Za chladnějších večerů se halí oblast mezi Zbudovem, Mydlovary a rybníkem Volešek do mlhavého závoje. Romantické kulisy mokřadů nedaleko Zlivi na Českobudějovicku skrývají také jeden starý a tragický příběh o boji poddaných proti vrchnosti.
Konec 16. století poznamenaly oblast okolo zbudovských blat spory o hospodaření na málo úrodné půdě, ve kterých na jedné straně figuroval majitel hlubockého panství Adam z Hradce, na straně druhé svazek devíti blatských obcí v čele s rychtářem Jakubem Kubatou.
Ještě na počátku století území patřilo Petrovi z Rožmberka. Tehdy byla půda k volnému nakládání ze strany poddaných, jenže tato práva Adam z Hradce lidu upíral, a o neshodách s prostým lidem tak musely rozhodovat úřady.
„Soud trval dlouho, a jak dopadl, si můžete lehce domyslet. Vždyť víte, jak se tenkrát soudilo! Kdo byl bohatší, ten vyhrál. Nu a to byla vždycky vrchnost, ale nikdy ubozí poddaní!“ píše v roce 1905 o sporu v jednom ze svých příspěvků historik Jan Karel Hraše.
Je nutné zmínit, že úřady byly tehdy pod přímým vlivem rodové šlechty, která měla v okolí blat rozsáhlé pozemky. A právě hlubockým pánům se postavili sedláci z okolí Zbudova, jež vedl Jakub Kubata.
Dodnes se historikové přou, zda je osobnost vůdce povstání skutečná v popisované podobě. Co ovšem nezpochybňují, je fakt, že se tehdy konflikt obou stran skutečně odehrál.
Celý spor pravděpodobně začal jednoho jarního dne roku 1581, kdy panská chasa začala kosit louky patřící sedlákům z okolí.
„Sedláci už věděli, že se něco chystá, a proto měli své lidi na Blatech, kteří do Zbudova novinu donesli. Tu on se rychtář Kubata zvedl, svolal sedláky a šli chase zabránit v sekání trávy,“ líčí ve svém románu Mlhy na Blatech Karel Klostermann.
Proti panským sedlákům však nic nezmohli a panský šafář blatským hospodářům vyhrožoval, že pokud budou své nároky nadále vznášet, porubou je kosami.
Vyžínání půdy okolo mokřadů pokračovalo ještě několik dnů, než se Kubata rozhodl sjednotit síly a vrchnosti v sečení okamžitě zabránit. Nepočítal ovšem s tím, že by jeho plány mohl zevnitř obecního svazku někdo sabotovat. Rychtář z nedalekého Záblatí vše vyzradil Adamovi z Hradce s tím, že by mohl od něho získat několik fůr sena.
„Lépe je držet s pány než s chlapy robotníky. Já přece rychtářem záblatským zůstanu!“ popisuje v roce 1875 tehdejší pletichy časopis Světozor.
Věznili ho na Hluboké
V noci se sedláci s Kubatou v čele na louky skutečně vydali, ale po chvíli jim v tom zabránili mušketýři z okolních dvorů, které patřily zámeckému pánovi. Zemědělce rozehnali do okolí, Kubatu chytili a uvěznili na Hluboké, kde ho dlouhé týdny drželi.
Adam z Hradce se jej snažil přesvědčit, aby zanechal rebelie proti němu a vzdal se práva hospodaření na půdách okolo Zbudova. Kubatovou odpovědí byla přísaha, že pozemky patří obci blatské.
Ve vězení se nenechal zviklat a všem tlakům vytrvale odolával s tím, že raději za Blata hlavu dá. Odměnou za to mu byl ještě delší pobyt za mřížemi a navíc i mučení. Souhlas k zabrání polností a lučin v okolí mokřin si však zámecká vrchnost nikdy nevynutila.
Po nějaké době nechal Adam z Hradce Kubatu propustit, protože se bál další vzpoury, která by jen upozornila na nestabilitu jeho panství. Už tehdy však věděl, že se musí nebojácného rychtáře co nejdříve zbavit.
Mezitím sedláci řešili, jak se dostat ze svízelné situace, kdy nevěděli, co s jejich pozemky bude. Obyvatelé obcí z okolí blat se nakonec rozhodli, že pošlou žádost o rozřešení sporu Rudolfu II. Na Hluboké se brzy o listině dozvěděli a začali jednat ze strachu, že císař dá za pravdu prostému lidu, a ne Adamovi z Hradce.
„Sám hlubocký pán, všechen lid a úředníci přijeli na Blata, rozložili se na břehu potoka Soudného a obeslali rychtáře Kubatu, aby se s nimi šel vyrovnat,“ vypráví dále Klostermann ve své knize.
Byla to pouhá lest, aby se jim podařilo Kubatu vylákat a rychle odsoudit k smrti za vzpouru. Na místo dokonce vyslali kata s popravčím mečem. Všichni sousedé ho přemlouvali, aby místo setkání raději utekl.
Statečný rychtář je neposlechl i přesto, že si moc dobře uvědomoval, co se jemu i lidem z okolních vsí může stát. Společně s ostatními sedláky se vydal na břeh potoka, odkud ho ozbrojenci přivedli k Adamovi z Hradce. Soud tedy mohl začít.
Bouře spláchla nevinnou krev
„Že hlavu za blata dáš? ptali se ho páni, kteří si pamatovali jeho slova ze žaláře. Hlavu za Blata dám! vzdorně odsekl Kubata. I když ani děti je po tobě dědit nebudou? I potom ji dám, zněla odpověď. Dej ji tedy! rozhodl pan vrchní a soudce nad ním zlomil hůl, že sváděl lid proti vrchnosti, že po cizím majetku sahal a že tvrdohlavý byl,“ uvádí detaily procesu časopis Světozor. Kubatův osud byl tak zpečetěn.
„Nuže, nechť tedy má krev dokáže, že já pravě přísahal a že právo naší obce jest svaté. Sousedé, Bůh je mým svědkem, že přísaha má byla svatá a on zajisté smyje nevinnou mou krev, jež padne na mé nespravedlivé soudce!“ zvolal údajně před popravou stětím zbudovský rychtář. Dav lidí se začal bouřit a chtěl svého hrdinu osvobodit.
Kat byl však rychlejší a vmžiku zbavil Jakuba Kubaty života, načež se podle lidového vyprávění zničehonic nad blaty strhla prudká bouře s hromy a blesky, která spláchla nevinnou krev spravedlivého rychtáře. Na domnělém místě Kubatovy smrti stojí od roku 1904 pomník, jenž připomíná jeho obětavý čin.
Dodnes se na dopady celé události objevují rozdílné pohledy. Jedna z verzí hovoří o tom, že se sedláci nakonec dočkali zastání od císařského dvora, leč pozdě.
Díky rozhodnutí z nejvyšších míst tak mohli Kubatovi potomci i ostatní hospodáři dále pracovat na svých pozemcích, o které se přeli s hlubockými pány, a nechávat si úrodu. Navíc dostal Adam z Hradce od císaře Rudolfa pokárání za své rozhodnutí.
Dobová praxe ovšem vypadala docela jinak. Jen zcela výjimečně se na stranu rolníků ve sporu s vrchností stavěli představitelé zemí, nemluvě o samotném císaři.
Povstání bylo nejspíše krvavě potlačeno a kromě rychtáře ze Zbudova bylo popraveno daleko více lidí. Ve vzpomínkách a představách spisovatelů a blatských starousedlíků byl však Kubata tím jediným, kdo dal hlavu za blata.
Zbudovská blata leží poblíž Zlivi na Českobudějovicku
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
