Jižní Čechy mají pověst kraje s čistým vzduchem, přesto mohou letos obyvatelé poprvé vyměnit své staré kotle za nové nízkoemisní s pomocí dotace.
Region dostal na kotlíkové dotace z evropských fondů necelých 300 milionů korun. Krajští politici chtěli peníze původně rozdělit na dvě části. V jarní výzvě počítali se 200 miliony a zbytek chtěli nechat na podzim.
Zájem o dotace v okresechTábor 720 žádostí |
„Vzhledem k velkému zájmu ale došlo k teoretickému vyčerpání 200 milionů už 27. ledna. To by znamenalo, že by velká část žádostí podaných v prvním kole zůstala neuspokojena, protože výzva pokračovala až do konce března. Proto rada kraje rozhodla v polovině března o navýšení zbylých 93,4 milionu korun, abychom mohli proplatit co největší počet žádostí,“ uvedl Jan Návara, vedoucí odboru evropských záležitostí, který dostal zpracování kotlíkových žádostí na starost.
Jediným kritériem pro schválení žádosti byl čas podání, proto přišlo nejvíc žádostí první den - 1 700. Pak chodily po stovkách denně a ubývalo jich. Ke konci výzvy ale zájem znovu mírně stoupl.
„Celkem evidujeme 2 935 správně podaných žádostí v celkovém objemu 335 761 227 korun,“ vyčíslil Návara. Výše dotace je odstupňovaná podle druhu kotle a sídla žadatele a může dosáhnout maximálně 127,5 tisíce korun.
Nejvíc žádostí přišlo z Táborska
Nejaktivnější žadatelé pocházejí z Táborska, odkud přišlo 720 dotačních formulářů. Z nejlidnatějšího Českobudějovicka dorazilo 652 žádostí a naopak z nejméně osídlených pohraničních okresů Český Krumlov a Prachatice poslali lidé jen 230, respektive 226 žádostí.
Své dosluhující kotle na pevná paliva s ručním přikládáním v rodinných domech chce nejvíc žadatelů o dotaci vyměnit opět za modernější kotel na pevná paliva - uhlí nebo biomasu. Dalších 11 procent žadatelů si pořídí plynový kotel a 26 procent tepelná čerpadla.
Velký zájem o instalaci nového kotle na tuhá paliva zaznamenali i prodejci kotlů. „Lidé jsou zvyklí topit uhlím a chtějí nejlevnější provoz. Sami jsme při vyhlášení kotlíkových dotací zpracovali zákazníkům 300 dotačních dokumentací včetně podání žádostí na kraj,“ řekl Václav Burian z firmy Boma Milevsko.
Kolik lidí nakonec dotaci dostane, však zatím nejde určit. Jejich přesný počet závisí na tom, zda žadatelé po doručení závěrečného vyúčtování opravdu vyčerpají celkovou dotaci, která jim byla schválena. Další neznámou je, kolik žádostí, které dosud neprošly kontrolou úředníků, nakonec nesplní podmínky programu, a nebude je možné schválit k proplacení.
Jihočeši se už zajímají o další výzvu kotlíkových dotací, když kvůli převisu poptávky padl podzimní termín.
„Žadatelé musí počkat, až ministerstvo životního prostředí další peníze pro kraje uvolní. Podle dosavadních informací předpokládáme, že to bude v polovině příštího roku. To by znamenalo, že bychom mohli spustit příjem dalších žádostí na přelomu let 2017 a 2018,“ naznačil Návara. Připomněl, že Jihočeský kraj má do roku 2022 ještě k dispozici 600 milionů.
Stamiliony bychom dokázali využít lépe, říká hejtman
Jihočeský hejtman Jiří Zimola si však dovede představit lepší využití stamilionů z Unie.
„Nerozumím tomu, proč jdou tyto peníze do všech krajů na výměnu kotlů. Chápu, že na severu Čech a Moravy se lidem hůř dýchá, ale jižní Čechy k oblastem se špatným vzduchem nepatří. Ano, i tady žijí lidé, kteří v kotli spálí cokoli, tak dejme kompetence starostům, ať mohou kontrolovat, čím lidé topí,“ říká Zimola.
Sám se i v Asociaci krajů přimlouvá za to, aby hejtmanství dostalo tyto stamiliony třeba na obnovu lesa na Šumavě nebo stavbu kořenových čističek a kanalizace v obcích.
„Ale ne, že přispějete lidem na výměnu kotlů, které by stejně museli měnit. Za chvíli přijdou a řeknou, že chtějí peníze na novou televizi. Tak si ochranu životního prostředí v kraji nepředstavuji,“ kritizuje hejtman.
