Nejprve bude třeba vytipovat přibližně stovku budov s historicky zajímavou fasádou, která je navíc umělecky ztvárněná. Mezi ně patří například domy pro dělníky v ostravské Porubě. Vybrané budovy jsou starší než 70 let a do jejich fasád postupně proniká vlhkost nebo jsou jinak degradované.
„Pomocí projektu chceme zmapovat tyto historické omítky a udělat analýzu jejich složení. Rádi bychom zjistili, jaké se používaly materiály do pojiv a kameniv, až po technologie, jakými je zedníci nanášeli,“ vysvětlil Jaroslav Pokorný z katedry stavebnictví na Vysoké škole technické a ekonomické (VŠTE) v Českých Budějovicích.
Odborníci sice mají k dispozici stavební dokumentace, nicméně dříve se omítky vyráběly přímo na stavbách a jejich složení bylo různorodé. Na základě výsledků rozboru fyzikálních vlastností a chemického složení vyvinou více typů směsí, s nimiž bude možné tyto fasády opravovat.
„Nejde o to, že bychom neměli modernější směsi, ale ty neodpovídají vlastnostem původních materiálů. Výsledkem nebude jedna receptura, ale bude to návrh několika jejích typů. Možná zjistíme, že nějaké typy objektů mají podobné složení omítek, ale potřebné vlastnosti tvrdých omítek se budou u jednotlivých objektů lišit,“ objasnil Pokorný.
S výsledky projektu bude pracovat především Národní památkový ústav, který tím získá seznam vhodných směsí pro opravy a obnovy objektů.
„Uvidíme, jak se typy materiálů zpracovávaly, můžeme obohatit naši výuku a zjistit, zda je možné začlenit tyto experimentální práce ve stavebnictví,“ doplnil vedoucí katedry stavebnictví VŠTE Michal Kraus.
Podle něj se do projektu zapojí i studenti školy tím, že se budou podílet na laboratorních zkouškách. „Pod vedením odborníků se budou podílet na odborných činnostech, na návrhu dílčí směsi, zkoušet vlastnosti a při tom si plnit svoji kvalifikační práci,“ říká Kraus.
