Autoři studie projektu dotovaného z peněz Evropské unie tvrdí, že kamenná kaskáda brání migraci ryb.
Na obranu historických stupňů se postavil například majitel přilehlé malé vodní elektrárny a místní rodák Václav Kalkuš. Zdůrazňuje, že zboření takové památky, která rybám nikdy nepřekážela, by byl barbarský počin.
 |
Pět uměle vytvořených kamenných prahů tvoří na potoce nádhernou scenerii, kterou si často fotí turisté mířící k nedaleké zřícenině Dívčí kámen. Spolu s kamennými prahy by tak zmizela unikátní atmosféra, již obdivovali už naši předci. Jako první o sporu informoval Český rozhlas.
„Říkalo se tomu špery. S mojí elektrárnou to nemá nic společného, ale s demolicí absolutně nesouhlasím. To dílo je nádherné, lidé si ho fotí. Nevěřím, že zboření jezů výrazně změní život v potoce. Mělo by se to řešit jinak,“ tvrdí sedmašedesátiletý Kalkuš.
Jako majitel přilehlého pozemku se Kalkuš náhodou zúčastnil přímo na místě projednávání projektu zprůchodnění potoka, podle něhož mají zmizet všechny překážky v jeho korytě včetně jezů. Po schůzce rozeslal deseti institucím výzvu k obraně kamenné kaskády.
Také podle starosty Křemže Josefa Troupa nebyly tyto zábrany nikdy překážkou pro ryby. Podotýká, že to věděli už stavitelé jezů v předminulém století, kteří tato díla s citem zaváděli a pečovali o ně. Splavnost Vltavy od Českého Krumlova až do Prahy udržovali právě díky podobným zábranám proti splachování sedimentů z přítoků do hlavního řečiště.
„Znám to místo dobře, už jako kluk jsem ho obdivoval a ryb tady bylo vždycky hodně. Jestli teď ubývají, není to vinou migračních překážek, ale chemikálií. Je mi líto, že se ničí stavby, které naši předchůdci pracně budovali a na které jsme i dnes hrdí,“ míní Troup.
Úpravy za miliony korun
Samotné úpravy Křemžského potoka dlouhého 30 kilometrů zahrnují i další práce za desítky milionů korun, všechny kvůli zlepšení jeho průtočnosti. S těmi místní lidé většinou souhlasí. Kamenné stupně ale nechtějí ztratit, protože do jejich potoka patří.
Celý vývoj teď sledují také památkáři z českobudějovického územního pracoviště, jejich vliv je ale slabý, protože nejde o zapsanou památku. V okolí se mezitím objevují neoficiální informace, že kamenné stupně pamatující ještě projektanta splavnění Vltavy Adalberta Lannu se někomu vlivnému zřejmě zalíbily.
Zjitřenou atmosféru na Křemežsku teď uklidňuje investor a zadavatel projektu – státní podnik Povodí Vltavy.
„V současnosti teprve zpracováváme studii proveditelnosti, která navrhne technické řešení zajištění migrační průchodnosti úseku. Samozřejmě, že se bude projednávat s dotčenými orgány a vlastníky pozemků. Je předčasné říkat, že kamenné stupně budou zbourány, či nikoli. Snahou je nalézt vhodný způsob úpravy šetrný k okolí,“ vysvětluje mluvčí Povodí Vltavy Hugo Roldán.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
