Po demolici budov kasárna v Táboře ožijí. Spor je o výšku zdi u popraviště

  • 0
Tábor zasáhne do areálu bývalých kasáren Jana Žižky, který dlouho leží ladem. Za 15 milionů korun se pustí do demolic budov, dalších bouracích prací a úpravy zeleně. V budoucnu tam může být nová čtvrť.

Zastupitelé se minulý týden shodli, že požádají také o dotaci, která je zaměřená právě na regenerace takzvaných brownfieldů, což kasárna splňují. Kolem záměru se ale strhla poměrně vášnivá debata, třeba také o tom, jakým způsobem zůstane zachována pieta u bývalého popraviště, které je součástí areálu.

Prostorem se v minulosti zabývala komise města a v roce 2008 došlo i na ideovou soutěž na možnou novou podobu.

„Po roce 2017 vše vyústilo také ve studii, která popisovala, co všechno by se v areálu dalo udělat. Řešila přitom i demografii obyvatelstva a podobně,“ připomněl nedávnou historii starosta Tábora Štěpán Pavlík (Tábor 2020).

Doplnil, že komise pro rozvoj materiál doplnila a vše směřuje k tomu, že vznikne návrh, jenž městu ukáže i ekonomickou stránku věci. Řekne, co všechno si město bude moci dovolit, zda třeba areál zasíťovat a pak území nabídnout developerům, kteří by přidali i další potřebné zázemí.

„Pokud bude nyní vše postupovat podle předpokladu, mohli bychom v listopadu začít s demoličními pracemi,“ odhaduje Pavlík.

Jeden soukromý investor bude zřejmě rychlejší, část pozemků koupil loni od státu a chystá tam bytovou výstavbu. To radnice musí nejdříve podat žádost o dotaci, kterou je nutné odeslat do konce května.

Vedení města se ještě rozhodlo i přes pochybnosti a kritiku některých zastupitelů k tomu, že dotaci bude čerpat pouze pro větší polovinu areálu a menší část vyčistí jen za peníze z městského rozpočtu.

Dotace je totiž vázaná tím, že se pak areál nesmí využívat po dobu pěti let jinak než k veřejným účelům. Město by přitom chtělo alespoň s částí aktivně nakládat a využít ji i k zisku hned po bourání a úpravách.

„Na první pohled vypadá projekt zajímavě, můžeme dostat dotaci na likvidaci staré zátěže. Ale. Udělal někdo rozbor toho, které ty práce se po pěti letech stanou zmařenými? Zkusil někdo ohodnotit, že se v zadní části od dneška šest let nebude po demolicích nic dít a kasárna zůstanou ze dvou třetin ladem. Máme je od roku 2005, takže budou ladem nakonec vlastně dvacet let,“ upozornil opoziční zastupitel František Dědič (ODS).

Podle něj by se dalo uvažovat o tom, že by město vše provedlo i bez zhruba pětimilionové dotace, a mohlo tak aktivně nakládat s celým areálem.

Jiní zastupitelé si myslí, že to není nutné. „Úprava území vycházela z toho, že potrvá ve třech až čtyřech etapách po dobu 15 let. To znamená, že by nám nemělo vadit, pokud bude část území vázaná dotací,“ reagoval radní Jiří Fišer (Tábor 2020).

Dále na zastupitelstvu zaznělo, že pokud by přišel developer s obřím reálným a atraktivním projektem, tak by navíc v tu chvíli nebyl problém dotaci vrátit, protože by to celkově bylo pro město ekonomicky výhodné. Podobný postup však podle ohlasů není příliš reálný.

Spor o snížení zdi u popraviště

Citlivým místem celého areálu je bývalé nacistické popraviště, u něhož je i pomník obětí okupace, který není přímo součástí řešeného území, ale popravčí zeď ano. Místo je desítky let chráněná kulturní památka.

Nyní jde o to, zda a jak moc se popravčí zeď v souvislosti s chystanými úpravami kasáren změní. V návrhu je snížení zdi, o čemž však nejsou všichni přesvědčeni. „Pokud bychom tam měli bourat, nebo snížit, tak je to na mě silný kafe,“ vyjádřil se Dědič. A v podobném duchu se přidali i další zastupitelé.

Bude záležet na tom, jak se v následujících týdnech vyjádří památkáři. „Celý projekt musí projít klasickým posuzovacím kolečkem. Národní památkový ústav nám dá stanovisko, odbor rozvoje pak k němu přidá závazný postoj a podle toho budeme postupovat,“ vysvětlil další kroky starosta Pavlík.

Koaliční zastupitel Jakub Smrčka (Jinak!) doplnil, že je potřeba se tomuto tématu a místu dál věnovat a opatřit si například nezávislý posudek, který k pietnímu místu řekne více. „Poznámka ze strany pana Dědiče je oprávněná a domnívám se, že bychom se tím měli hlouběji zabývat,“ dodal Smrčka.