Mizí i druhy, které byly před dvaceti lety běžné, varuje biolog

  9:12aktualizováno  9:12
Miloslav Jirků z Biologického centra AV ČR v Budějovicích pracuje už několik let na záchraně hmyzu. „Může se stát, že si budeme hospodářské rostliny opylovávat sami. Tak už to dnes na některých místech Číny bohužel funguje,“ upozorňuje biolog.

„Z různorodé mozaikovité krajiny je krajina chudá, jednotvárná,“ říká Miloslav Jirků. | foto: Petr Lundák, MF DNES

Podle výzkumu německých vědců ubylo za posledních 25 let ve střední Evropě až 75 procent veškerého hmyzu. V konečném důsledku se rychlé a obrovské změny ve zvířecím světě mohou dotknout každého z nás.

Co tak masivní úhyn způsobuje?
Pokud se bavíme vyloženě o ubývání druhů hmyzu i jeho celkového množství, má na to největší vliv lidská činnost a to, jak se ke krajině chováme. Z různorodé mozaikovité krajiny je krajina chudá, jednotvárná. Dnes mizí i druhy, které byly před dvaceti lety naprosto běžné, což je špatně. S trochou nadsázky se dá říci, že to poznají i běžní řidiči aut, kteří nemusí tak často čistit čelní sklo od hmyzu.

S dalšími vědci Biologického centra pracujete v bývalém vojenském prostoru u Milovic na řešení jeho úbytku. Proč zrovna tam?
Dostali jsme se tam především kvůli tomu, že jsme chtěli vyzkoušet v Česku nový způsob péče o cenné lokality pomocí pastvy kopytníků, což jsme časem jako národ zcela zapomněli. Nyní sledujeme vliv jejich života na biodiverzitu lokality, především na životě denních motýlů, o nichž víme téměř vše. Ti pak fungují jako indikátor kvality životního prostředí stejně jako přítomné druhy chrobáků, kteří jsou velmi citliví na změny. Nyní sledujeme, že se jim v Milovicích daří.

Pomohla by situaci třeba i změna způsobu zemědělství? V Česku se v minulosti spousta polí scelovala, a tím ubývaly remízky i různé louky s pastvinami.
To je obrovský problém přirozeného výskytu mnoha živočišných druhů. Situace se dostala tak daleko, že už nemáme ani know-how, jak se o půdu správně starat. Ani zahrádkaření nebo chov drobných zvířat už není běžná věc. Bohužel vracení půdy původním majitelům v devadesátých letech nemělo na nepříznivou strukturu krajiny žádný dopad, dodnes se hospodaří podobně jako v socialismu.

Jak vidíte současnou českou krajinu?
Buď jako totálně odlesněné prostředí plné degradované půdy přeplněné pesticidy a umělými hnojivy, nebo jako hustý les, který je spíše plantáží na dřevo. Bohužel máme tyto dva stavy a nic mezi tím. Přitom právě v tom pomyslném mezistavu žije nejvíce druhů. Hlavní problém vidím v tom, že se z lesnictví a zemědělství pomalu stala průmyslová výroba.

Jak může pomoci přítomnost velkých kopytníků v rezervaci k záchraně hmyzu?
Úplně zásadně, protože dokážou udržovat rovnováhu v rostlinné vegetaci, která je důležitá pro život mnoha hmyzích druhů ve všech jejich fázích vývoje. Nesmí tam být ani krátký pažit, nebo plocha zarůstající náletem, ale mozaika různých biotopů. Jak koně, tak tuři se vzájemně doplňují tím, že se krmí různými druhy rostlin a navíc díky tomu, že jich je na poměrně velké ploše jen několik desítek, nespásají vegetaci v žádné extrémní míře.

