Přede mnou sedí sympatická a energická dáma, které se rovnou přiznávám: „Bruslit moc neumím, maximálně se rozjedu dopředu. To je tak všechno, naučila byste mě v mých pětatřiceti letech bruslit?“
„Určitě bychom to mohli ještě dohnat,“ odpoví bez zaváhání zkušená lektorka Kamila Hansová. „Šlo by to úplně jednoduše. Pokud bychom chtěli jezdit dopředu a ve druhém stupni se naučit i brzdit, možná také trochu jezdit dozadu a začít s překládačkami, tak bychom to za čtyři a půl hodinky zvládli. Pokud byste se na to soustředil a nevystrkoval břicho dopředu. To jsou základy,“ zmiňuje ta, která neučí stát na bruslích jen malé děti, ale také dávala lekce 72leté paní. A hlavně úspěšně.
S bruslením začala Hansová jako malá holčička, když ji její dvě starší sestry v pěti letech vzaly s sebou na veřejné bruslení. „Postavily si mě mezi sebe, každá za jednu ruku a objely se mnou jedno kolečko. A pak už odjely a já se musela pomalu učit sama,“ vzpomíná.
Pak přešla ke krasobruslení a odtud už byl jen malý krok, aby později sama začala učit lidi správné technice. Napřed se věnovala také krasobruslení, ale pak přešla k hokeji.
„I na katedře tělesné výchovy a sportu jsem učila dospělé. Pak jsem odcestovala do zahraničí, kde jsem se také věnovala bruslení. Po návratu do Čech jsem si zřídila soukromou školičku na Hluboké, kde se v tu dobu právě otevíral zimní stadion. Pan starosta Tomáš Jirsa mi tehdy dal opravdu velké možnosti, dětem platil led a podobně.“
Po dvou letech se Kamila Hansová přesunula z hlubockého podzámčí do Českých Budějovic.
Jejího učitelského talentu si všimli hokejisté Motoru a chtěli, aby se tu starala právě o správné bruslení hráčů. „To byla tak doba, kdy jsem přecházela z krasobruslení k hokeji. Protože už v Německu jsem s tím začínala,“ doplňuje Hansová, která u Motoru působila patnáct let. Sama se musela naučit, jak se má správně hokejista na ledě pohybovat. Proto na tři týdny odjela do Kanady, kde si po hokejových klubech v Ottawě či v Torontu zjišťovala detaily.
Kamila Hansová (71 let)Narodila se v Českých Budějovicích 2. března v roce 1947. Po základní škole odmaturovala na střední zdravotnické škole v oboru zubní laborant a odtud se hned vydala na pedagogickou fakultu v krajském městě. Vystudovala aprobaci český jazyk a tělesná výchova. Jako učitelka pracovala v Ševětíně či na učilišti v českobudějovické učňovské škole v Suchém Vrbném. Následovalo učení na Katedře tělesné výchovy a sportu při Jihočeské univerzitě. V roce 1990 odešla za prací do zahraničí, kde šest let strávila v Německu a čtyři roky v Rakousku. Po deseti letech se vrátila zpátky do Čech a začala učit bruslení krasobruslaře a posléze i hokejisty. Věnuje se na fakultě i pilates či protahovacím cvičením u mladých hokejistů. Je vdaná, s manželem mají dceru a syna a dvě vnoučata. Ráda lyžuje, chalupaří či sjíždí s přáteli řeku. |
Gulaš zraje jako víno
Dodnes Kamila sleduje zápasy v extralize, v první lize nebo utkání národního týmu. O hokeji má velký přehled. A také si pamatuje, kdo a jak z profesionálních hráčů bruslí. Právě spolupráce s hokejisty, kteří v Budějovicích hráli extraligu či první ligu, ji bavila nejvíce.
„Třeba Franta Ptáček je úžasný kluk, který dobře věděl, že po třiceti letech hráčské kariéry už sílu a rychlost nezlepší, takže to musí dohnat lepším bruslením. Vrcholový hokej je dnes o rychlosti, čistotě hran, o obratech. Ti kluci však musí sami chtít se zlepšovat.“
Hokejové prostředí Hansová zná velice dobře a top hráče dlouhodobě doučuje, například útočníka Hradce Králové Rudolfa Červeného či obránce Ocelářů Třinec Bohumila Janka. Oba jsou budějovickými odchovanci. Nejenom oni jednou za čas potřebují dopilovat odraz nebo správný pohyb ramen.
Na zkušenou lektorku nedá dopustit například ani další rodák z Budějovic a útočník Plzně Milan Gulaš, který jí svěřuje do školičky bruslení i svého syna. A jak sám bruslí jeden z nejlepších hráčů současné extraligové sezony?
„Úžasně! Potkali jsme se před dvěma lety na stadionu pana Pouzara, zrovna když jsem měla hodinu s Rudou Červeným. Milan tam také bruslil a já na něj chvíli koukala a pak mu říkám, že zraje jako víno. Čím je starší, tím bruslí lépe. Podobně to má i pan Bednařík (generální manažer Motoru a bývalý hokejista), na něj se strašně ráda dívám. On také jezdí lehoučce a měkce,“ usmívá se Hansová.
Lidé nepokrčují kolena
Nejde ani spočítat, kolik dětí Kamila Hansová už naučila bruslit. Nejen podle ní, ale i podle dětských ortopedů je nejlepší, aby dítě s bruslemi začalo okolo pátého roku věku.
„Dříve jsem si myslela, že dítě naučíme v šesti, sedmi letech bruslit a hotovo, bude to umět už celý život. Není to pravda. Každým rokem děti rostou, mění se jim těžiště, proto je dobré základy bruslení nejen dětem pořád připomínat,“ zdůrazňuje a přidává: „Jednou jsem udělala velkou chybu, když jsem asi po dvou měsících tátovi jednoho hokejisty řekla, že teď je to ono, že už umí bruslit. Táta mu to samozřejmě také řekl a od té doby se ten kluk nezlepšoval. Přitom měl velký talent,“ doplňuje Hansová, která kromě bruslení na Jihočeské univerzitě učí ještě pilates či se stará o správné protahování hokejistů staršího dorostu Motoru.
Bruslení ale i nadále zůstává doménou Kamily Hansové. V zimě, když vyrazily tisíce lidí na zamrzlé řeky a rybníky, proto nebylo pro instruktorku těžké poznat, kdo jak bruslí. „Blbě,” říká hned. „Lidé nepokrčují kolena,“ přesně ví, co je špatně.
Jezdit po ledě učila Hansová samozřejmě i své dvě děti, učila je i lyžovat nebo plavat. „Neměla jsem k nim jiný přístup než k ostatním. Prostě jsem jim řekla, že budou dělat to a to. Dítě vás musí poslouchat, aby se něco naučilo,“ směje se učitelka bruslení, jež nyní spolupracuje i s hokejovým klubem v Písku.
I po desítkách let strávených na zimních stadionech ji hodně baví někoho učit nejen stát na bruslích. Už od pěti let do dneška ji bruslení samotné naplňuje. A když má volný čas, odjede například na chalupu. Tam ale rozhodně jen nelenoší. Opravuje fasádu, natírá plot nebo čistí bazén. „Ne, já se nenudím, užívám si,“ říká spokojeně.
