„Máme už hotovou studii projektu. V první řadě musíme získat od Správy Národního parku Šumava potřebné pozemky. Archeopark chceme začít stavět v roce 2020,“ informoval starosta Kvildy Václav Vostradovský.
Pro obec, která podporuje takzvanou měkkou turistiku, je vzorem podobný park v nedalekém bavorském Finsterau, kde zájemcům ukazují původní statky a stavení doplněné ukázkami řemesel. Do německé obce kousek za hranicemi, která bude na projektu spolupracovat, vede z Kvildy cyklostezka.
Součástí tamní expozice jsou i archeologické nálezy vypovídající příběhy o místních obyvatelích, kteří v této části Šumavy žili už před více než dvěma tisíci lety. Především to byli Keltové, kteří Šumavu pojmenovali Gabreta.
„Na počátku našeho letopočtu se tu mísily kmeny Germánů, Slovanů, a navíc se sem dostala římská vojska. Po všech kolonistech se tu nacházejí stopy,“ připomněl amatérský badatel Václav Škopek, člen Klubu vojenské historie Gabreta.
Podle Vostradovského, který je rovněž členem Gabrety, mají stát na území asi dvou hektarů po bývalé rotě dřevěné sruby se střechou ze slámy, ukázkami archeologických nálezů a řemesel a také ohrady, kde budou ovce a kozy. Počítá se i s hřištěm pro děti. Služby pro veřejnost zajistí parkoviště a budova se sociálním zázemím.
Kromě ukázek raného osídlení budou v parku i expozice s novější časovou řadou až do roku 1945, tedy do počátku odsunu německých obyvatel.
Keltové se v poslední době stávají stále vyhledávanější značkou pro turisty. Menší keltský skanzen fungoval do nedávna například v Prášilech na Klatovsku, větší muzeum je v bavorském Freyungu.
Zájemce přitahuje podle Škopka tajemno kolem tohoto národa, který byl řemeslně zručný, avšak neznal písmo. Usazoval se v lokalitách bohatých na kovy, zejména na zlato. S tím souvisí i legenda o keltském pokladu ukrytém někde na Šumavě, která se stala námětem knih.
Obec Kvilda se už roky snaží připomínat svou historii a tradice, o čemž svědčí třeba muzeum s expozicemi podmaleb na skle. Podařilo se jí také zrekonstruovat a znovu otevřít hřbitov při místním kostele.
Obyvatelé nejvýše položené obce v Čechách podobné projekty podporují víc než svého času megalomanský záměr postavit na místě kasáren pohraničníků Muzeum železné opony s ukázkami hlídání hranic a zadržování záškodníků.
S tím přišlo několik podnikatelů před 16 lety. Mělo stát stovky milionů korun. Svůj plán postavili jako projekt Nadace železné opony a na místě ho v roce 2002 představili politikům. Záměr po čase zkrachoval, peníze na jeho podporu se nenašly.