Miloslav Jirků

Narodil se 16. března 1979 v Opavě, kde strávil i své dětství. Vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci a Veterinární a farmaceutickou univerzitu v Brně. Od roku 2006 pracuje jako parazitolog v českobudějovickém Biologickém centru AVČR, aktivně se ale zabývá také ochranou krajiny. V poslední době se v milovické rezervaci věnuje výzkumu vymírání hmyzu a jeho návratu do evropské krajiny.

Čím je ale milovická pastvina výjimečná ve srovnání s ostatními lokalitami?
Existuje více takových modelů, ale jsme v Milovicích asi jediní, kde se pase vhodným způsobem. Jedním z důležitých předpokladů je také celoroční pastva, kdy v zimě dochází díky kopytníkům i k likvidaci dřevin jako ostružiny, což se nedodržuje ani v řadě přírodních rezervací. Díky tomu není ani problém s expanzivními druhy trav.

Vidíte v Milovicích v tuto chvíli už nějaký pokrok s druhovou skladbou hmyzu?
Je to zřejmě právě v případě motýlů a chrobáků, u nich ale zatím ještě nemáme přesné výsledky vývoje jejich populace. V případě motýlů je patrné, že i přes zásah do biotopu pomocí koní a tura nedošlo k žádnému propadu jejich počtů, naopak jedinců vzácných druhů, jako třeba modráska jetelového, přibývá. V normálním případě nějakou dobu trvá, než se druhy původního biotopu nahradí těmi novými. Tady jsme ale žádnou časovou prodlevu nezaznamenali, což si vysvětluji tím, že paseme méně intenzivně než v jiných rezervacích. Zaznamenali jsme i velký nárůst počtu jedinců nočního druhu motýla přástevníka jetelového.

V čem obrovský úhyn hmyzu pocítí příroda nejvíce?
Na konkrétní odpověď je v tuto chvíli ještě brzy. Je celkem jasné, že úbytek se v určitém bodě zastaví a počty hmyzu se ustálí. Neznamená to však, že za několik desítek let při tomto trendu budeme úplně bez hmyzu. Společenstva hmyzu zřejmě budou chudší a méně početná, mohou se více rozšířit nepůvodní druhy hmyzu, které částečně vyplní uvolněný prostor. Obecně se ale dá čekat, že budeme mít problémy s opylováním zemědělských rostlin, jejichž produkty tvoří až třetinu našeho jídelníčku. Už dnes se v některých oblastech Číny opyluje ručně a nemusíme k dalšímu příkladu chodit daleko, vždyť už i u nás je možné si pořídit roj čmeláků, který s opylováním ve sklenících má pomoci.

Bude mít úbytek hmyzu vliv kromě plodin i na zvířecí druhy?
Samozřejmě, hmyz je základem potravní pyramidy. Poslední dobou chybí sarančata, kobylky nebo obecně velcí brouci, kterými se živí spousta druhů ptáků. Názorně to ilustruje případ dudka chocholatého, který byl u nás ještě v polovině minulého století rozšířeným druhem, což dnes zdaleka neplatí. Vypadá to, že v Milovicích se mu začíná díky dostatku potravy dařit, letos jsme tam totiž poprvé viděli pár i s mládětem. Jak to ale bude s vlaštovkami nebo rorýsy, to přesně nevíme. Určitě je to ale nějakým způsobem ovlivní.

Může se stát, že hynoucí druhy u nás nahradí jiné, invazní druhy?
Dá se to očekávat, mohou sem proniknout úplně nové druhy nebo se projeví ty druhy, které už u nás jsou a jen čekají na příležitost. Po nějakém propadu může dojít k tomu, že se vytvoří nové společenstvo druhů s menší rozmanitostí, ale s více jedinci. Musíme to však brát s rezervou. Nikdo jistě neví, jak to bude doopravdy vypadat.

