„Zázemí pro karavanisty se v jižních Čechách zlepšuje, a to i díky krajskému dotačnímu programu na vznik nových a modernizaci stávajících karavanových stání. Za dva roky se zdvojnásobil počet turistů volících tento styl cestování. Region nyní souhrnně nabízí 70 karavanových míst s kapacitou až 1 500 osob,“ shrnula mluvčí Jihočeské centrály cestovního ruchu (JCCR) Jana Píchová.
Vyhrazená místa pro obytné vozy jsou třeba u Velkého rybníku v Trhových Svinech nebo Hluboké nad Vltavou na Budějovicku, restaurace U Mostu v Nové Peci na Prachaticku, na Stellplatz v Horních Dvorcích na Jindřichohradecku či ve Slapech u Tábora. Určený prostor pro zaparkování ale nabízejí i větší města jako Prachatice, Jindřichův Hradec, Český Krumlov nebo Písek.
Na posilující cestovatelský trend zareagovali i provozovatelé kempu Branná u Nahořan na Krumlovsku. Už vloni tam vybudovali nová stání s výlevkami i přípojkami na elektřinu a vodu. Také zvýšení počtu stání se ukázalo jako dobrý krok.
„Minulý rok sem s karavanem jezdila spousta lidí a letos je jich ještě více. Řada vodáků se totiž o loňské novince dozvěděla až na místě a rozhodli se, že tentokrát přijedou s vozem,“ vysvětlil mluvčí kempu Branná Václav Novák.
Nabídku rozšířil i kemp Ostrov ve Veselí nad Lužnicí, kde nyní může naráz zaparkovat i 30 vozů. „Kempy jsou napojené na stezky na kole či pěšky, a navíc jsou nedaleko turistických cílů. Dá se tak pohodlně poznávat jihočeská krajina, užívat volný čas, relaxovat nebo jen tak vyrazit do lesa na houby nebo borůvky,“ zhodnotil ředitel JCCR Petr Soukup.
Odstavit karavan je možné i u hráze Orlíku, u Podolského mostu, na koupalištích v Horní Stropnici nebo Soběslavi, u Terčina údolí nebo v Bechyni. „Samotnou kapitolou jsou dvě oblasti, ke kterým kempování přirozeně patří. Jsou jimi Třeboňsko s možnostmi stání u Suchdola nad Lužnicí, Chlumu u Třeboně či ve Staňkově a Stráži nad Nežárkou. Ideální podmínky jsou pak na Lipensku,“ přidala Píchová.
Na lesních cestách mohou narušit těžbu
Karavanisté se však často pokoušejí tábořit i mimo vyznačená místa v chráněných krajinných oblastech, což se nesmí. Mimo znečišťování přírody tím komplikují i činnost lesníků v revírech. Prostor pro nocování mimo kempy často nabízejí na internetu majitelé soukromých pozemků v ochranné zóně.
„Bez souhlasu orgánů ochrany přírody lákají na své pozemky. Často jsou to chráněná místa, kam je ze zákona zakázané vjíždět a tábořit,“ popsal Ladislav Rektoris, vedoucí Správy CHKO Třeboňsko, která tyto aktivity při své činnosti kontroluje.
Parkovat a tábořit v chráněném území mohou turisté pouze ve vymezených lokalitách schválených ochránci přírody. „Tábořiště jsou definovaná v územních plánech. Počítá se s tím, že pro regulaci návštěvnosti a rekreace se nerozptýlí všude po území, ale budou se soustředit ve vybraných místech,“ uvedl Rektoris.
Povolení správců potřebují řidiči také k parkování mimo vymezené plochy. „Část z nich zajíždí na lesní cesty, což může narušovat například naplánovanou těžbu. Občas nám volají revírníci, že nemohou zajet s technikou kvůli zaparkovanému karavanu,“ zmínil vedoucí místních ochránců.
Většinu prohřešků řeší domluvou. Když to ale nestačí a lidé odmítají prostor opustit, hrozí jim v přestupkovém řízení pokuta až sto tisíc korun.
