společnosti, kterou vede, prodeje smrku neklesají, naopak rostou.
V jiné situaci jsou lesní školky společnosti Wotan Forrest, která jich na jihu Čech provozuje několik. Sazenice smrků musí kvůli malému odbytu dokonce likvidovat.
„Počty zlikvidovaných sazenic jdou až do milionů. Buď se pálí, nebo jdou na kompost nebo do drtičů,“ vysvětluje Helena Veselá z lesní školy Wotan Forrest ve Dvorech nad Lužnicí na Jindřichohradecku.
Podle Veselé malý prodej smrků způsobuje finanční ztráty. „I když má smrček třeba 30 centimetrů, tak se teď moc nekupuje. Tak se nechá další a další rok a pak už přeroste metr. Tím pádem je moc vysoký na sázení. Sazenička je nějak ohodnocená, pěstuje se a pak ji najednou musíte vyhodit bez výnosu,“ popisuje situaci Veselá.
Smrky teď lesníci více nahrazují listnáči. Kupují třeba duby, buky, javory nebo lípy. Poptávka poroste. Nakolik budou moci lesní školky plnit požadavky, se odvíjí i od toho, zda budou takzvané semenné roky. Každý rok totiž stromy nemají vysokou plodnost, v takovém případě pak není dostatek osiva.
Podzimní vysazování podnikli i ve Lhenicích na Prachaticku. Na výzvu s pracemi na holinách slyšeli obyvatelé, pomáhali zaměstnanci obce, zapojili se i hasiči, myslivci nebo sportovci. Někdo přímo vysazoval, jiný uklízel větve.
Předminulý týden skončili. Počasí od října prý výsadbě přálo. „Sazenice jsme ze školky sehnali bez problémů. Ti, kteří odebírají každý rok, pro ty stromky jsou. Brali jsme buk, jedli, smrk, douglasku, modřín a borovici. Převažoval však právě buk. Snažíme se udělat takový mix, smíšený les. Odebrali jsme letos něco přes patnáct tisíc sazenic,“ vypočítává Vladimír Filip, správce lhenických obecních lesů.
