Kamenné jeviště u Hrádku: božiště Doudlebů, nebo náhodný shluk kamenů?

  10:06aktualizováno  10:06
Nedaleko Hrádku u Trhových Svin se v lese ukrývá místo, kde se lidé nabíjejí energií. Původ přírodního jeviště není známý, mohlo to být shromaždiště slovanského kmene Doudlebů či druidská léčebna. Nebo šlo jen o náhodný shluk kamení?

Vesnice ležící jihovýchodně od Trhových Svin na Českobudějovicku je nenápadná a odbočku sem jde snadno přehlédnout. Pokud jedete po silnici směrem na Nové Hrady, po zhruba čtyřech kilometrech odbočuje vlevo mezi poli cesta do obce, kde trvale žijí jen necelé čtyři desítky obyvatel. Víska nese název po středověkém hradu, který kdysi stál v nedalekém lese. Dnes už jsou pozůstatky po něm zarostlé a pro běžného kolemjdoucího téměř neviditelné.

Celý život tady v jednom z prvních stavení bydlí devětapadesátiletý Ladislav Tůma, který zná okolí dokonale. Kdo sem přijede, rád ho provede. Lidé sem prý chodí do lesa hledat kamenné jeviště, skalní útvary, které u citlivějších jedinců vyvolávají brnění a příliv energie.

„Sám místo občas navštěvuji, já tam ale žádnou zvláštní energii necítím. Za týden sem ale přijde třeba deset až dvacet lidí, kteří se po takovém místě ptají. Psychotronici říkají, že tu něco zvláštního určitě je,“ prozradil Tůma.

Kamenný amfiteátr leží pod vesnicí. Když projdete Hrádkem, narazíte na Martinský mlýn, který minete, a budete pokračovat asi sto metrů doprava po lesní cestě. Přírodní jeviště je v lese za mlýnským rybníkem, skalní výběžek je vidět vlevo za potokem po pár minutách chůze.

Tajemné rýhy v balvanu

Jakmile se k němu přiblížíte, rozprostře se před vámi pohled na kamennou desku a hranatý balvan podobající se řečnickému pultu. Kolem něj jsou rozesety další kameny, je jich celkem dvanáct a jsou vysoké přibližně metr. Zajímavý je jeden z nich, který na sobě nese nápis. Tajemné místo, jeviště do půlkruhu obklopené žulovými balvany, je opředeno různými teoriemi o tom, k čemu sloužilo a jak vzniklo.

Fotogalerie

Domnělé božiště objevili na konci 19. století. Více se jím začal zabývat lišovský městský archivář a vlastivědný pracovník František Miroslav Čapek. Podle něj se jednalo o kultovní centrum slovanského kmene Doudlebů. Ostatně i turistická značka v místě připomíná, že skalní skupina byla dříve považována za kultovní místo Doudlebů. Podobné kameny podle svých zjištění viděl až ve Švédsku či v Korutanech.

Rýhy na jednom z balvanů pod jevištěm byly mnohými vykládány jako starověké runové písmo, nebo jako latinské písmo. Ten nejstřízlivější výklad hovoří o tom, že jde jen o přírodní popraskání kamene vlivem zvětrávání.

Božiště údajně oživili mimozemšťani

Na místo se v průběhu 90. let minulého století vydal psychotronik Pavel Kozák, který četl nápis jako slovanské označení kukule, což znamená kuchyň nebo mnišskou kápi. V knize Tajemná místa na samém jihu Čech hovoří o tom, že šlo o druidskou léčebnu či poustevnu, kde druid připravoval léčivé lektvary a pořádal magické rituály, aby byl jeho lid v harmonii s bohy.

Na základě psychotronických měření došel k závěru, že nedaleko Hrádku skutečně pobýval starokeltský kněz. Ve svých teoriích šel ještě dál. Božiště podle něj bylo před tisíci lety oživeno mimozemšťany.

Moravský páter a archeolog František Přikryl zase v kameni četl rýhy zleva doprava jako KUKULSI, u starých Slovanů to symbolizovalo smrt. Podle něj jeviště vzniklo asi v 7. století a jednalo se o posvátné místo, kde si muži „ve jménu nejvyššího majestátu smrti slibovali věrnost“. Jak zmínil místní průvodce Ladislav Tůma, odjakživa se také věřilo, že jeviště představuje hrob pohanského vojvody a pod kameny se nachází zlatý poklad.

Žádné písmo, jenom rýhy

Všechny úvahy o kultovním rozměru skalních útvarů či snad možné výklady poukazující na runy v jednom z kamenů vyvrátil archeolog Karel Sklenář ve Slepých uličkách archeologie, které vydal na konci 70. let. Rýhy v balvanu popisoval jenom jako „pravidelnější pukliny a rýhy v povrchu“, které kdysi mohl člověk ještě podpořit vlastní silou, aby jim později dodal význam.

