První bouřky se začaly tvořit v pondělí krátce po poledni v Pošumaví a Podkrkonoší. Na Prachaticku a Českokrumlovsku zpočátku padaly kroupy o velikosti dva až pět centimetrů. Pro představu, čtyři centimetry má pingpongový míček.
Následně se bouřky rozšířily přes jižní Čechy, Vysočinu až do východních Čech a na sever Moravy. Hasiči zasahovali u desítek událostí, voda zaplavovala komunikace a popadané stromy zastavily železniční dopravu.
Kroupy jako pingpongové míčky. Bouře u Vimperka zastavila vlaky, zaplavila ulice v Jihlavě |
Amatérská meteorologická stanice v Bohumilicích na Prachaticku naměřila během jediné hodiny kolem 100 milimetrů srážek. V šumavské obci Ratiborova Lhota kroupy dosahovaly až deseti centimetrů. „Štěstím v neštěstí byl fakt, že takto velké kroupy padaly poměrně řídce a nedošlo k ještě větším škodám nebo úrazům,“ uvedli meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu.
Proč vznikly rekordně velké kroupy?
Meteorologové sice předem varovali před kroupami kolem tří centimetrů, podobný extrém však nečekali. Podle nich sehrály zásadní roli specifické podmínky Šumavy: „Odpověď je v lokálních podmínkách daných Šumavou, kde je vyšší střih větru.“
Pás bouřek jde jinudy. Meteorologové ukázali mapu, kde v Česku hrozí nejvíce |
Tyto interakce a lokální podmínky je prý mimořádně těžké předpovídat. „Byť je pravda, že oblast Prachaticka a Vimperska je na tyto situace náchylná a nestalo se to zde poprvé. Takto velké kroupy se ale v minulosti nevyskytly,“ komentovali meteorologové.
Prvotní analýza radarových dat ukázala, že se vedle sebe vytvořilo několik velmi silných bouřek, které se vzájemně ovlivnily: „Došlo k vývoji velmi silných bouřek těsně u sebe a tyto bouřky lokálně zesílily podmínky natolik, že se mohly vyvinout v supercely a produkovat takto velké kroupy. Velmi silné bouřky blízko sebe se vždy hodně ovlivňují.“
Naposledy v Česku meteorologové zaznamenali kroupy o průměru kolem 10 centimetrů prvního července 2022 v Rovensku pod Troskami. I tehdy podle nich vznikly po sloučení velmi silných bouřek.
Aktuální radarový snímek srážek nad Českou republikou. Více na Pocasi.iDNES.cz
Obdobná interakce silných supercel nastala také při ničivém tornádu na jižní Moravě v roce 2021.
„Tyto situace krásně ukazují, jak je příroda rozmanitá a jak jsou naše možnosti předpovědi stále velmi omezené a nedokonalé,“ uvedli meteorologové. Nedávné studie navíc naznačují, že interakce blízko sebe vznikajících bouřek hrají při vývoji velkých krup i tornád mnohem zásadnější roli, než se dříve předpokládalo.
