Ten kontrast bije do očí. Jako nedílná součást starobylého domu se stylovou restaurací s klenutým stropem a luxusním ubytováním v pokojích vybavených dobovým nábytkem ve stylu Ludvíka XIV. přibyla na jaře masivní prosklená terasa.
Rozšířený dům stojí v Dlouhé ulici u Vltavy ve středověkém centru Českého Krumlova, které je zapsáno na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Z nové, zastřešené terasy mají hosté nerušenou vyhlídku na majestátní hrad a zámek vypínající se na strmé skále na protějším břehu Vltavy.
Přístavba, která z památkově chráněné oblasti vyčnívá, rozpoutala ve městě ostrou diskusi.
„Díváme se na to s vytřeštěnýma očima, protože si myslíme, že tohle se opravdu nepovedlo. A když kolem toho jdu, říkám si, že to snad není ani pravda,“ říká krumlovský místostarosta Josef Hermann.
Sám zjišťoval, zda to není černá stavba. A přišel na to, že je vše v pořádku. Majitel dostal povolení v roce 2006 a postavil ji až letos. „Smutné je, že tomuto rozhodnutí předcházela kladná stanoviska oddělení památkové péče v Českých Budějovicích i v Českém Krumlově,“ zdůrazňuje Hermann.
Přitom šéf budějovického Národního památkového ústavu Vlastislav Ouroda sdělil, že tuto formu venkovních posezení považuje za krajně nevhodnou a pohledově poškozuje prostředí městské památkové rezervace.
„Naneštěstí jde o případ z roku 2006, kdy byl Národní památkový ústav rozvrácen po absurdním odvolání všech zkušených manažerů v jediný den. Náš současný kontrolní systém podobné případy vylučuje. Pracovník, který v případu rozhodl, už u nás nepracuje. Stejně selhal i krumlovský městský úřad,“ hájí památkáře Ouroda.
Hotel Belarie stojí přímo proti krumlovskému zámku.
Vedoucí odboru územního plánování a památkové péče krumlovské radnice pouze podotkla, že respektovali stanovisko budějovických památkářů.
„Závazné stanovisko orgánu státní památkové péče bylo vydáno na základě souhlasného vyjádření odborné organizace, tedy Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích,“ podotýká vedoucí odboru Jana Hermanová.
Majitel penzionu Hotel Belarie Karel Raiman tvrdí, že jen vrátil podobu historického domu do předchozího stavu. „V minulosti tam byla přístavba až k řece. Stála tam od 20. let až do 80. let. Já ji postavil legálně podle schváleného projektu, s památkáři jsem to konzultoval každý týden,“ říká Raiman.
Dodává, že k nové přístavbě neslyšel žádnou výtku. „A jestli se to někomu nelíbí, je to jeho věc, nebo závist.“
Podobných úprav je víc
K nejhlasitějším kritikům nové terasy patří kastelán krumlovského zámku Pavel Slavko.
„Je to strašná rána pro Krumlov. Nechápu, jak může něco takového vzniknout. Škaredý skleník, který deformuje čelo zástavby i všechny pohledy z vyhlídek zámku. Jde o naprosté selhání všech stupňů ochrany historického jádra památky UNESCO, jak ze strany města, tak památkářů,“ konstatuje Slavko.
Nechápe, proč - když už se památkáři rozhodli přístavbu povolit - netrvali na využití klasických motivů z minulosti. Třeba dobových konstrukcí krytých pavlačí a členěných historizujících oken, které by byly ohleduplné k prostředí.
„Je to výsměch dnešní době. Odbor plánování a památkové péče i stavební úřad města je jeden tým lidí, který nechce, nebo neumí spravovat památku UNESCO,“ zlobí se Slavko.
Podle místního průvodce Jiřího Václavíčka nejde o první případ, kdy si podnikatelé přizpůsobují město svým představám. Dalším příkladem je podle něj čtyřhvězdičkový Hotel Mlýn, který povyrostl o novou špičku na střeše.
„Krumlov kousek po kousku ztrácí autenticitu a podnikatelé to urychlují. Jako průvodci jsme tím rozhořčeni, stírá se to, čím je město jedinečné. Do města by mělo být zasahováno velice opatrně. Musí se citlivě zvažovat dopady, jak to bude vypadat z různých pohledů. To, co v jiných městech projde, tady vadí,“ shrnuje Václavíček.
