Malí kluci si hrají s míčem na ulici. O kus dál jde rodinka s kočárkem na procházku na náměstí. Výjevy, které v Českém Krumlově nejsou už několik let k vidění. Z turisticky přetíženého města se stala kulisa plná zlatnictví a z centra vymizel normální život.
Na tento problém, který dlouhodobě trápí tamní radnici, upozorňuje projekt Kateřiny Šedé UNES-CO. Připravuje ho pro československý výstavní pavilon na bienále architektury v Benátkách. Získala na něj výhrou v soutěži necelé dva miliony korun od ministerstva kultury.
Dvanáct až patnáct rodin ubytuje od června do srpna v šesti bytech v centru. Brigádníci budou za mzdu dělat běžné činnosti, jako větrání peřin v oknech. Povedou si deník, co zažívají, budou mluvit na kameru, do Benátek poběží přenos z ulic.
Šedé už přišlo od zájemců přes 800 motivačních dopisů. Před výzvou dělala půl roku průzkumy a rozhovory s místními obyvateli, průvodci i podnikateli.
Kateřina Šedá v českokrumlovské Široké ulici, kde bude během jejího projektu UNES-CO bydlet v domě jedna z rodin.
„Centrum Krumlova je, s nadsázkou, vyloučená lokalita. V nich se nabízejí startovací byty pro mladé rodiny a hledají se pracovní místa. Přišla jsem na to, že tu lidem chybí bydlení v centru. Dokonce jsem několikrát slyšela, že by lidé za bydlení v jádru Krumlova měli dostat zaplaceno. Vymyslela jsem proto nové pracovní místo – normální život v centru. Je to nadsázka, umělecká zkratka, která musí fungovat i v evropském měřítku,“ líčí Šedá, držitelka ceny Jindřicha Chalupeckého.
Její výzva, že hledá lidi, kteří budou provozovat „běžný život“ v ulicích města, vyvolala především na sociálních sítích vlnu odporu od některých místních obyvatel. „Ubohost. Určitě je tisíce různých projektů, které by si ty peníze zasloužily více,“ napsal například na Facebook města Michal Majer.
Šedá říká, že je u každého svého projektu na podobné reakce zvyklá. Upozorňuje, že jí denně chodí také spousta pozitivních mailů a motivačních dopisů od zájemců o bydlení.
„Jsem z rodiny starousedlíků, náš dům v centru města byl za totality vyvlastněn a zbourán, místo něj je dnes silnice. Denně kolem chodím a říkám si, o kolik by byl můj život lepší žít tady, a ne v paneláku, cítím, že mi bylo něco ukradeno. Bohužel, ceny domů v centru jsou dnes astronomické. Váš projekt by pro mě byl taková malá náplast na to, o co jsem přišel,“ napsal jeden z nich.
Šedá podotýká, že nechce nic předvádět turistům ani nabízet konkrétní řešení. „Normální život mizí z centra, obyvatelům to vadí, radnici to vadí a já chci do toho zapojit místní i lidi odjinud, aby se o tom začali bavit,“ líčí Šedá, která se zabývá sociální architekturou. Aktuálně také připravuje v Brně „rande století“, při kterém chce seznámit 1918 lidí.
Schválí zastupitelé příspěvek?
Její nápad odpočátku podporují krumlovští radní.
„Kateřina Šedá otevírá téma, které nás bolí. Město vítá, že bude vytvořen prostor pro debatu. Vnímáme, co se děje, turismus za 15 let nabral velkou intenzitu. To je ale všude. I v běžných velkých městech se lidé přesouvají na okraj do supermarketů,“ dodává místostarosta Krumlova Josef Hermann (KDU-ČSL).
Městský architekt Ondřej Busta upozorňuje, že projekt není řešením situace, do které se město dostalo, ale má naopak tuto situaci zmapovat, vyvolat diskusi a klást otázky.
„Kdo jiný, než někdo zvenčí, nám může nastavit zrcadlo, které nám ukáže, jak se v našem historickém centru žije, respektive nežije. Všichni podvědomě cítí, že to nebude hezký pohled, a proto se možná tolik bráníme, abychom viděli toto krásné město perspektivou trdelníku a umělého jantaru,“ míní Busta.
Do projektu se mohou zájemci hlásit do 20. dubna přes www.unes-co.cz. Jeden byt poskytne Egon Schiele Art Centrum, jež se na projektu podílí, pět pak Českokrumlovský rozvojový fond. „Byty nyní nejsou připravené k celoročnímu užívání. Kateřina Šedá je se svým týmem uklidila, vybílila a připravila k letnímu pobytu,“ dodává Miroslav Reitinger, jednatel fondu.
Českokrumlovští zastupitelé budou na svém jednání 26. dubna hlasovat o tom, zda podpoří umělkyni příspěvkem 100 tisíc korun. Radní tuto částku doporučili. Na schůzi, kam se chystá i spousta místních, dorazí také Kateřina Šedá.
Krumlovem projdou každý rok až dva miliony turistů. Čistý příjem z turistického ruchu je dvanáct milionů korun. Historické jádro je spolu se zámkem a barokní zahradou zapsané od roku 1992 na prestižním seznamu UNESCO. Díky tomu je město součástí hlavních turistických tras východoasijských turistů.
