Autorovi bych doporučoval sehnat si v antikvariátu učebnice přírodopisu pro základní školy z těch 70. a 80. let, kde se o genetice, Janu Řehoři Mendelovi a jeho pokusech s hráškem naprosto otevřeně psalo. Dále si zajet do Moravského zemského muzea, kde je expozice věnovaná Mendelovi už někdy od 60. let. A pustit si televizní film Strom vědění dobrého z roku 1976.

Ach jo, Pelíšek:

Salesiáni nejsou církevní řád, ale kongregace.

Mendel nebyl v 70. a zejména v 80. letech v nemilosti, jeho osoba a jeho zákony byly v obecném povědomí a nikdo je netajil. Už v sedmdesátkách se vyučovaly na gymnáziích. Po Mičurinovi bylo už tehdy veta.

To je věta jako víno: "Ačkoliv se v poslední době objevují spekulace, zda genetika nestojí na nějakém uměle naprogramovaném životním plánu, ..." Nesrozumitelné. Co má být životní plán, jak by měl být uměle naprogramován a kdo by jej měl programovat a jak by na něm měla stát věda zvaná genetika? A co s tím má dělat církev a proč a jak by ji měla odsuzovat?

Věda a víra proti sobě nestojí a nikdy nestaly. Mendel je toho důkazem a není sám

Medel byl neskutečný machr. Takových lidí má každý národ příliš málo a měl by si jich vážit. Ale chápu, že zrovna tento člověk se nehodil komoušům do krámu.

"Když jsem jí odpověděl, že je to podle mě duch, který prostupuje celý vesmír, nevěděla, co na to říct." Páni, ten tu "kovanou učitelku" utřel jak zpocený vokno