„Ještě štěstí, že Státní archeologický ústav odolal žádosti o výzkum ‚božiště‘, kterou chtěly Trhové Sviny ve 30. letech odpomoci místní nezaměstnanosti: byla by to škoda jeho skrovných prostředků,“ napsal tehdy Sklenář.

Ať je to s původem kamenného jeviště jakkoliv, většina výletníků jej neřeší. Chodí se sem takzvaně nabíjet. Stačí se o jeden z balvanů opřít nebo na něj na několik minut přitisknout ruce a člověk ucítí energii proudící do těla. Každý ji nevnímá, ale už jen ze zvědavosti je dobré si to vyzkoušet.

Mše pod širým nebem

Poblíž je i poutní místo Kostelíček, které leží mezi Hrádkem a Olešnicí. Od přírodního jeviště je vzdálené necelý kilometr. Stačí jít odtud po lesní cestě do kopce k lesní školce, kde zatočíte doprava a na rozcestí pak doleva.

Nedojdete však k žádnému kostelíčku, ale kamenným božím mukám z roku 1904. Pod kříž nosí obyvatelky nedaleké Olešnice čerstvé květiny. Dříve tu stála poutní kaple, která byla za Josefa II. v roce 1786 zrušena.

V létě se tu každoročně konají mše s farářem pod širým nebem. Údajně má místo také magickou sílu, podle Kozáka snad jen o něco nižší energetický náboj než kamenné jeviště.

Nejčtenější

Chlapec jel na kole do školy a nedal přednost, srážku s autem nepřežil

Chlapec na kole vyjížděl z vedlejší silnice u Zbelítova na hlavní a střet se s...

Na silnici II/121 u Milevska na Písecku ráno zahynul chlapec, který jel na kole do školy. Při odbočování na hlavní...

Úsek D3 do Ševětína je otevřený, až do Rakouska pojedou řidiči v roce 2024

Pondělní dopoledne patřil nový úsek dálnice D3 slavnostnímu otevření, zhruba v...

Ředitelství silnic a dálnic slavnostně otevřelo část dálnice D3 mezi Bošilcem a Ševětínem na Českobudějovicku. Úsek je...

Převrácený tahač shořel i s převáženým strojem, řidič zemřel v kabině

Řidič kamionu, který nedaleko Vodňan sjel ze silnice, na místě zemřel.

S požárem kamionu ráno bojovali jihočeští hasiči na silnici I/20 u Libějovic na Strakonicku. Vůz vyjel mimo silnici,...

Už nikdy nikoho neudeřím, řekl muž, který dostal za zabití pěstí devět let

Soud (ilustrační foto)

Úhrnný trest devět let vězení uložil českobudějovický krajský soud třicetiletému muži za zabití návštěvníka diskotéky...

Trolejbus naboural do sloupu v Českých Budějovicích, zranilo se osm lidí

Trolejbus narazil do sloupu u multikina v Českých Budějovicích (24. června 2019)

Trolejbus sjel ráno na českobudějovickém sídlišti Máj ze silnice a narazil do sloupu. Jeho řidička pravděpodobně strhla...

Další z rubriky

V Táboře se hledá viník velkého sesuvu půdy, který po bouřce zničil auto

Sesuv půdy po bouřce poničil auto v lokalitě Na Bydžově v Táboře.

Co stálo za velkým víkendovým sesuvem zeminy v Táboře, který po přívalovém dešti zasypal zaparkované auto? Špatný odtok...

Úsek D3 do Ševětína je otevřený, až do Rakouska pojedou řidiči v roce 2024

Pondělní dopoledne patřil nový úsek dálnice D3 slavnostnímu otevření, zhruba v...

Ředitelství silnic a dálnic slavnostně otevřelo část dálnice D3 mezi Bošilcem a Ševětínem na Českobudějovicku. Úsek je...

Vybrali žábu, která koulí očima jako já, bavil štáb vodník Pavlásek

Zdeněk Troška natáčí na jihočeském hradě Helfenburk u Borovan novou pohádku...

Zříceninu hradu Helfenburk na Strakonicku obsadili filmaři. Režisér Zdeněk Troška, který si pro většinu svých snímků...

Dobré zprávy z porodnic: Klesá počet císařských řezů i nedonošených miminek
Dobré zprávy z porodnic: Klesá počet císařských řezů i nedonošených miminek

V Česku klesá počet porodů císařským řezem a také dětí s nízkou porodní váhou. Tyto informace zazněly na tiskové konferenci věnované perinatální péči v ČR. Příznivé zprávy souvisí s nižším počtem vícečetných těhotenství i dobré perinatální péči.

Najdete na iDNES.cz