I díky darům od pár desetikorun až po tisícové částky se povedlo kompletně opravit severní fasádu kostela. „Celkově akce vyšla na přibližně půl milionu korun,“ říká Marie Vašková ze Spolku pro záchranu kostela v Klení.
„Téměř třetinu nákladů jsme dali dohromady my jako spolek i s pomocí veřejné sbírky, potom jsme získali prostředky z dotačního titulu Jihočeského kraje či Nadace ČEZ a peníze darovala i římskokatolická farnost z nedalekého Benešova nad Černou,“ doplňuje jedna ze členek spolku, který se o památku nedaleko Trhových Svinů stará od roku 1994.
Na začátku devadesátých let byste dnešní kostel asi ani nepoznali. Byla to doslova ruina na spadnutí. Za třicet let se do zdí i jeho okolí promítly tisíce hodin prací a oprav.
A je to znát. První na řadu s novou fasádou přišla jižní strana, letos ta protější severní. Opravená je márnice, obvodová zeď, zbytky hřbitova. Tím však práce nekončí, spolek plánuje další rekonstrukce.
„Nemůžeme se spoléhat čistě jen na veřejnou sbírku na internetu či příspěvky od návštěvníků. Takže, pokud se nám v příštím roce podaří dosáhnout opět na nějaký dotační program, tak bychom příští rok chtěli udělat nátěr střechy. To je nyní akutní problém, protože naposledy jsme ho dělali v roce 2013 a šindele nám už dosluhují. Počítáme, že by to mohlo vyjít na zhruba sto padesát tisíc. Pokud bychom sehnali na dotacích víc peněz, uděláme se střechou i západní fasádu,“ vypočítává Vašková.
12. dubna 2024 |
Největší položkou je však samotná kostelní věž. Její oprava vyjde mnohem dráž. „Tady se už ale bavíme o částkách pohybujících se okolo milionu a čtyř set tisíc korun. A z toho se zatím vůbec nevidíme,“ dobře si uvědomuje Marie Vašková.
První písemná zmínka o kostele sv. Vavřince v Klení pochází z roku 1334. Jako farní je uváděn v roce 1352. Později byl filiální (podřízený, bez vlastního faráře) ke kostelu v Soběnově.
Po odsunu německých obyvatel byl kostel v druhé polovině 20. století postupně stále méně využíván a v průběhu sedmdesátých až osmdesátých let zchátral natolik, že dokonce hrozilo jeho vymazání ze seznamu kulturních památek a nakonec i zřícení stavby. Od roku 1958 je svatovavřinecký kostel chráněný jako kulturní památka. Od 60. let ho však už nikdo nevyužíval a chátral až do roku 1994.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
