Marmeládám se věnuje naplno pouhé dva roky a už může říct, že dosáhla ocenění, jaké se získává jen jednou za život.
Jozefína Růžičková, která v Prachaticích vyrábí marmelády, totiž letos získala za své výrobky devět zlatých medailí v prestižní anglické soutěži World’s Original Marmalade Awards 2017.
Její výrobek z pomeranče a šípku navíc porota ocenila dokonce dvojitou zlatou medailí a označila ji za vůbec nejlepší letošní zahraniční marmeládu.
I díky tomu jsou dnes už dva výrobky z Prachatic k dostání i v prestižním londýnském obchodním domě Fortnum & Mason, v němž nakupuje i britská královská rodina.
„Pocházím ze slovenské vesnice a tam se zavařovalo doslova všechno. Měli jsme u domu zahrady a vinice, takže jsem džemy pomáhala vyrábět už odmala. Citrusové marmelády ale u nás donedávna známé nebyly a já je vyzkoušela prvně až mnohem později. K vytvoření živnosti jsem se potom dostala až před dvěma roky,“ říká Růžičková, která vystudovala mezinárodní obchod.
V té době vařila marmelády jako svou vedlejší činnost a pracovala v marketingu firmy Nestlé. Až loni v září se výrobě ovocných zavařenin začala věnovat naplno. Kromě různých obchůdků je o její marmelády a džemy zájem třeba i na trzích na pražské Náplavce.
„Je to úplně jiné než v obří firmě, kde podobný proces trvá třeba rok a půl. Teď se mi ale zkušenosti z dřívější práce hodí. Vím, že každý výrobek musí splňovat jisté podmínky, být nějak označen, aby se mohl prodávat, mít etiketu, která by měla něco o výrobku vypovídat,“ vysvětluje podnikatelka.
Citrusy a pomeranče odebírá z jižní Sicílie
Výrobě citrusových marmelád se podle ní věnuje v poslední době v Česku mnoho lidí. Řada z nich své výrobky posílá i do soutěže ve skotské Cumbrii, v níž Jozefína Růžičková uspěla. Letos tam porota porovnávala více než dva tisíce výrobků ze třiceti zemí světa. Vždy se musí jednat o výrobky z citrusových plodů.
„V Anglii to má obrovskou tradici. Když se tam řekne marmeláda, každý si představí výrobek z hořkých sevillských pomerančů, které se bez úpravy ani nedají jíst, protože mají ohromně hořkou kůru a kyselou dužinu,“ vysvětluje.
Pouští se už i do zpracování klementinek, mandarinek se speciální vůní, a v budoucnu by ráda vyzkoušela i citrusy odrůdy Yuzu, které se pěstují v Japonsku.
„Nechci mít rozhodně žádnou obrovskou manufakturu, líbí se mi, že mám práci sama pro sebe a mohu vše vyrábět v objemu, který zvládnu sama. A to je nanejvýš jeden až dva hrnce denně,“ směje se.
Své výrobky zakládá na kvalitních ingrediencích, u nichž je důležité dbát i na jejich sezonnost. Citrusy a pomeranče odebírá z jižní Sicílie, suroviny na džemy zase kupuje od místních pěstitelů.
