„Loni mě oslovil sběratel karet a zakladatel Clubu sběratelů hracích karet Jiří Novotný, zda bych k významnému výročí nemohla někomu pomoci s tvorbou táborského mariáše. V životě jsem nic takového nedělala, ale byla to výzva a chtěla jsem to zkusit,“ říká ke vzniku projektu výtvarnice Lenka Zajícová.
Na zakázku měla tři čtvrtě roku, nejvíce práce pak na kartách udělala doma. Zkoumala podklady, prohledávala sbírky.
Nejtěžší pak bylo zvolit techniku. Přemýšlela nad větší barevností, ale nakonec jí už při náčrtech byla nejbližší perokresba. Zvolila ji a lehce ji kolorovala.
„Chtěla jsem karty také na béžovém podkladu, aby měly nádech starých fotek. Barevnější strana pak odkazuje na barvy Tábora a nejstarší znak města,“ popisuje práci vystudovaná umělecká sklářka, která, jak tvrdí, je spíše zvyklá pracovat s materiály a necítí se být malířkou.
Sama říká, že mariáš ji jako malou učil tatínek, ale dodnes ho neumí. „Hráli jsme hodně kanastu a žolíky, dokonce jsme v nich měli veliké rodinné turnaje, vcelku jsme karbanili. Byl to krásně strávený čas s rodinou,“ vzpomíná s úsměvem.
Lenka Zajícová a Jiří Novotný také řešili, podle jakého klíče budou obrázky dělat. Kresby na jednotlivých kartách nakonec vyobrazují symboly historie a zajímavosti města od středověku do 20. století. Hráči či sběratelé na nich najdou osobnosti a témata od kultury přes historii po architekturu.
„Srdce je z granátu, odkazuje k místní granátové skále. Kule jsou zobrazeny jako renesanční štíty budov, žaludy coby kalich s hostií, zelené jako zvony jsou odkazem ke kostelům. Svršky jsou ženy spjaté s Táborem, proto vyobrazují například kuchařku Dobromilu Rettigovou, ženu v kozáckém kroji či Miladu Petříkovou Pavlíkovou, první promovanou architektku,“ vysvětluje Zajícová.
Na kartách najdete také další táborské osobnosti, jako vojevůdce Jana Žižku, skladatele Oskara Nedbala, vynálezce Františka Křižíka, starostu Václava Soumara, fotografa Josefa Šechtla, nebo architektonické skvosty, jako je vila Maria Františka Bílka, barokní kostel v Klokotech, palác České spořitelny, hrad Kotnov a další.
K balíčku vznikla také dvaadvacetistránková brožura, která vysvětluje motivy jednotlivých karet.
„Obsahuje podrobněji historii, osobnosti a zajímavosti Tábora. Ke kartám ji lidé dostanou zdarma a je určená zejména turistům,“ doplňuje Zajícová.
Karty vznikly v nákladu tisíc kusů a jsou v prodeji pouze na pokladně Husitského muzea Tábor na Žižkově náměstí. Stojí 120 korun, přičemž jsou dvě verze – v papírové sběratelské krabičce, nebo praktické cestovní plastové.
