Chcete zadlužit budoucí zastupitele, znalecký posudek je křivý jako turecká šavle, cena je přemrštěná, strašíte lidi, město si může diktovat, za kolik čističku koupí.
S těmito a podobnými argumenty vystupovala na čtvrtečním podvečerním jednání českokrumlovských zastupitelů opozice i někteří obyvatelé. Už od začátku však věděli, že hlasování o podání nabídky na odkoupení čistírny odpadních vod a obchvatného kanálu Větřní – Český Krumlov za 230 milionů korun se odsouvá na únor.
„Odložili jsme to, protože se objevila spousta připomínek a nejasností. Po internetu kolují informace o tom, jak je koupě nevýhodná, jsou tam vysloveně zavádějící informace. Je to velmi náročná transakce, po roce 1990 největší ve městě, chápu, že zastupitelé chtějí víc informací. Věříme, že za měsíc dojde k hlasování,“ uvedl místostarosta Josef Hermann (KDU-ČSL).
O koupi čistírny odpadních vod a obchvatného kanálu, jejichž vlastníci jsou v konkurzním řízení, usiluje město řadu let. Už v předchozím volebním období to bylo koaliční prioritou číslo jedna. Městská reprezentace ale byla odkázána na to, jak rozhodnou správci konkurzních podstat a soudci.
Až po dlouhých jednáních s insolvenčními správci se radnici podařilo vyjednat základní kupní podmínky, jež by umožnily získat tento strategický majetek.
Čistička patřila skomírajícím papírnám
Český Krumlov je spolu s Větřním na čističce pod hřbitovem v údolí u řeky Vltavy závislý. Historicky byla postavena a také nyní slouží k čištění odpadních vod především z papíren a měst Větřní a Český Krumlov. S tunelovým propojením na Větřní je to ojedinělé důlní i technické dílo.
Čistička je však spojena s problémy jejího majitele, kterým jsou skomírající papírny. V roce 2009 podnik vyčlenil čističku, stejně jako její přívodní štolu z Větřní, na samostatné subjekty. Od té doby se majetkové vztahy obou nedílných součástí staly značně nepřehledné a v následujících letech byly navíc zatíženy dluhy.
Čistička patří firmě ČOV Český Krumlov, která je v insolvenci od roku 2014. Jedním z jejích hlavních věřitelů je známý podnikatel Tomáš Pitr, potvrdil Hermann.
Za čističku nabízí město 180 milionů, za obchvatný kanál 50 milionů. Ve hře je také stavba nové městské čističky, odhad nákladů je 330 milionů korun. Podle studie je to investičně náročnější varianta, ekonomicky však dlouhodobě srovnatelná.
„Zachytil jsem ten samý problém ve Dvoře Králové, který má 16 tisíc obyvatel, což se dá srovnat s Krumlovem. Novou čistírnu tam mají spočítanou na 150 milionů, takže u nás to nemůže být v žádném případě za 330 milionů,“ uvedl opoziční zastupitel Milan Hodboď (ANO).
Koupit původní vodárenské zařízení je podle radních výhodnější
Město rozkládající se na rovině u Labe je však podle šéfa společnosti Čevak Jiřího Heřmana s Krumlovem absolutně nesrovnatelné.
„Co vám ve Dvoře Králové zřejmě neřekli, je, že si mysleli, že se nemůže nic stát, když se trošku vzepřou soukromému vlastníkovi čističky. A nakonec mu loni po dlouhých soudních tahanicích měli doplatit 80 milionů. To je také dobré vzít v potaz, když chcete koupi odkládat,“ popsal Heřman.
Vodárenský expert odmítl i výhrady, že nová čistička by mohla být perspektivnější, modernější a ekologičtější.
„Když ji někdo bude stavět dneska, bude prostorově menší. Koncepčně však nebude jiná, prostě je to normální biologická čistírna, čili není tam moc co modernizovat,“ vysvětlil Heřman.
Podle krumlovského starosty Dalibora Cardy (SNK-Město pro všechny) je stavba nové městské čističky spojena s řadou úskalí.
„Dokážu si představit stavbu nové čističky, ale nedokážu si představit stavbu nového kanalizačního přivaděče, jehož provoz by byl velmi komplikovaný. Na hlavním kanalizačním řadu by musely být minimálně tři přečerpávací stanice, to přináší problémy – jak ho udělat silný i jak ho zahrabat do Objížďkové silnice,“ řekl.
Proto je podle krumlovských radních výhodnější koupit původní vodárenské zařízení. Jeho pořizovací hodnotu by město financovalo z bankovního úvěru 15 let. Hlavním zdrojem pro jeho splácení by byly peníze z pronájmu ČOV a kanálu.
