Příchod chladného počasí od minulého týdne zastavil rojení nebezpečného škůdce. Díky tomu by se letos měl kůrovec vylíhnout v obvyklých dvou generacích. Nenastane tak situace kalamitního roku 2018, kdy měl generace tři.
Lesy ČR používají v boji s kůrovcem nové technologie a inovativní postupy. Napadané kmeny vyhledávají pomocí dronů či dokonce družicových snímků. Tyto poznatky pak mají k dispozici další vlastníci a správci lesů.
Testují drony, aby mohly pomáhat hledat kůrovcem napadené stromy v lese |
Pomáhají i vědci z Biologického centra Akademie věd ČR v Českých Budějovicích. Díky jejich výzkumu a pozorování vznikla doporučení a postupy, které mají pomáhat s hubením nevítaného hmyzu.
„Lýko stromů, ve kterém se brouci vyvíjejí, se vlivem slunečního záření často ohřívá nad 38 stupňů Celsia, což je teplota, kterou nejsou schopni přežít. Počet dní s intenzivním slunečním svitem však narůstá, takže kůrovci se plně osluněným přehřátým kmenům vyhýbají. Zároveň jako první vyletují z míst, kam dopadají sluneční paprsky, což může nastat už brzy z jara, kdy se teploty na několik dní přehoupnou nad 20 stupňů,“ uvádí jeden z příkladů Petr Doležal, vedoucí Laboratoře aplikované entomologie Biologického centra Akademie Věd ČR v Budějovicích.
„Podařilo se zjistit, že se brouk v podstatě rozhoduje denně, podle aktuální situace,“ popsal pozorování Ladislav Půlpán, analytik ochrany lesa z Lesů České republiky.
Kůrovci vyhovuje právě jarní počasí s teplotami mezi 20 a 25 stupni, ideálně když je slunečno a nefouká ostrý vítr. Pak nalétává na stromy a zavrtává se. Lesníci to zjistí tak, že pod stromy najdou takzvané drtinky. Nastává desetidenní doba, ve které kůrovec začne klást vajíčka a kdy se líhne nový hmyz.
Metody používají i v jiných zemích
Tato nová poznání umožnila hospodářům se lépe soustředit právě na hledání zasažených stromů a pokládání takzvaných lapáků. „Pokud kmen leží na zemi, pod kůrou je voda a ta se zahřívá na sluníčku pomaleji. U lapačů nastojato postupuje teplota rychleji, strom se rychleji přehřívá a kůrovci, kteří odtud vylétávají, jsou pak agresivnější,“ vysvětlil.
Díky i těmto vědomostem mohou lesníci lépe předpovídat a zároveň řídit opatření. Například optimální dobu pro vyhledání napadených stromů. Tyto metody se osvědčily také například v Německu, Francii nebo v Pobaltí.
Kůrovec na ŠumavěSpráva národního parku v roce 2024 vytěžila skoro 130 tisíc m3 napadeného dřeva. Oproti roku 2023 se jedná skoro o polovinu objemu. Meziročně se snížil také počet nových souší v bezzásahových oblastech. „Objem kůrovcových těžeb začal narůstat v roce 2019, kdy jsme na celém území národního parku vytěžili skoro 210 kubíků dříví napadeného kůrovcem. V roce 2022 to bylo 218 tisíc a v roce následujícím 237 tisíc. Loni jsme zaznamenali razantní pokles, který může být signálem konečné fáze kalamity,“ zhodnotil náměstek ředitele Správy Národního parku Šumava Jan Kozel. |
„Ležící kmeny škůdce přitahují postupně vysychajícím lýkem. Za teplých dnů je obsadí, aby v nich nakladli vajíčka a mohly se vyvíjet larvy. Lapáky pak z lesa odstraníme a nachystáme nové,“ potvrdil výrobně-technický ředitel Lesů ČR Libor Strakoš.
Další proces, který vědci pozorovali, se týká samotné strategie rozmnožování. Teplejší počasí vede k nárůstu „sesterských“ přerojení, což je fenomén, kdy samice přelétávají na nové místo a pokračují v kladení vajíček bez nutnosti páření.
„V 50. letech 20. století bylo běžné jedno až dvě přerojení, dnes jsou zaznamenaná až čtyři v jedné vegetační sezoně. Navíc oproti padesátým letům vzrostlo i procento samic, které přeletují, a to z 60 na 99,9 procenta,“ upozorňuje Petr Doležal. To částečně vysvětluje i rychlý postup kůrovcové kalamity v nejhorších letech.
Loni Lesy ČR zpracovaly v celém Česku jen 555 tisíc metrů krychlových kůrovcem napadených stromů, tedy 5,8 procent objemu vytěženého v roce 2019, kdy kalamita vrcholila.
„Předpokládáme, že letošní objem bude ještě menší. Díky naší spolupráci s Biologickým centrem Akademie věd ČR dnes dokážeme postižené stromy včas najít, účinně asanovat a kůrovce odchytnout. Těžíme jen malé skupiny, takže nevznikají holiny a les se přirozeně obnovuje,“ pokračoval Strakoš. Vznikají tak různověké porosty, což je součástí adaptační strategie Lesů ČR na změnu klimatu.
30. dubna 2023 |