Odráží se na populaci hmyzu i stav, kdy jsou léta ve střední Evropě teplejší a sušší a zimy mírnější?
Změna klimatu se projevuje spousty způsobů. Na příkladu motýlů je vidět, že v suchých letech mají některé jejich druhy problém dokončit svůj vývoj. Odráží se to také v gradaci škůdců, kteří v některých případech nahrazují spousty původních druhů, což je vidět na kůrovcové kalamitě. Tady se ukazují dva největší problémy naší krajiny, a to její zjednodušení na monokultury a oteplování, kterým se prodlužuje vegetační sezona. Sucho celou negativní situaci jen podpoří.

Celá řada kritiků z oblasti entomologie poukazuje na to, že se hmyzí vymírání týká jen některých oblastí světa. Podle nich se nejedná o globální problém, například pro tropické oblasti neexistuje ani dostatek relevantních dat.
Slyšel jsem názory některých kolegů, že u nás není v porovnání s tropy žádná biologická rozmanitost a že tu není co chránit, nebo že úbytek hmyzu v mírném pásu nemá na globální stav hmyzu větší vliv. To je tvrzení sice správné, ale naprosto odtržené od reality. Zajímá mě hlavně to, jak se úbytek projeví u nás. Jde tady o naši krajinu, která nás živí a na které jsme existenčně závislí. Krajinu jsme dlouho ždímali na dluh, naší vinou selhává a nedokáže zajistit přežívání ani běžných druhů hmyzu. Můžeme se domnívat, že nastane doba, kdy bude mít problém uživit i nás samotné.

Je to jen teorie, nebo už se objevují signály, že k tomu dochází?
Indicií, že se k tomu schyluje, je řada. Špatně jsme na tom s vodou, stavem orné půdy, o kolabujících lesních plantážích nemluvě. K tomu se mění klima, kterého jsme si užívali v dohledné minulosti. Jediným racionálním přístupem je hledání způsobů, jak se na nové podmínky adaptovat. Nelze vše svalovat na klimatickou změnu a doufat, že bezohledné výrobní postupy, kterými jsme doteď evropskou krajinu ničili, vše najednou zázračně napraví.

Se současnými postupy tedy zlepšení situace nedosáhneme?
Situaci evidentně nevyřeší ani více agrochemie, ani více lesních plantáží, ba ani více přehrad. Musíme se znovu naučit skutečně hospodařit. Zemědělství musí být produkcí potřebných komodit, zejména potravin, s ohledem na místní podmínky, nikoliv činností zaměřenou na plnění celoevropsky nastavených podmínek podmiňujících čerpání agrodotací. Lesnictví musí pěstovat odolné smíšené lesy, nikoliv labilní průmyslové plantáže. Suchu musíme čelit zadržením vody v krajině jako celku, nikoliv její izolací v umělých nádržích.

Má obyčejný člověk nějakou šanci situaci nějakým způsobem pomoci?
Těch způsobů je spousta. Stačí snížit počet sečí trávníků a přitom nechat nějaký jeho kus zcela neposečený. To už samo o sobě vede k tomu, že v takovém trávníku začnou přežívat četné druhy hmyzu. Pomáhá také vysazování stromů s dlouhodobou perspektivou, které poskytují spoustu mikrobiotopů, což mohou být i lísky nebo jívy, které rostou poměrně rychle. Stačí jenom nechat staré dřeviny někde stranou, ať se rozloží. To je ideální biotop pro další hmyzí druhy.

Jenže málokdo si na zahradě nechá hnít dřevo, ze kterého mu do domu bude létat hmyz.
Toho není třeba se bát, zpravidla se nejedná o ten takzvaný obtížný hmyz, jako jsou komáři, vosy nebo dotěrné mouchy. Obecně tyto zásady pomáhají s množením i nám prospěšného hmyzu. Dá se to elegantně vyřešit i ponecháním torza kmene starých stromů v zemi, ve kterém budou žít rozmanité druhy hmyzu včetně ptactva. Komu takové torzo na zahradě nevadí, možná by mohl nad tím zauvažovat.

