Obvykle tam v tuhle dobu mívají 600 až 700 hostů. Místo toho hlásí Slatinné lázně Třeboň pouze dvě stovky klientů. Důvodů je víc, kromě nařízení vlády za to může i odkládání operací v nemocnicích, které se musí starat o pacienty s covidem-19. V Třeboni tak i nadále sčítají ztráty.
„Na výnosech to je měsíčně 14 až 15 milionů korun. Není to jednoduché. Hledáme proto nejrůznější možnosti, jak a kde ušetřit. Čerpáme i dotace od státu, ale na kladný hospodářský výsledek to nestačí,“ hodnotí starosta města a jednatel lázní Jan Váňa.
Proč je klientů málo? „Vláda zrušila možnost ubytovat hosty, jejichž pobyt není hrazený alespoň částečně od pojišťovny. Samoplátce, kteří k nám jezdili třeba na týden, teď kvůli tomu přivítat nemůžeme,“ vysvětluje Váňa.
V tuto chvíli funguje pouze Aurora, jeden z lázeňských domů. Tím druhým je Berta, kde je už několik týdnů zavřeno. Vedení teď ale doufá v lepší zítřky, před pár dny se zájemci dokonce dozvěděli, že by se areál Berta měl otevřít 26. dubna.
„A můžeme i bez očkování proti covidu?“ ptala se na Facebooku jedna z klientek. Dozvěděla se, že očkování není podmínkou. Je ale nutné absolvovat antigenní test s negativním výsledkem. Informace najdou lidé na webových stránkách.
Podle Váni je teď v lázních zhruba čtvrtina běžného počtu klientů. Kromě platného nařízení za to může i odkládání operací.
„Všeobecně nemocnice musely kvůli koronaviru omezit některé výkony, nedělají výměny kolenních kloubů a další operace pohybového ústrojí. Jelikož se to odkládá, je i méně těchto klientů, protože čekají na své zákroky,“ hodnotí jednatel a doufá, že příští pondělí skutečně dojde k dalšímu uvolnění.
Personál mezitím neustále komunikuje s lidmi a prosí je o trpělivost. „Mně nedává smysl, že stát brání lidem investovat peníze do svého zdraví. Moc tomu nerozumím. Považuji to za nešťastné,“ dodává Váňa.
Zaměstnance se podle něj lázně snaží udržet. Nájemné, které z městské firmy míří do rozpočtu Třeboně, by se snižovat nemělo, pouze možná dojde k odkladu. Ročně to je 80 milionů korun.
V Bechyni je obsazenost na třetině
Příjemné období neprožívají ani v Lázních Bechyně na Táborsku. „Abych byl upřímný, je to bída. Samoplátce nám sem nepouští a podle mě to je stejné, jako kdyby zubařům řekli, že nemohou dělat placené plomby. Dvakrát týdně testujeme a chováme se jako jakékoliv jiné zdravotní zařízení,“ uvažuje ředitel Miloslav Kožnar.
V areálu je teď 150 pojištěnců. Ve srovnání s předcovidovým rokem 2019 je obsazenost za první tři měsíce podle ředitele na třetině. „Nestačí to ani na pokrytí fixních nákladů, jako je elektřina a podobně. Ta situace je pro nás složitá,“ přiznává Kožnar.
Zároveň si ale uvědomuje, že jsou na tom některá zařízení hůře. V Bechyni totiž zhruba 80 procent všech hostů tvoří právě pojištěnci, kteří přijet mohou. I tam ale pociťují omezení některých plánovaných zákroků, kvůli čemuž ubývá i hostů z této skupiny.
„Ale věřím, že se to zlepší. Už teď máme 50 žadatelů, kteří jsou schopni přijet okamžitě, až je budeme moci přijmout,“ uzavírá Kožnar, podle něhož mají v Bechyni za leden a únor ztrátu 18 milionů korun. I přes složité období ani tam nepropouštěli.
Ohradil se i svaz
Na současnou situaci spojenou s omezeným provozem lázní reagoval už 11. dubna Svaz léčebných lázní České republiky. Vadí mu především zákaz poskytovat služby hrazené z vlastních prostředků.
„Jsem přesvědčený, že se jedná o diskriminaci určité skupiny pacientů, která popírá ústavou zaručené právo na přístup ke zdravotní péči,“ vzkázal Jan Kuchař, předseda Sdružení lázeňských míst České republiky.
Lázně argumentují pravidelným testováním, očkováním svých zaměstnanců a dalšími kroky, kterými se snaží zabránit případnému šíření nemoci covid-19. V tuto chvíli se zdá, že by se lázně mohly uvolnění dočkat s koncem dubna.