Jak ale obecně přesvědčit člověka, že hmyz je pro nás důležitý?
Z tohoto pohledu vidím poměrně velký dluh našeho školství. Když se normálního středoškoláka zeptáte, co je nejpalčivějším problémem životního prostředí, drtivá většina řekne, že kácení deštných pralesů. Přitom jsou nejohroženějšími oblastmi naší planety travnatá společenstva mírného pásu, které jsme si všechny rozorali. Z globálního hlediska jsou částečně zachovalá jen některá území ve střední Asii. To žáci ve školách asi nikde neuslyší.

Nejčtenější

Pořídili si dům s minimem zdí a maximem skla. K němu přidali jezírko

„Jezírko je krásný prvek,“ vysvětluje investor, proč nemají na zahradě tradiční...

Co nejméně zdí a co nejvíce skla, takové slyšel zadání architekt domu pro čtyřčlennou rodinu v jižních Čechách....

Dosud neprozkoumaný hrad Karla IV. vydá tajemství. Jsme na samém začátku

3D model Karlova hrádku

Archeologové, historici, památkáři, architekti a geofyzici odhalují první tajemství Karlova hrádku. Nechal si ho pro...

Po nárazu do stromu zemřel na Písecku mladý řidič

U obce Dobev na Písecku narazilo auto do stromu, řidič zemřel (15. září 2019)

Tragická nehoda se stala v neděli dopoledne u obce Dobev na Písecku. Mladý řidič tam vyjel do protisměru a narazil do...

Hořký návrat Sivoka. Hanba, směšné, řekl k vyloučení kouč Horejš

Českobudějovický kapitán Tomáš Sivok odehrává balon před Dame...

Návrat do nejvyšší české soutěže někdejšímu fotbalovému reprezentantovi Tomáši Sivokovi nevyšel. Porážka s Baníkem 1:2...

Č. Budějovice - Plzeň 0:3, snadná výhra, hosté se dotáhli na první místo

U míče Michael Rabušic z Českých Budějovic, hledí si ho Jakub Brabec z Plzně.

Fotbalisté Plzně vyhráli čtvrtý ligový zápas v řadě a v tabulce se před nedělním pražským derby bodově dotáhli na...

Další z rubriky

Obchodní akademii v Písku zdobí aula i klub, škola má i byt pro učitele

Ředitel písecké obchodní akademie Pavel Sekyrka zastává filozofii otevřené...

Vedení písecké obchodní akademie se podařilo po třech a půl letech dokončit rozsáhlou rekonstrukci školy za 90 milionů...

Web Jihočeského kraje zkolaboval, zahltily ho žádosti o kotlíkové dotace

V Olomouci čekali na kotlíkové dotace stovky zájemců

Jihočeský kraj začal ráno přijímat žádosti o kotlíkové dotace elektronickou formou, aby žadatelé nemuseli stát před...

Silnice z Dačic do Slavonic nestačí. Obce chtějí rozšíření

Úzká silnice mezi Albrechticemi a Týništěm vede mezi loukami, které každoročně...

Když na cestě mezi Dačicemi a Slavonicemi doženete nákladní auto, není to nic příjemného. Krajská silnice není v dobré...

Senioři v Českých Budějovicích budou mít příští rok svoz odpadu zdarma

Ilustrační snímek

Senioři z Českých Budějovic budou mít od ledna svoz odpadu zdarma, ročně tak ušetří 680 korun, dohodli se na tom...

MIKUPEX TRADE s.r.o.
Zámečník / svářeč, Praha, 25-30 000 Kč

MIKUPEX TRADE s.r.o.
Praha, Jihočeský kraj, Jihomoravský kraj, Karlovarský kraj, Královéhradecký kraj, Liberecký kraj, Moravskoslezský kraj, Olomoucký kraj, Pardubický kraj, Plzeňský kraj, Středočeský kraj, Ústecký kraj, Kraj Vysočina, Zlínský kraj
nabízený plat: 25 000 - 30 000 Kč

Najdete na iDNES.cz